Které ženě by nelichotilo, když se o ni zajímá víc mužů? Dovedu si představit tu hrdost princezen a dalších šlechtičen, o které sváděli souboje rytíři v turnajích. Ti byli ochotni položit i život za jejich krásu a svoji lásku. Možná si to kreslím moc růžově, mě samotnou však potkala situace, která se významně dotkla mého srdce. Všechno to začalo ještě na střední škole… Když jsem chodila do č

Jako svobodné matce se mi v malém městě nežilo nejlépe. Všichni věděli, že mám malého Lukáška s ženatým mužem. Nikdo mě přímo do očí neodsoudil, ale bylo mi jasné, co si o mně říkají za mými zády. Ne že by mi na tom ani trochu nezáleželo, avšak řešila jsem podstatnější záležitosti než nějaké řeči. Lukáškův otec se ke svému synkovi hlásil jen tajně – ačkoliv jeho otcovství bylo veřejným tajemstv

Člověk by rád některé věci, které mu život přinesl, zapomněl. Když k tomu ale skutečně dojde, byl by vděčný za každou vzpomínku, ať je jakákoli. Nade mnou stojí mladý hezký chlap, má uplakané oči a vystrašený pohled. „Ahoj, no konečně.“ Ten hlas mi zní strašně povědomě, ale vůbec nevím, kdo to je. Snažím se rozproudit svůj mozek, ale nejde to. Ale ještě horší je, že vůbec nevím, co se stalo ani j

Měla jsem pocit, že se v lidech vyznám, ale moji dva nejbližší mi dokázali, že tomu tak vůbec není. Byl to od nich opravdu velký podraz. Mohla bych být spokojená. Získala jsem odškodné, mám vyplacenou pojistku a doma na mě čeká moje nové auto. Přesto od soudu odcházím jako spráskaný pes. Na mého manžela, tedy vlastně bývalého manžela, na chodbě čeká Helena. Ani jsme se nepozdravily, nezavadily o

Na svého prvního vnoučka jsem se vážně moc těšila. Chystala jsem se právě do důchodu a doufala, že budu ta správná hlídací babička. Netušila jsem, co mě čeká. Jsem poprvé na návštěvě u své dcery Dominiky. Sedí v křesle nemocničního pokoje a je naprosto netečná. Dívá se kamsi do prázdna, ta bílou, studenou zeď. Vůbec na mé otázky nereaguje. Jako bych tam ani nebyla. Jako bych za všechno snad moh

Někde kolem nás existují tajemné síly dobra, které si najdou i nezvyklé cesty, jak nám pomáhat. Manželovi zachránil život text v knize. Toho zimního dne jsem byla trochu nachlazená, a tak se na tradiční nedělní odpolední procházku vydal jenom můj manžel. Já jsem zůstala doma. Lehla jsem si na gauč, přikryla se dekou a pustila se do čtení knížky od jedné své oblíbené autorky. Nic jiného jsem na

Stále jsem manželovi vyčítala jeho pasivitu a nečinnost, až mi konečně vyhověl a vzal na výlet. Jeden den mě stál víc, než by kdy napadlo. Zdraví, peníze a málem i manželství! Remcala jsem snad každý den. Doma mě už nic nebavilo! Nechápala jsem, jak může být můj manžel stále zalezlý doma a ještě se tvářit spokojeně. Koukal na televizi, lepil si nějaké modýlky letadel a potom prohlížel alba se zná

S mrtvými lidmi se prý dá spojit prostřednictvím vyvolávání duchů. Nevěřila jsem tomu, dokud jsem tímto způsobem nenavázala kontakt se svým zesnulým bratrem. Měla jsem celkem pěkné dětství. Rodiče spolu dobře vycházeli, nehádali se. Odmalička jsem byla hodně kamarádská, takže jsem měla spoustu přátel a v kolektivu jsem byla celkem oblíbená, na rozdíl od mého mladšího bratra Romana, který měl di

Komplexy z velké nadváhy mi bránily v návštěvě koupaliště. Po několika letech jsem se dala kamarádkou přemluvit a šla si zaplavat do bazénu. Čekalo mě překvapení v podobě nové lásky! Po čtyřicítce jsem začala nabírat na váze a než si toho pořádně všimla, stal se ze mě učiněný cvalík! Bylo by mi to celkem jedno, protože jsem žila už delší dobu sama, a po zklamání z posledního vztahu si nikoho nehl

Před několika lety jsem navštívila svoji rodnou vesnici a zašla na hřbitov, abych položila na babiččin hrob květiny a zapálila svíčku za její duši. Moje milovaná babička Naďa zemřela, když mi byly čtyři roky. Maminka se s otcem rozvedla a my se odstěhovaly daleko z tatínkova kraje. Pak už jsme tam nejezdily. Vyrůstala jsem v naprostém odtržení od příbuzných. Ale jak se často stává, dcery bývají