Dlouhou dobu jsem se vyhýbala pohledu do zrcadla. Měla jsem strach z toho, co bych v něm mohla spatřit.
Proč k té proměně došlo? Po léčbě rakoviny jsem samu sebe sotva poznávala. Je to už pět let, co mi lékaři oznámili diagnózu: rakovinu prsu. Do té doby mi život konečně připadal klidný.
Měla jsem práci, kolem sebe blízké lidi, rodinu. Děti už byly dospělé a s manželem jsme si začali užívat
Kdysi jsem měla pocit, že mám všechno. Domov plný smíchu, přátele, kteří přicházeli bez ohlášení. Jenže pak jsem o vše přišla.
Přišel rozvod. Náhlý konec něčeho, co jsem považovala za jistotu. Najednou jsem stála sama v bytě, který byl příliš prázdný.
Dluhy, které rostly
Zpočátku jsem si říkala, že to zvládnu. Vždycky jsem přece byla silná. Jenže ta síla se začala vytrácet spolu s penězi.
Sedávám na oprýskané lavičce před domem. Pamatuje víc příběhů než já sama. Cítím smutek, jak je vše pryč.
Dřív měla jemně modrý nátěr, dnes je barva dávno sloupaná a dřevo je poznamenané časem i počasím. Přesto v ní nacházím zvláštní krásu. Stala se mou každodenní společností, podobně jako kdysi rádio nebo knihy, které mi vyplňovaly ticho. Už tam ale nevydržím sedět dlouho. Záda protestují a ru
3 minuty čtení
Se sestrou jsme si pořídily roubenku. Těšily jsme se na klidné stáří. To se ale nekoná. V noci slyšíme zvonek, který roubenka nemá.
Sestra Ludmila a já jsme zůstaly na stáří osamocené. Máme za sebou nepovedená manželství. Ani jedna z nás nemá děti, ke kterým by upnula svůj život. A tak hodně času trávíme společně. Když přišla sestra s nápadem, abychom si napůl koupily nějakou chatrč, nadšeně js
5 minut čtení
V životě jsou momenty, které si neumíme ani představit. Tak jako se to stalo mně, když jsem se jala být nablízku své kamarádce v těžkých chvílích.
Věru jsem poznala už v první třídě na základce a okamžitě jsme si padly do oka. Byla to zrzavá holčička s pihami a s úsměvem od ucha k uchu, která měla neskutečné kouzlo osobnosti.
Nerozlučné kamarádky
Už tehdy jsem věděla, že tohle bude moje k
3 minuty čtení
Jako malá jsem s rodiči chodila na houby. Jednou jsem zažila něco hrozivého. Zabloudila jsem a narazila na děsivé černé zvíře.
Dodnes si nejsem jistá, čemu jsem vlastně čelila. Jako malá jsem sbírání hub milovala. Rozprchnout se po lese a běhat sem a tam. Našim jsem dělala ocásek a kradla jim houby pod rukama. Mám na to jen ty nejlepší vzpomínky.
Rozdělili jsme se
Jednou jsme byli na houb
3 minuty čtení
Provdala jsem se za mladíčka, kterého jsem málo znala. Jeho otec pil a záhy jsem pochopila, že se alkoholismus dost často dědí.
Vdávala jsem se, protože jsem musela, tehdy, za našich mladých let, to byl bohužel častý jev. Zpravidla se vzali dva mladí, nezralí, nezkušení lidé, kteří by správně měli ještě dlouho manželství raději odkládat. Jenomže děcko bylo na cestě, a tak se letělo na radnici.
4 minuty čtení
Byl to nádherný strom plný bílých kulatých květů. Kdo z něho ale trhal bez dovolení, skončil tragicky.
Po válce se u většiny rodin hodně změnilo, ta naše pocházela ze středních Čech, konkrétně z malé vesnice poblíž Říčan.
Babička s manželem se přistěhovala do Sudet v rámci osidlování pohraničí. Do malé vesničky na Chomutovsku. K pěknému domku na kraji vesnice patřila velká zahrada, malé polí
2 minuty čtení
Jsem přesvědčena, že existují andělé. Většinou dobří. Ale také kdesi v polosvětě existují bytosti, které nás provázejí, když odcházíme.
Pověry byly pro nás zdrojem veselí. Jako malé děti jsme jim věřily, ale pak nám bylo vysvětleno, že to jsou bláhové výmysly. Moje babička byla ale vyhlášenou bylinkářkou, která znala mnohé rady, jak si poradit s nemocí i s duchy. Za nejlepšího věštce smrti pova
3 minuty čtení
S manželem jsem si připadala jako na vojně. Od rána do večera jen dával rozkazy. Rozvod byl nejlepším krokem mého života.
Mnohokrát jsem přemýšlela o kamarádovi manžela Jirkovi. Vídali jsme se celá desetiletí, navštěvovali jsme se, jezdili jsme spolu na dovolenou, to už měl Jirka rodinu, manželku a dva syny, a my jsme měli také syna. Ač se Jirka a můj muž od dětství kamarádili, byl každý jiný.
3 minuty čtení
Byl jako náš anděl strážný. Astor vždy vycítil, že se blíží nebezpečí a musel naši rodinu chránit. Nikdy mu nepřestanu být vděčná.
Byl to takový psí dobrák. Naši velkou lásku si Astor zasloužil i tím, že jednou zachránil mého manžela a podruhé mě s dětmi. Byl to psí hrdina, a proto spí svůj věčný spánek na naší zahradě, kam mu v den jeho narozenin nosíme buřt a zapalujeme svíčku.
Na stromě
2 minuty čtení
Bylo mi třicet, když se to stalo. Nechtěla jsem kazit vztahy, tak jsem nic neřekla. Nikomu. Dnes toho lituju. Mohla jsem možná zabránit neštěstí.
Jen jsem skončila učňák, musela jsem se vdávat. Vzala jsem si Lojzu z naší vesnice, a rodina mi říkala, jak můžu být ráda, že mě někdo chce. Krátce za sebou se mi narodily tři děti. A když mi bylo třicet, už jsem zase vypadala docela k světu. Zhubla j
3 minuty čtení
Měla jsem květinářství. Docela pěkně jsem si podnikala, nakonec mě ale zničila konkurence. Kdo ale druhému jámu kopá, sám do ní spadne.
Po letech, kdy jsem pracovala jako prodavačka za mrzký plat, jsem si konečně mohla dovolit pronajmout si prostory, kde jsem si splnila svůj sen. Květinářství! Nájem nebyl malý, ale já to zvládala. Mnoho květin, které jsem pak prodávala, jsem si vypěstovala sama
3 minuty čtení
Tak sebevědomého chlapa svět neviděl! Všechno umí nejlépe, všemu rozumí, hlavně sportu a politice. Přitom si žádnou práci nedokáže udržet.
Dcera byla vždycky hodná holka. Nikdy se s nikým nehádala, než by šla do hádky nebo diskuse, raději vždy ustoupila. A protože se protiklady přitahují, našla si bohužel hrozného chlapa. Je o řadu let starší, než ona, jmenuje se Richard a jeho sebevědomí by mu
5 minut čtení
Myslela jsem si, že v důchodu mě už nic nového nečeká. Pak mi ale do života vstoupil soused a už v něm i zůstal. Láska zkrátka nezná věk.
Když je člověk v důchodu, život se umí zpomalit až na hranici únosnosti. Vždycky jsem byla společenská a měla ráda kolem sebe lidi. Jenže když mi krátce po odchodu do důchodu zemřel muž, všechno bylo najednou jinak. Syn s dcerou bydleli na opačném konci repub
3 minuty čtení
Padesát let jsem tam nebyla. Půl století jsem si slibovala, že jednou půjdu. A když konečně přišel čas, bylo už pozdě.
Najednou jsem cítila, že pokud teď nevyrazím, už se tam nikdy nepodívám. Bylo mi skoro osmdesát, když jsem se vydala na cestu. Fyzicky jsem na tom byla dobře, ale psychika mne zlobila. Vlak mi tehdy připadal pomalejší než kdysi, možná jen já jsem byla netrpělivá. Seděla jsem u
Nenechte si ujít další zajímavé články
enigmaplus.cz
Bezhlavý templář ze Zvíkova: Stín, který vás sleduje i ve tmě
Noc na hradě Zvíkov má zvláštní atmosféru. Jakmile se zavřou brány a turisté odejdou, ticho přeruší jen vítr od Vltavy. A právě tehdy prý přichází on, bezhlavý templář. Postava, která neděsí křikem, a
nasehvezdy.cz
Utajila Cher, že už se vdala za svého zajíčka?
Nejprve své fanoušky zpěvačka Cher (79) nažhavila zprávou, že letos na jaře do toho chce se svým o 40 let mladším přítelem, rapperem Alexanderem Edwardsem (40), praštit. Najednou je ale vše plné tajn
tisicereceptu.cz
Čočková polévka s octem a olejem
Čočkovka vyšší úrovně! Zkuste ji a okusíte novou chuť. Suroviny na 6 porcí 450 g čočky 4 snítky tymiánu 1 palice česneku 1 bob. list sůl pepř 1 l zel. či drůbežího vývaru 1 malý svazek hl
nejsemsama.cz
Perla Dunaje – Maďarsko
Nepřeberné množství vyhlídek na zářící město, které přímo vybízí k zachycení fotoaparátem, ale i lahodné speciality a možnost lázeňského relaxu. Budapešť zaútočí na všechny vaše smysly. Skvělý tip na prodloužený víkend. Co takhle vyjet naproti prosluněnému počasí na jih, třeba do Budapešti? Města guláše, čardáše a lázní. V téhle perle Dunaje najdete to nejlepší z Maďarska. Největší chloubou jsou zde bezpochyby výjimečné památky, které budete procházet
21stoleti.cz
Kdy jíst vlákninu, aby opravdu fungovala?
Většina lidí si dobře uvědomuje, že by měla konzumovat více vlákniny ve stravě. Nyní přišli vědci s tvrzením, že konzumace vlákniny v ranních hodinách může tělu přinést extra benefity. Co si dopřát k
skutecnepribehy.cz
Děsivé záhady staré roubenky
Se sestrou jsme si pořídily roubenku. Těšily jsme se na klidné stáří. To se ale nekoná. V noci slyšíme zvonek, který roubenka nemá. Sestra Ludmila a já jsme zůstaly na stáří osamocené. Máme za sebou nepovedená manželství. Ani jedna z nás nemá děti, ke kterým by upnula svůj život. A tak hodně času trávíme společně. Když přišla sestra s nápadem,
iluxus.cz
Frederique Constant Worldtimer: hodinky pro lidi, kteří neznají slovo „dost“
Podívejme se na to bez zbytečných kudrlinek. Většina značek vám dnes prodá „luxus“. Lesklý ciferník, pár komplikací, pěkný příběh. A pak přijde Frederique Constant a řekne: víte co? Uděláme světový ča
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
epochalnisvet.cz
Magický útok na keňskou guvernérku: Šlo o pokus ovlivnit volby?
Poblíž domu, který obývá guvernérka keňského regionu Machakos Wavinya Ndeti, byla přistižena čtveřice podezřelých osob vybavených nejrůznějšími okultními pomůckami. Podle policie tu zřejmě plánovali provést magický rituál mířený proti političce. Proč? Politické strany i jednotliví kandidáti po celém světě využívají nejrůznějších metod k dosažení úspěchu ve volbách, a ne vždy se přitom pohybují v
epochanacestach.cz
Titanic v Praze: Výstava, která vás vtáhne do skutečných osudů slavné lodi
Až do 22. května 2026 se v pražském PVA EXPO PRAHA v Letňanech koná výstava Titanic – The Artifact Exhibition, která představuje stovky originálních artefaktů vyzvednutých z vraku legendární lodi. Díky autentickým exponátům a silným lidským příběhům zažijete historii Titaniku, legendárního parníku, který se v roce 1912 (15. 4. ve 2:20) potopil ke dnu Atlantiku.
historyplus.cz
Postavila Ferdinandu Stoličkovi pomník indická vláda?
Zpátky do Indie se měli vracet přes Afghánistán. Jenže vytipovaná cesta je neprůchodná, a tak členové britské mise musejí opět zdolat pohoří Karákóram. Stolička z toho velkou radost nemá. Vysoké nadmořské výšky mu nedělají dobře. Má strach, že ho zase budou trápit silné bolesti hlavy… Práce nadlesního má v jejich rodině dlouhou tradici. Ferdinand Stolička
epochaplus.cz
Obyčejný zip: Vynález, kterému lidé nedůvěřovali
Zapínáte bundu jedním rychlým pohybem a ani nepřemýšlíte, že tenhle jednoduchý pohyb vzniká z desítek let pokusů, omylů. Na začátku 20. století působí jako podezřelý technický výstřelek, kterému lidé nevěří. A přitom právě tenhle „obyčejný“ vynález změní způsob oblékání. Na úplném začátku stojí myšlenka ušetřit čas. Už v roce 1851 přichází Američan Elias Howe (1819-1867)