Tajemná zpráva ho zachránila

Total
1
Shares

Někde kolem nás existují tajemné síly dobra, které si najdou i nezvyklé cesty, jak nám pomáhat. Manželovi zachránil život text v knize.

Toho zimního dne jsem byla trochu nachlazená, a tak se na tradiční nedělní odpolední procházku vydal jenom můj manžel. Já jsem zůstala doma. Lehla jsem si na gauč, přikryla se dekou a pustila se do čtení knížky od jedné své oblíbené autorky. Nic jiného jsem na práci neměla. Syn a dcera u nás byli na návštěvě den předtím a na večeři jsem měla navařeno předem.

Text najednou nedával smysl

Poklidně jsem odpočívala na pohovce, četla jsem si milostný román, když jsem se najednou dostala k textu, který mi tam vůbec nepasoval. Příběh dvou lidí, kteří se seznamovali, byl najednou přerušen odstavcem, kde se psalo: „Václav náhle ztratil rovnováhu a padal dolů po svahu. Marně se snažil něčeho zachytit. To nejhorší ale přišlo dole, protože padl hlavou na kámen a ztratil vědomí. Z rány na hlavě mu začala téct krev. Jeho život byl v ohrožení.“

Bylo to manželovo jméno!

Dívala jsem se na ty řádky znovu a znovu a musela jsem se štípnout do ruky, jestli se mi to nezdá. Písmenka tam stále byla a sdělovala dál tutéž zprávu. O žádném Václavovi se předtím v ději autorka vůbec nezmiňovala. Jmenoval se tak ale můj manžel!

Šla jsem požádat souseda o pomoc

Vstala jsem a neklidně přecházela po pokoji. Tehdy ještě mobilní telefony nebyly, takže jsem ani neměla, jak manžela kontaktovat. Nakonec jsem celá rozrušená zašla za sousedem a poprosila jsem ho, jestli by nemohl jít se mnou manžela hledat. Neřekla jsem mu o té knize, vymyslela jsem si, že se Václav podezřele dlouho nevrací. Vypadala jsem natolik vyděšeně, že jsem nemusela souseda dlouho přemlouvat. Ochotně mě doprovodil.

Ležel pod svahem

Chodili jsme s manželem vždy po stejné trase, takže jsem se automaticky vydali hledat právě do těch míst. A zanedlouho jsme skutečně Václava našli ležet dole pod svahem, tak jak to bylo psáno v knize. Soused doběhl do vesnice a zavolal záchrannou službu. Přijela brzy, ale i tak mi minuty čekání připadaly nekonečné.

Byl v ohrožení života

Ukázalo se, že to bylo za pět minut dvanáct. Václav ztratil hodně krve, ale lékaři ho díky bohu zachránili. Když jsem se vrátila z nemocnice domů, rychle jsem vyhledala onu knížku. Těch několik vět o Václavovi v ní už nebylo! Dodnes netuším, jaký dobrý anděl způsobil, že jsem uprostřed četby dostala varování, ale budu mu za to nadosmrti vděčná!

Marcela O. (72), Plzeňsko

Také se vám může líbit