Obě děti tvrdily, že se jejich pokojem v noci potlouká zlý černý pes. Nevěřila jsem jim, žádného jsem totiž neviděla.
Když náš malý syn odrostl a začal mluvit, pořád opakoval, že má v pokoji velkého zlého psa. Míšovi byl rok a půl, když se začal v noci budit s pláčem. Ukazoval vedle postýlky. „Velký zlý pes,“ vzlykal. „Žádný pes tu není. To se ti jen něco zdálo,“ utěšovala jsem ho. Bohužel jeho
Ema se narodila v den, kdy děda zemřel. Jednoho večera se však stalo něco, co mě přimělo věřit, že jeho duše na nás pořád dohlíží.
I když už byl děda Lumír nemohoucí, snažil se ze všech sil, aby viděl všechny své pravnučky. Bohužel stihl zažít jenom starší Dášu. Ona jej milovala a jeho smrt pro ni byla jen těžko pochopitelná. Nevím jak vy, ale já svým dětem tvrdím, že když někdo umře, odchází d
Vždycky jsem si přála, aby naši dva synové drželi při sobě. Jenže byli každý úplně jiný a dědovo rozhodnutí mezi nimi vykopalo hlubokou propast.
Když mi manžel Tonda jednoho večera řekl, že náš mladší syn Libor hodlá prodat dědův les, musela jsem se posadit. O tom, že mu děda ještě za života převedl tři hektary lesa u potoka, jsme věděli.
Jenže od jeho smrti jsme se o tom raději nebavili. Dě
5 minut čtení
Když mi bylo devětapadesát, zjistila jsem, že můj muž vede už několik let dvojí život. Nešlo však o milenku. Ta by mi možná vadila méně.
Spolu s Jaroslavem jsme byli manželé třicet čtyři let a vychovali jsme dvě dcery. Naše manželství nebylo žádná velká romantika, ale fungovalo. Občas jsme se pohádali, jindy si zase užívali společné chvíle a těšili se, co všechno podnikneme v důchodu. Jaroslav
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení.
Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla...
Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády...
Cizí žena mi radila
Všec
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala.
Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný.
Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších.
Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
3 minuty čtení
Manžel mi byl nevěrný snad na každém kroku. Nikdy jsem v sobě nenašla sílu od něho odejít. Až dnes si užívám své sladké pomsty.
Hned po maturitě jsem se vdala, protože jsem otěhotněla. Můj Venca byl na vojně, tak se ženil ve vojenském. Jenže už na svatbě to začalo. Když se nahlas četla blahopřání, jedno bylo velmi jízlivé. Jak jsem se záhy dozvěděla, poslala ho Vencova milenka, kterou si našel
3 minuty čtení
Nikdy jsme neměli doma zvířátko. Až v důchodu si manžel našel na procházce netradičního domácího mazlíčka. Nejprve jsem se toho zvířátka bála, člověk si ale zvykne.
Když se naše dvě děti osamostatnily, zůstali jsme s manželem doma v našem bytě na sídlišti sami. Neměli jsme nikdy žádné zvíře, ani mě, ani manžela to nelákalo. Nemohu tudíž pochopit, co se to v mém muži probudilo, když si jednoho d
2 minuty čtení
Máme hodnou dceru, možná až moc. Když se zamiluje, přes růžové brýle nevidí realitu. Její současný přítel toho bohužel umí dobře využít.
Dcera Ivanka byla vždycky moc hodná. Vychovali jsme z ní poctivou dívku, která je ale snadným cílem pro různé typy lidí, kteří se snaží její dobroty zneužít. Tak tomu bylo už ve škole, kdy ji využívala spolužačka, tahala z dcery nejdříve pastelky, pak peníze a
2 minuty čtení
Asi to zažil každý − když vám na někom opravdu záleží, tak se zaručeně totálně znemožníte jemu přímo před očima. Dodnes se tomu směji.
Ten kluk se mi líbil moc. Když se mi podařilo nemožné, a měla jsem s božským Liborem rande, byla jsem z toho vedle. Domluvili jsme se, že se sejdeme na tramvajové zastávce v Praze na Karlově náměstí. Byla jsem tam už hodinu předem, tak moc jsem se těšila. Usadil
3 minuty čtení
Ve školství se vyskytuje víc učitelek než učitelů. Nebyla jsem na pedagogy − muže zvyklá. A pak se jeden objevil a vykolejil mě.
Byla jsem zvyklá po celou dobu školní docházky na paní učitelky. Pak ale přišel šok. Místo učitelky vkročil do třídy znepokojivě hezký, mladý učitel, který nedávno promoval. Nejen já jsem z něj byla celá pryč. Se spolužačkami jsme se shodly, že je to sice krasavec, al
3 minuty čtení
Děsivé sny se na mě vrhly a ničily mě každou noc. Byla jsem bezradná. Pomohlo mi až březové proutí.
Nikdy jsem netrpěla na noční můry, vlastně si nepamatuju, že bych měla sny. Ani hezké, ani ty děsivé. Ani jako dítě jsem nesnila, což bylo podle lidí v mém okolí divné. Jenže všechno je jednou poprvé. Stalo se to v době, kdy mi bylo šestnáct let. Byla jsem tehdy s rodiči na dovolené v Lužických
3 minuty čtení
Byli jsme velkými přáteli, proto mě trápilo, jak smutný život má. Když tragicky odešel, bylo mi smutno. Pak se objevil se na mém okně zvláštní pták...
Do mé rodné vísky jsem jezdila pravidelně i poté, co jsem se vdala a odstěhovala do města. Ve vsi jsem stále měla mnoho přátel, mezi nimi i jistého Mirečka, který byl trochu nešťastný človíček. Osud mu moc chytrosti nenadělil, zato to byla čistá,
3 minuty čtení
Někdy člověk potřebuje zmizet jen proto, aby si ostatní všimli, že už dlouho a marně volá o pomoc. A tak jsem to tedy udělala.
Dlouho jsem si myslela, že nejhorší na rozvodu rodičů bude den, kdy si táta odveze poslední krabici. Mýlila jsem se. Nejhorší byly až ty dny potom. Najednou jsem měla dva domovy, ale ani v jednom jsem se necítila úplně doma. U mámy se mluvilo o tátovi opatrně, u táty za
Nenechte si ujít další zajímavé články
nejsemsama.cz
Ráno je boj s časem? Zkuste rychloúčesy!
Hezky upravené vlasy nemusejí být vždy vykoupeny hodinami strávenými v koupelně. Stačí použít suchý šampon. Naneste či nastříkejte přiměřené množství ze vzdálenosti cca 20 cm ke kořínkům, lehce promasírujte a pročešte. Suchý šampon do sebe vstřebá přebytečnou mastnotu a dodá vlasům objem. Pak stačí se už jen učesat a jít. Účes můžete opticky „nafouknout“ také
epochanacestach.cz
SVATOHUBERTSKÉ SLAVNOSTI NA ZÁMKU LOUČEŇ
Oslavte s námi svátek lesa, stromů a především jeho dvou i čtyřnohých zvířecích obyvatel. A také těch, kteří se na podzim rádi vydávají na lov. Čeká vás den ve znamení myslivecké kynologie, sokolnictví, lesnictví a loveckých tradic, jejichž počátky jsou spojeny především se šlechtou, obývající české hrady a zámky. Časový harmonogram program: 10:00 – slavnostní
rezidenceonline.cz
Soulad podle harmonie zlatého řezu
Vznosné křivky rezidence Habitação Áurea v regionu Amarante na severu Pyrenejského poloostrova vytvořily díky dané koncepci prostor s přirozenou rovnováhou, otevřený krajině, světlu i modernímu rodinnému životu. Neutrální barevná paleta a přírodní textury, jež byly použity v dokonalém souladu, přispívají ke klidné a sofistikované atmosféře, zatímco architektonické prvky, jako je prosklená terasa a stropy v
21stoleti.cz
Vsedě nebo vestoje? Vědci našli odpověď: Je to v podstatě jedno
Je to možná drobnost, která ovšem dokáže vyvolat docela vášnivé debaty. Je pro mužské zdraví lepší při močení stát, nebo sedět? Kolumbijští vědci se rozhodli hledat odpověď experimentálně. A ukázalo s
tisicereceptu.cz
Jogurtový nápoj lassi
Lahodný jogurtový nápoj lassi můžete připravit takto čistý nebo i s rozmixovaným banánem či mangem. Suroviny na 2 porce 300 g bílého řeckého jogurtu 120 ml vody 1 lžička mletého kardamomu
enigmaplus.cz
Šest nejslavnějších prokletých předmětů: Berou lidské životy?
Příběhy o nejrůznějších kletbách se mezi lidmi tradují od nepaměti. Někdy mají vysvětlovat záhadná úmrtí, jindy odrazovat od zločinu. Podívejte se s ENIGMOU na předměty, jejichž prokletí jsou těmi nej
skutecnepribehy.cz
Synové se už dokázali usmířit
Vždycky jsem si přála, aby naši dva synové drželi při sobě. Jenže byli každý úplně jiný a dědovo rozhodnutí mezi nimi vykopalo hlubokou propast. Když mi manžel Tonda jednoho večera řekl, že náš mladší syn Libor hodlá prodat dědův les, musela jsem se posadit. O tom, že mu děda ještě za života převedl tři hektary lesa u potoka,
historyplus.cz
Nepřežili janičáři Požehnanou událost?
Mustafa cítí zklamání. Teď se dozvěděl o sultánově dekretu, jímž panovník Osmanské říše zakládá nové vojenské sbory. Z každého janičárského praporu pro ně bude vybráno 150 mužů. Mustafovi se ale takové novoty, podobně jako dalším ze 135 000 janičárů, vůbec nelíbí. Z ochránců kati Mustafa (†1826) si pokládá hlavu do dlaní. Na chvíli se zasní.
epochalnisvet.cz
Žila na Starém Městě mořská panna?
Během staletí si Praha vyslouží řadu přívlastků. Někdy je označována za zlatou, jindy za stověžatou. Málokdo ale ví, jaká tajemství skrývá ve svých ulicích… Celou řadu kuriozit ukrývá hlavně Staré Město. Kromě proslulé nejužší uličky tu totiž stojí i vůbec nejmenší pražský dům. Nachází se v Anežské ulici, nedaleko kláštera Na Františku a na
iluxus.cz
Charitativní trička na pomoc dětem ozvláštnila manufaktura Greubel Forsey
Pražský veletrh Salon Exceptional Watches opět spojil svět špičkové hodinařiny s pomocí dětem v nouzi. Během slavnostního zahájení dvanáctého ročníku v paláci Žofín bylo představeno v pořadí již osmé
nasehvezdy.cz
Shrábne chalupu Obermaierové synova nevěsta?
Jak tohle může dopadnout? Před pár dny zazněla zpráva, že hvězda Ulice, herečka Jaroslava Obermaierová (80), skončila s vážnými potížemi v nemocnici. „Nemohla jsem dýchat,“ sdělila. Již byla propušt
epochaplus.cz
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké