Když jsem ovdověla, byla jsem přesvědčená o tom, že v malém venkovském domku zůstanu sama. Všechno změnila moje nová kabelka. Několik let jsem pečovala o těžce nemocného manžela. Byly to dlouhé a smutné roky. Lékaři už nedávali žádnou naději. Mám v paměti ty pochmurné chvíle, kdy jsem sedávala u jeho lůžka a už nevěděla, co bych říkala. A tak jsem jen naslouchala tikotu hodin v naší ložnici, pozo

Od té doby, co zemřela moje sestřenice Aneta, věřím, že smrtí všechno nekončí. Dlouho jsem se trápila nevyřešenou otázkou, a pak jsem dostala odpověď ze záhrobí. S mojí mladší sestřenicí Anetou jsem měla krásný vztah už od dětství. Její rodina bydlela kousek od té naší, takže jsme si spolu často hrály a navštěvovaly se. Když byl víkend, tak jsme jedna u druhé také sem tam přespávaly. Měly jsme k

Když mi zemřela maminka, často jsem chodila na místo, kde skonala. Jednou jsem usnula vedle pařezu. Zdál se mi podivný sen, který mi dodnes vrtá hlavou. Maminčin odchod přišel zcela nečekaně. Nikdy se pořádně nepřišlo na to, proč vlastně přestala dýchat. Našli ji v lese bez známek života. Podle dostupných informací se zkrátka udusila. Zemřela na místě, kam jsme už od mého dětství pravidelně spole

Byla jsem jediné dítě matky samoživitelky. Tolik jsem si přála mít sourozence. Ne proto, abych měla s kým sdílet své bolístky, ale aby se máma mohla realizovat i prostřednictvím někoho dalšího. Kolikrát mi opakovala, jak se mám, protože nikomu rodiče neplatí tolik zájmových kroužků jako ona platí mně. To byla čistá pravda. Nikdo z mých vrstevníků nemusel zvládat tolik mimoškolních aktivit jako j

Bylo mi přesladkých osmnáct let. Měla jsem figuru antické bohyně, dlouhé černé vlasy a reparát z češtiny. Celé léto jsem proto trávila šprtáním dávno mrtvých básníků, až na jediný týden, kdy mi otčím zařídil práci hostesky. Poklonkováním boháčům na jachtě někde v Chorvatsku jsem si měla ozřejmit, jak se mají ti, kteří se učili dobře a jak ti, kteří dostali kouli. Můj drahý zákonný zástupce však

Jako malá jsem chodila do dramaťáku a realizovala se na nejrůznějších besídkách. Na střední jsem hrála s ochotníky a zpívala v malé garážové kapele. Nic z toho se ale pro dospělou ženu nehodí. Nakonec jsem skončila v nudné práci a vedla nudný život. Alespoň toho nudného partnera jsem dokázala opustit, jenže díky tomu jsem skončila nudně sama. Vlastně mi zůstalo jen mé opovržení nudnými lidmi, kt

Za práci v naší cukrárně jsem byla moc vděčná. Skvělý kolektiv, hezké prostředí a hlavně bezvadná šéfová, která mi jako svobodné matce upravila pracovní dobu a vycházela mi vstříc jak jen mohla.  Konečně jsem se po dlouhé době cítila chtěná a tahle bezva cukrářská sebranka mi úplně vynahradila chybějící rodinu i muže po boku. Bylo mi zkrátka takhle dobře a nic jsem na tom nechtěla měnit. Ani ve

S Tomášem jsem chodila snad odjakživa. Byl první, kdo mě vzal za ruku, políbil a s kým jsem se poprvé milovala. Jenže nesmělá něha našich začátků se rovnou přehoupla ve sterotyp a než jsem se nadála, vězela jsem v nudném a ubíjejícím vztahu. Můj milý byl něžný, ohleduplný a dokonale spolehlivý, ale po letech jsme byli spíš jako sourozenci než partneři. A pak se na scéně objevil Patrik. Trochu ex

Bylo mi čerstvých patnáct, když mi mámin známý domluvil brigádu na nedalekém koňském ranči. Byl to vlastně jen menší statek s malou stájí, ale všichni mu hrdě říkali ranč. Ne, že bych byla z vyhlídky kydání hnoje nějak nadšená, ale brzy jsem se do koní tak zamilovala, že jsem si život bez nich nedokázala představit. Nakonec jsem tam trávila každou volnou chvilku, i když má pracovní doba byla výr

Svět se skládá z různých příležitostí a je jen na vás, jestli se jich chopíte a nebo budete jen nečině přihlížet a sledovat příběhy druhých jako na filmovém plátně. Nebojte se být hlavním hrdinou a udělejte ze svého života oscarový trhák.  Zamysleli jsme se někdy nad tím, kolik denně potkáte lidí? Míjíte jejich tváře, za kterými se skrývají různé životní příběhy, a dopředu víte, že pro vás navžd