Tajemné síly umí i pomáhat, někdy ale bohužel jenom na chvíli. Neznámá směs bylinek mi umožnila předávat energii těm, kteří to potřebovali…
Před sedmi lety jsem utrpěla vážný úraz při lyžování. Kromě potlučených žeber, slabého otřesu mozku a spousty pohmožděnin jsem si ošklivě zlomila koleno. Musela jsem kvůli tomu podstoupit několik operací, a pak ještě nastoupit na lázeňský pobyt v jednom proslaveném městě. Měla jsem tam strávit celkem tři týdny.
Obavy byly zbytečné
Příliš jsem se na ten pobyt netěšila – od známých, co podobná léčení prodělali jsem slýchávala jen samé stížnosti. Největší obavy jsem měla z toho, s kým budu na pokoji. K mému překvapení a štěstí jsem ale kápla na příjemnou ženu, co byla zhruba v mém věku, a i ostatní lidé a personál se zdáli být milí a slušní.
Vyprávění o tajemné ženě
Hned během prvních pár dnů jsem se spřátelila s více lidmi, převážně se ženami. Jedna z nich, byla to taková upovídaná starší dám, co měla o všem a všech přehled, si ke mně jednou odpoledne přisedla a dala se se mnou do řeči. Povídaly jsem si o běžných věcech a než se se mnou rozloučila, upozornila mě na tajemnou starou ženu, která je prý často k vidění v blízkosti lázeňského komplexu. Říkalo se o ní, že je čarodějnice.
Při procházce mě oslovila
Hned ten den jsem měla možnost ji spatřit, a když jsem si ji podrobněji prohlédla, opravdu budila takový dojem. V příštích dnech jsem ji pak několikrát viděla na promenádě nebo cestou na procedury a neušlo mi, jak mě ta stará žena upřeně pozoruje. Jednoho dne mě oslovila. Překvapilo mě to a také trochu polekalo. Žena se mě zeptala, jak se cítím a jestli mi pobyt v lázních pomáhá.
Věnovala mi sáček s bylinkami
Zachovávala jsem si odstup a opatrnost, ale když jsem se s tou tajemnou paní chvíli bavila, zjistila jsem, že je to vlastně příjemná osoba. Nakonec mi nabídla větší sáček s bylinkami, které mi prý určitě pomohou. Stačí zalít malou trošku té směsi horkou vodou a uvidím, jak rychle se můj stav zlepší. Bylinky jsem si od ní vzala, ale nebyla jsem v tu chvíli ještě rozhodnutá, jestli je použiji. Od jedné pacientky jsem se pak dozvěděla, že ta stará paní je prý opravdu vyhlášená bylinkářka. Řekla jsem si, že nemám co ztratit a udělala jsem si večer před spaním z darovaných bylinek odvar. Výsledek mě překvapil, vlastně přímo šokoval…
Změna byla neuvěřitelná
Ráno po probuzení jsem se cítila o sto procent lépe než kdykoli předtím. Byla jsem doslova nabitá energií. Měla jsem spoustu sil a bylo mi lépe nejen fyzicky, ale i duševně. Ještě ten den jsem se vydala na promenádu a hledala jsem starou paní, abych jí poděkovala a zeptala se na složení té směsi. Ale nikde jsem ji nenašla. Ani následující dny. Potkala jsem ji až den před odjezdem.
Dala mi radu
Tajemství bylinek mi neprozradila, ale řekla mi jinou věc, kterou jsem v tu chvíli moc nechápala. Až prý od nich dostanu, co potřebuji, mám čaj z nich dál dělat – bude mě nabíjet energií, kterou pak budu moci dál předávat jiným lidem, kteří to potřebují, a to pouhým dotykem. Ty bylinky jsou prý jen pro mě, na nikoho jiného účinkovat samostatně nebudou.
Vyléčila jsem manžela
Moje rekonvalescence po operaci se pitím odvaru opravdu hodně urychlila. Stále jsem musela myslet na ta poslední slova, co mi bylinkářka řekla. Moc jsem je nechápala. Začalo mi to docházet až ve chvíli, kdy na mého manžela přišla chřipka a měl horečku. Uvařila jsem si čaj z bylinek a jakmile jsem cítila, že začal působit, přiložila jsem manželovi ruku na čelo. Stal se doslova zázrak – během pár minut horečka zmizela a za pár hodin byl můj muž úplně zdravý. Definitivně jsem uvěřila, že mi tajemná stará bylinkářka nelhala.
Čaj měl mimořádné účinky
Zanedlouho onemocněla kolegyně v práci. Váhala jsem, jestli mám svoji nabytou schopnost opět využít. Nechtěla jsem budit přílišnou pozornost. Stačilo, že jsem musela hledat výmluvy před manželem, který byl také rozčarovaný z toho, jak rychle a neuvěřitelně se vyléčil. Nakonec jsem si ale přece jenom řekla, že je lépe pomoci tomu, kdo trpí, i za cenu, že se na mě budou lidé divně dívat.
Líbilo se mi pomáhat druhým
Během dalších několika týdnů jsem si tak nechtěně vybudovala pověst úspěšné léčitelky, která uzdravuje lidi pouhým dotykem. Nemůžu popřít, že se mi ta role i zalíbila. Hlavně jsem ale cítila uspokojení nad tím, že opravdu pomáhám druhým, kteří to potřebují. Čím je ten zázrak způsobený, to jsem nezkoumala a nevím to vlastně dodnes…
Nevypátrala jsem ji
Jednoho dne mi bylinky v sáčku došly. A tím byl i konec mých zázračných schopností. Těžko jsem se s tím smiřovala. Snažila jsem se pátrat po internetu, u místních bylinkářek, ale všechno bylo marné. Nakonec jsem se vydala zpátky do oněch lázní v naději, že se mi tu tajemnou starou paní podaří najít. Bohužel jsem ji nevypátrala. Nikdo o ní nic nevěděl. Frustrovaná jsem se vrátila domů. Co jiného mi taky zbývalo, že? Od té doby jsem tak znovu odkázaná jen na běžné léčebné prostředky. Nejvíc mě ale mrzí, že už nemám schopnost rychle uzdravit lidi kolem sebe, kteří mají potíže a bolesti.
Romana H. (57), Plzeň
