Jsem z té situace trochu bezradná. Mám dvě dcery a jednoho zetě, kterého milují obě mé dcery. Bojím se, že to nedopadne dobře. Tereza sedí u nás v obýváku se svým mužem Pavlem. Oba se k sobě chovají velice hezky. Pavel je vzorný táta, který se svým dvěma dcerám věnuje každou volnou chvíli. Také mé dceři, své ženě, se vším pomáhá. Nikdy nezapomene na výročí jejich svatby, na Terezčiny narozeniny č

Přežít vlastní dítě je naprosto šílené. Bohužel naši rodinu to poznamenalo jednou provždy. Teď se blíží Vánoce a nás všechny děsí, jak tohle vydržíme. Je 2. listopadu, Dušičky, pošmourno, nevlídno. Na kraj padla hustá mlha a pod nohama nám klouže spadané mokré listí. Cesta na hřbitov je nekonečná. Každým krokem nám všem nohy těžknou a my jdeme stále pomaleji a pomaleji. Už je to skoro rok, co jsm

Naskytla se nám úžasná příležitost pořídit si krásný dům se zahradou za výhodnou cenu. Jenže to má háček. Ten dům přitahuje smrt. Současná majitelka nám při prohlídce domu otevřeně řekla, že s domem není něco v pořádku. Doslova ho nazvala prokletým. Ona si ho před třemi lety koupila s manželem, který před půl rokem zemřel. Opravoval střechu, spadl a svým zraněním podlehl. Nejdříve jsme si mysle

Když jsem uviděla před našimi dveřmi stát vnučku Ivu s kufrem, hned mi bylo jasné, že je něco hodně v nepořádku. To, co jsem se měla dozvědět, mě srazilo na kolena. Můj děda byl tyran. V rodině se o tom nikdy otevřeně nemluvilo, obrázek jsem si udělala až v dospělosti, z občasných zmínek maminky a babičky. Myslel jenom na sebe, měl řadu milenek, na rodině škudlil až do krajnosti, přesto muselo bý

Tajemné síly umí i pomáhat, někdy ale bohužel jenom na chvíli. Neznámá směs bylinek mi umožnila předávat energii těm, kteří to potřebovali… Před sedmi lety jsem utrpěla vážný úraz při lyžování. Kromě potlučených žeber, slabého otřesu mozku a spousty pohmožděnin jsem si ošklivě zlomila koleno. Musela jsem kvůli tomu podstoupit několik operací, a pak ještě nastoupit na lázeňský pobyt v jednom pro

Nechtěla jsem utrácet peníze za něco, co jsem mohla mít zadarmo. Vypravila jsem se na ryby a doufala, že ušetřím. Rybaření mě stálo víc, než kdybych jela na drahou dovolenou! Manžel jen polehával v křesle u televize a já neměla co dělat. Samozřejmě jsem mohla zajít za nějakou kamarádkou, nebo si třeba něco přečíst. Ale nebylo to ono. Jako by se mnou šili všichni čerti. No prostě, nudila jsem se.

Můj manžel, vždycky tak veselý a pozitivní, se začal zaobírat smrtí a vším, co s ní je spojené. Naše úspory vydal za hrobku a rakev si předplatil. Povaha se mi na mém manželovi líbila ze všeho nejvíc a byla tím, co jsem na něm vždycky obdivovala. Nikdy neviděl sklenici napůl prázdnou a nikdy neházel flintu do žita! Na každé, byť sebehorší situaci, dokázal nalézt něco pozitivního. Dobrou náladu r

Nevěru jsem vždycky odsuzovala a nedokázala si představit, že bych se jí dopustila. Když ale začal manžel bláznit a musel být na dva roky hospitalizován, pomohl mi milenec. Moje všední a celkem nudné manželství mi vyhovovalo. Žádný adrenalin, žádné překvapení, jen samá jistota a klid. Za mlada mi to trochu vadilo, ten stereotyp a šeď všedního dne. Ale když se mi dost krátce po sobě narodily tři

Začalo to hned, jak jsem tu šťastnou zprávu o svém těhotenství, asi v šestém týdnu, oznámila svým blízkým. „Měla jsi ještě počkat, abys o miminko nepřišla.“ S tímhle výrokem mě překvapila manželova babička. Jako by čas oznámení té šťastné novinky rozhodoval o tom, zda žena své dítě v pořádku donosí. Později, s přibývajícími babiččinými pověrami, jsem nad tím ale přestala přemýšlet… Pověry

Moje hodné kolegyně se přes noc změnily v nepřející saně. Dostala jsem po mnoha letech konečně přidáno, a tak jsem si podle nich zasloužila trest. O zvýšení platu jsem si nikdy netroufla požádat, přestože mě k tomu manžel stále nutil. Nelíbil se mu můj malý plat ani dlouhá pracovní doba. Nějaký odchod po osmi hodinách práce u nás v podniku neexistoval. Běda, když člověka potkal šéf na odchodu. D