Neuvěřitelný život – SkutečnéPříběhy.cz

Neuvěřitelný život

5 minut čtení

Žila jsem s pocitem, jaké mám štěstí, že mám vydařené manželství. Teď jsem zjistila, že v tom manželství nejsem jedinou ženou mého muže. Smanželem Petrem jsme spolu přes třicet let. Na naše manželství jsem byla vždy pyšná – přežilo radosti i starosti, výchovu dvou dětí, finanční těžkosti i mé zdravotní problémy. Vždycky jsem si myslela, že jsme tým, který všechno zvládne. Až do chvíle, kdy se m

zobrazit více >>

Některé křivdy nelze odpustit

3 minuty čtení

Minulý týden jsem při nákupech zažila něco, co mi připomnělo staré, ale rozhodně ne dobré časy. Šla jsem jako každý čtvrtek na trh koupit zeleninu, když jsem v davu zahlédla známou tvář. Byla to Jitka, moje spolužačka ze základní školy. Stála u stánku s květinami, usmívala se a vypadala spokojeně. Na ni nikdy nezapomenu Chvíli jsem váhala, jestli se k ní mám vůbec hlásit, ale pak jsem se

zobrazit více >>

Přátelství se sousedem mého muže změnilo

3 minuty čtení

Můj manžel byl vždy pracovitý a starostlivý, ale taky tak trochu pecivál. Pak se přistěhoval nový soused a můj muž se změnil k nepoznání. S mým mužem Toníkem jsme prožili velmi pěkný život. Znali jsme se od dětství. Chodili jsme spolu do jedné školy, on o rok výš. První pusu jsem od něj dostala už ve třetí třídě, když jsem šla na maškarní za ovečku, a on za vlka. Vyhráli jsme hlavní cenu a tanc

zobrazit více >>

Nejlepšímu příteli přiběhla Cecilka na pomoc

3 minuty čtení

Dá se říct, že to bylo přátelství na život a na smrt. Moje morče a veverka z nedalekého parku. Kdo by to býval řekl, že v sobě tahle dvě zvířátka najdou zalíbení... Říkala jsem jí Cecilka. Běhala k nám na dvůr z nedalekého parku, vždycky něco dobrého oblízla, a zase upalovala pryč. Byla jsem tehdy ještě malé dítě, zvířátka jsem milovala a z veverky, která u nás byla častým hostem, jsem byla nad

zobrazit více >>

Moje bujná fantazie mě stála práci i přátelství

3 minuty čtení

Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první

zobrazit více >>

Díky vnukovi si plním svůj největší sen

3 minuty čtení

Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí

zobrazit více >>

Zatoulaný kocour mě dovedl k dávné známé

3 minuty čtení

Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna

zobrazit více >>

Přeji si, aby mě někdo zastavil!

5 minut čtení

Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint

zobrazit více >>

Den na nádraží vše změnil

4 minuty čtení

Jsem typická popleta s hlavou v oblacích. Občas mám dojem, že vesmír má se mnou speciální plán. Jedna náhoda mi změnila život. Můj den obvykle začíná horečným hledáním klíčů nebo telefonu. Často běžím do práce se snídaní v ruce a snažím se nevypadat jako ztělesnění chaosu. Přesto zůstávám optimistická, protože každá „katastrofa“ je pro mě také novým dobrodružstvím. Jednou se mi ale stalo něco o

zobrazit více >>

I když bych je někdy přetrhla, nedám je

3 minuty čtení

Jsou to tři roky, co sdílíme naši venkovskou usedlost s přírodními úkazy Pajdou a Rajdou. Jsou sehraná dvojka, jaká se jen tak nevidí. Všechny hříchy jim ale odpustíme. Když jsme s manželem nastoupili do důchodu, rozhodli jsme se, že prodáme byt a pořídíme si domek na vesnici. Měli jsme tehdy tříletého pejska Pajdu a řekli jsme si, že si k němu pořídíme ještě jednoho psího parťáka. Doslechli js

zobrazit více >>

DALŠÍ ČLÁNKY ›