Dlouhé tři roky odloučení nás přesvědčily o tom, že naše láska je opravdu silná a nezničitelná. V životě jsem si prošla mnoha těžkými situacemi. Původně jsem pracovala jako pokojská a uklízečka v jednom malém hotýlku. V té době jsem se seznámila s Jindřichem, který tam pracoval jako kuchař, a zamilovali jsme se. I když jsme neměli ani byt – bydleli jsme v hotelové ubytovně – vzali jsme se a byl

Sama bych tomu nevěřila, ale až těsně před důchodem jsem zjistila, že toužím po mladém zajíčkovi. Chtěla jsem slyšet jeho smích a užívat si bezstarostnosti mládí. Už odmalička jsem byla vzorná holčička. Samé jedničky na vysvědčení byly samozřejmostí, a pochvala v žákovské knížce snad obden také. Rodiče jsem nezlobila a šatičky si nikdy neušpinila. Ne, že bych byla za šprtku, to ne. Ale prostě js

Dvacet let jsem si žila jako v bavlnce. O nic se nestarala, nic nezařizovala ani neřešila. Potom přišel rozvod a já se ocitla na úplném dně! Dvacet let společného života mi připadalo jako hezký sen. Užívala jsme si luxusu a nicnedělání. Vážně! Můj manžel byl totiž dědicem několika domů v Praze. Přestal pracovat a začal se starat o svůj nově nabytý majetek. Nebyla to žádná procházka růžovým sadem.

Posledním přáním mojí maminky bylo, abych se provdala za pohádkově bohatého muže. Dokonce mi ho svým způsobem i sehnala. A tak mi vlastně nic jiného nezbylo. Děti se mi už ve školce posmívaly kvůli mámě. Dnes chápu, že působila jako čarodějnice. Mluvila takovým krákoravým hlasem, dílem vrozeným, dílem kvůli častému pití. Alkohol se obtiskne všude. Do hlasu, do očí, do pohybů, do myšlení. Nepama

Dlouho jsem snila o tom, jak skočím do volného prostoru a poletím. Nakonec se můj sen stal skutečností a nelituju. Bylo to úžasné! Trochu se mi klepou kolena. Tedy vlastně ne trochu, ale dost. Kdyby mě pevně nesvíral v náručí můj tandemový partner, asi bych se pomalu svezla k zemi. Dveřní otvor letadla se náhle otevírá. Do tváře mi zavane čerstvý a hodně studený vzduch. Při pohledu do hlubiny pod

Ani ve snu by mě nenapadlo, že jsem schopna něčeho tak strašného. Přesto se to stalo a důsledky si teď asi všichni poneseme po zbytek života. Dívá se na mě přes stůl tím svým magickým pohledem. Jenže na mě to už dnes tolik nezabírá. Mísí se ve mně pocity něhy , lásky se záchvaty zlosti a nenávisti. Nenávisti k němu, protože mě svedl a nenávisti k sobě, protože jsem to dopustila. Aleš se na mě p

Nikdy jsem nevěřila na nějaká znamení a už vůbec ne na zázraky. Po návštěvě jednoho kostela v jižních Čechách jsem však svůj názor změnila… Stalo se to před dvěma lety, v době, kdy jsem prožívala hodně těžké období ve svém životě. Zemřel mi manžel, se kterým jsem strávila krásných dvacet pět let, a aby toho nebylo málo, jediná dcera se odstěhovala do zahraničí a k tomu všemu jsem přišla o práci

Moje jediné dítě bylo odmalička hodně problémové. Nikdo ale nečekal, že to skončí až takhle. Pořád ještě byla naděje, že se polepší. Všichni si musí v soudní síni při vynášení rozsudku stoupnout. Mně se ale tak třesou nohy, že se bojím, že se každou chvíli zhroutím. Dívám se svého pohublého syna, jak tam stojí s tím typickým zarputilým výrazem a hlavou se mi honí jediné. Nezvládla jsem to. V

Když moje babička zemřela, bylo jí devadesát dva let. Kromě několika kusů starého oblečení po sobě nic nezanechala, nejcennější co měla, mi předala už v průběhu svého života. Své životní příběhy. Dokázala je vyprávět tak barvitě, že jsem je prožívala, jako kdybych se jich zúčastnila i já. Nejraději jsem měla její duchařské historky. V bezpečí její přítomnosti jsem s napětím poslouchala vyprávě

Manžel na mě byl už hodně dlouho zlý. Nedával mi peníze na domácnost, všechno kritizoval a ponižoval mě. Plánovala jsem rozvod, ale potom se vše změnilo. Stačila k tomu jedna návštěva hospody! Neustálé hádky se postupně začaly měnit v zlověstné ticho. Manžel mlčel a já napjatě čekala, co se stane, co udělá a čím mě zase překvapí. V tom špatném, samozřejmě. Peníze na společnou domácnost mi nedával