Domů     Hříva ve větru
Hříva ve větru

Bylo mi čerstvých patnáct, když mi mámin známý domluvil brigádu na nedalekém koňském ranči. Byl to vlastně jen menší statek s malou stájí, ale všichni mu hrdě říkali ranč.

Ne, že bych byla z vyhlídky kydání hnoje nějak nadšená, ale brzy jsem se do koní tak zamilovala, že jsem si život bez nich nedokázala představit.

Nakonec jsem tam trávila každou volnou chvilku, i když má pracovní doba byla výrazně kratší. Byl to zkrátka můj svět. Vlastně, nejen můj. Chodilo nás tam pomáhat víc. Mezi jinými i Matěj.

Vysoký urostlý fešák s dlouhými hnědými vlasy a podmanivě hlubokým hlasem. Stačilo, aby kolem mě jen prošel a srdce se mi rozbušilo jako o závod. Byl pro mě naprosto dokonalý.

Do všech sešitů jsem psala tu jeho jméno, tu moje s jeho příjmením a k tomu kreslila záplavu srdíček. V noci se mi o něm zdávalo, ráno jsem vstávala s myšlenkou na něj, zkrátka jsem byla zamilovaná až po uši.

Jenže pro Matěje jsem byla jen ta malá holka, co se v jeho přítomnosti červená a trapně se chichotá. A aby toho nebylo málo, přitáhl na ranč i tu svoji nafintěnou Sabinu, která nerozeznala ani valacha od klisny.

Ale hlavně, že si každou hodinu chodila upravovat make-up a s výmluvou na nalakované nehty odmítala každou pořádnou práci. Matěj z ní byl celý pryč a já v noci potichu brečela do polštářů.

Tolik jsem si tehdy přála, aby to byla moje dlaň, které se mimovolně dotýká. Aby jen mě držel láskyplně za ramena a líbal jen a jen moje toužící ústa.

Každou noc se mi zdávalo, jak spolu cváláme po louce, vlasy nám vlají ve větru jako hřívy našich koní a ke štěstí nám stačí jen to, že jsme spolu. Ovšem realita zdaleka nebyla tak růžová.

Sabina si totiž svým přístupem k práci brzy stihla znepřátelit celou partu a Matěj to bral jako obrovskou křivdu.

Korunu tomu dodal jednoho odpoledne. Bylo hrozné horko, takže jsme šli k blízkému rybníku plavit koně, aby se chudáci trošku zchladili.

A protože bylo opravdu vedro k zalknutí, vzali jsme s sebou i Cipíska, který byl z vody trošku nervózní, aby si smočil alespoň kopyta.

Všichni jsme si oblékli jen trička a kraťasy, protože u rybníka bylo vždy hrozných hovad, ale Sabina se nutně musela předvádět v miniaturních bikinkách.

Jak bylo v plánu, všichni koně rychle zapluli do vody, jen Cipísek nejistě přešlapoval u břehu a občas na sebe nechal cáknout trošku vody. Zkrátka idylka. Najednou se však ozval ohlušující jekot, když Sabinu kouslo hovado přímo do dekoltu.

Vřeštěla, jako by jí snad amputovali nohu a nebyla k utišení. Koně ve vodě jen znejistěli, ale už tak nervózní Cipísek se začal plašit, vytrhl kamarádce vodítko z ruky a celý popletený nevěděl, kudy utéct. Chybělo jen malinko a mohl vážně zranit sebe i nás.

Ale Sabina jakoby celou situaci vůbec nechápala, klidně vřískala dál.  To už moje nervy nevydržely a rozhodla jsem se jí umlčet lehkým průpleskem. Zmlkla a koně se nám po chvíli podařilo uklidnit.

Když si to pak ke mně namířil Matěj, čekala jsem, že se za ni třeba omluví. Jenže on mě místo toho sjel přísným pohledem a vyčetl mi, že se snad situace dala řešit i jinak, a že ten políček nebyl na místě.

Zůstala jsem stát jako opařená naprosto neschopná slova. Tak ona tady svou hysterickou reakcí na pitomý kousanec, kterému se navíc dalo předejít normálním oblečením, splaší koně a já jsem ta špatná? To už mu snad tím svým výstřihem vážně vymyla mozek z hlavy?

Ten den jsem se rozhodla, že pro mě Matěj definitivně skončil. Zklamal mě na celé čáře, protože zradil nejen mě, ale taky koně, a to se neodpouští. Jenže srdci se nedá tak snadno poručit.

I když jsem se ho rozumem snažila nesnášet, pořád se mi podlamovala kolena před jeho úsměvem. Pořád stačil jeden pohled do těch neskutečně hlubokých očí, abych se v nich začala topit. A ani sny o vlajících hřívách ve větru nepřestávaly.

Nicméně navenek jsem byla tvrdá jako skála a nepromluvila s ním o ničem, co by se netýkalo práce.

A tak plynul čas, léto skončilo a s ním i většina brigádníků. Přestala se objevovat i Sabina, ale my s Matějem jsme si vždy dokázali najít čas.

Doufala jsem, že s prvními chladnými dny konečně ochladnou i poslední zbytky mé náklonnosti k němu a já budu konečně moci volně dýchat.

Slibovala jsem si, že se naše vztahy vyčistí toho odpoledne, kdy budou všichni dospěláci na dražbě a o koně se budeme starat jen my dva. Jenže ouha! Nebyly jsme dva, ale tři! Společně s Matějem přijela i Sabina a já měla hned po náladě.

Rozdělili jsme si práci a já šla schválně od nich co nejdál, abych se na ně nemusela dívat.  Když tu náhle slyším hluk ze směru, kde je výběh kobyly s hříbětem.

Nikomu bych nepřála zažít ten strach jaký jsem měla při pohledu na hřebce, který se dostal ze své ohrady a namířil si to k ohradě hříběti. Bylo jen otázkou času, kdy se k němu dostane, vrhne se na něj a zabije ho.

V tu samou chvíli přiběhl i Matěj, zatímco zkoprnělá Sabina se třásla u otevřené hřebcovi ohrady a nebyla schopná se hnout. S Matějem jsme popadli vodítka, opatrně se k němu přiblížili a rychle ho chytili za ohlávku. Vůbec nechápu, jak se nám to povedlo.

Hřebec hned začal jančit, ržál, tlačil se na nás, chtěl se vzpínat a hlasitě frkal. Měli jsme co dělat, abychom ho udrželi. I přes vypjatou situaci jsem si nemohla nevšimnout, jak se Matějovi překrásně rýsují svaly.

Báli jsme je se jako blázni, vždyť kdyby se nám hřebec vyškubl, mohl nás během minuty oba zabít. Pevně jsme ho drželi a Matěj křikli na Sabinu, ať chytí hříbě, aby ze strachu neprovalilo chatrnou ohradu a neuteklo.

Ona tam však jen stála, nepřítomně zírala a nepohnula se. Bylo jasné, že si musíme poradit sami.

Připadalo nám jako celá věčnost, než jsme hřebce po malých krůčcích dostali zpátky, kam patří. Celou dobu jsme navíc museli dávat pozor na hříbě. Byly jsme zpocení až na kost, zcela vyčerpaní a pořádně vyděšení.

Sesunuli jsme se do hromady sena, těžce oddychovali a neschopni slova jsme se jen dívali jeden druhému do očí. V ten krátký okamžik, jakoby zmizel všechen svět kolem nás a existovali jsme jenom my dva.

Tehdy bych přísahala, že jsem v jeho očích spatřila nejen pýchu nad dobře odvedenou prací. Nejen dík, za skvělou spolupráci a obdiv za mou odvahu. Zahlédla jsem v jeho očích čistou a upřímnou lásku.

Celá jsem se v tom pohledu ztrácela, už jsme se chtěli políbit, když do toho vstoupila Sabina. Celá ubrečená se vrhla na Matěje, prý aby jí odpustil, že nechala vrata od ohrady otevřená jen na chvíli a že přeci nemohla vědět, co se může stát.

V tu chvíli jsem se znechuceně zvedla a odešla. Na jejich cukrování jsem vážně neměla sílu.

Doma jsem si celou situaci snažila několikrát přehrát v hlavě a musela jsem se sama sebe ptát: Skutečně tam byl ten okamžik? Cítili jsme ho oba, nebo jsem si ho jen vsugerovala? Vážně jsme měli tak blízko k polibku?

Ale, vždyť on přeci zbožňuje tu svoji Sabinu. Je úplně jedno kolik přešlapů ve své neschopnosti a lenosti ještě udělá. Je jedno, kolik koňů ohrozí. On ji stejně vždycky všechno promine a zase k ní bude vzhlížet.

Je to jasné, zkrátka u něj nemám nejmenší šanci a měla bych se přes to konečně a definitivně přenést. Proto jsem se v dalších dnech snažila Matějovi pokud možno vyhýbat. Což ovšem šlo jen do té doby, kdy mě poprosil o doprovod na projížďku.

Bylo potřeba projet mladou kobylku, která ještě nezvládala samostatné vyjížďky, takže chtě nechtě, musela jsem si osedlat svého milovaného ryzáka a jet s ním.

A bylo to tady. Příroda, slunce, koně a jen my dva na jejich hřbetech. Jako kdyby se zhmotnil ten můj sen o vlajících hřívách. Snažila jsem se zůstat nad věcí, bylo přeci jen třeba projet koně, žádná romantika se nekoná.

Ale ta síla přítomného okamžiku mě víc a víc strhávala. A když jsme nacválali na krásné velké louce, koním se rozevlály hřívy, nechala jsem se vším unést a zplna hrdla jsem vykřikla:

„Miluju tě!“

V tom Matěj prudce zastavil koně a já si uvědomila, co to ze mě vyletělo. Chtěla jsem vrátit čas a vzít to zpět, ale už to nešlo. Ta slova nade mnou visela, zatímco se ke mně Matěj blížil. To jsem nechtěla!

Nestojím o to, aby mi začal vysvětlovat, že on je přece se Sabinou a mě má rád jen jako kamarádku. Chtěla jsem pobídnout svého ryzáka a zmizet, jenže to nešlo. Musela jsem počkat na svůj ortel. Když ke mně Matěj přijel, byla jsem připravená na odmítnutí.

Seskočila jsem z koně, napřímila jsem se, hrdě zvedla hlavu a chtěla statečně snést své ponížení, když v tom mi na rtech přistál ten nejněžnější a nejláskyplnější polibek. A další a další.

Líbali jsme se celou věčnost, něž jsem se odhodlala s otázkou v očích odtrhnout a počkat na vysvětlení. Byla tu přeci ještě Sabina a já nechci být ta druhá.

Matěj mé zaváhání hned pochopil, vzal mě něžně kolem ramen a vysvětlil mi, že konečně prohlédl, jaký to byl se Sabinou omyl. Že si od ní nikdy neměl nechat poplést hlavu, protože se k sobě vůbec nehodili.

Že se s ní po té věci s otevřenou ohradou rozešel, protože konečně pochopil, že ta pravá jsem pro něj jen a jen já. A hlavně, že mě celým srdcem miluje. Srdce se mi málem rozskočilo radostí, když vyslovil ta dvě slůvka.

Vrhla jsem se mu kolem krku a znovu jsme se dlouze líbali. Nakonec jsme nasedli na své koně a bok po boku cválali po té nádherné louce a nevnímali nic víc, než naši lásku a vlající hřívy větru.

Klára, 26 let, Morava

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
16.2.2024
Nikdy ženské nehonil a ke mně byl pozorný a choval se s úctou. A najednou se událo něco, co jsem nečekala ani ve snu. Můj manžel se na prahu sedmdesátky bláznivě zamiloval! Choval se jako blázen a nedal si od nikoho říct. Bylo to jako z nějakého hloupého filmu. Starý chlap a mladá dívčina, co sotva odmaturovala. Seznámili se při hlídání Chodila mladým hlídat pravidelně třikrát týdně a k t
8.2.2024
Šla jsem za hlasem svého srdce a rozum nechala za sebou. Život mi za to uštědřil pořádnou lekci. O všechno jsem přišla a jen těžko jsem to získávala zpět. V mládí jsem se hrnula do manželství jako smyslů zbavená. Stačilo jen poznat Miloše, do kterého jsem se zamilovala tak, že jsem už po naší první schůzce slyšela v hlavě znít svatební zvony. Když se zamiluji, jsem zkrátka jako vystřelená dělov
5.2.2024
David byl hezounek, který si myslel, že se za ním otočí každá žena. Když nastoupil do naší firmy, hned jsem ho prokoukla. Moje šéfová hýřila nadšením, když nám říkala, že budeme mít nového kolegu. Povedlo se jí ho přetáhnout od konkurence a hodně si slibovala od jeho zkušeností a kreativity. „A navíc je to fešák,“ dodala a všechny kolegyně se zahihňaly. Jenom já ne. Tohle pro mě bylo varování,
31.1.2024
Rodiče mě před hudebníky varovali. Říkali, že se s nimi nedá žít, skoro nejsou doma a potrpí si na nevěry. Dnes vím, že to není pravda. Před hudebníky mě máma s tátou odjakživa varovali, říkali, že jsou to problémoví partneři. Byla to svým způsobem pravda, však jsem měla chování muzikantů málem dennodenně na očích. S kamarády jsme měli od střední školy kapelu a objížděli s ní tancovačky v okolí
28.1.2024
Bála jsem se samoty a našla, úplně nečekaně, velkou lásku. A to na místě, kdy bych ji ani náhodou nečekala. Na svém pracovišti, v domově pro seniory. Zbývaly mi už jen dva roky do důchodu a já stále nevěděla, zda se mám těšit, nebo bát. Pro obojí jsem měla hodně důvodů. K tomu těšení se mě vedl můj zdravotní stav. Všechno mě bolelo a už ráno jsem se těšila na večer, až si opět lehnu. Už mi n
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
epochalnisvet.cz
Raffaelovy gobelíny: Papež za ně zaplatil horentní sumu
Sixtinská kaple je svědkem mimořádné podívané. 26. prosince 1519 jsou její zdi ověšeny obřími gobelíny, jejichž autorem je Raffael Santi. Celkem jich v Sixtinské kapli tehdy visí sedm.   P
Létající pevnost přistála jako letadlo duchů: Posádka chyběla!
enigmaplus.cz
Létající pevnost přistála jako letadlo duchů: Posádka chyběla!
Bombardéru B-17, který se v listopadu 1944 poblíž belgického Kortenbergu připravoval na nouzové přistání, si ještě ve vzduchu všimli vojáci zde dislokované protiletecké jednotky britské RAF. Letounu s
Péči o muže jsem nezvládla
skutecnepribehy.cz
Péči o muže jsem nezvládla
Vláďa byl vždy veselý chlapík. Hodně sportoval, takže nikdy by mě nenapadlo, že bude nemohoucí. Stačil ale banální úraz. Můj muž dělal spoustu nebezpečných sportů. Lezl po skalách, závodil. A nakonec se mu stal osudným žebřík. Byl úplně jiný Spadl na záda. I když se mohl hýbat, po letech se zjistilo, že páteř utrpěla zranění, která ji
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Matka ji prodala za pár stovek!
nasehvezdy.cz
Matka ji prodala za pár stovek!
Herečka Demi Moore (61) patří mezi největší sexsymboly filmového plátna. Toho už si ale kdysi všimla její matka, a jako dítě ji prodala na sex! Bylo jí 15 let, když se vrátila jednoho večera domů a
Tajný vztah s kolegou?
nasehvezdy.cz
Tajný vztah s kolegou?
Soukromí si střeží a povídá se, že Markéta Stehlíková (39) k tomu má pádný důvod. Proslýchá se totiž, že randí s pohledným kolegou. V seriálu Ulice jsou manželé a právě během natáčení mezi nimi měl
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
21stoleti.cz
Americký kosmický aparát po více než půl století znovu dosedl na Měsíc
Robotický modul Odysseus je prvním americkým modulem na Měsíci od Apolla 17, které v roce 1972 naposledy dovezlo na našeho vesmírného souseda lidskou posádku. Od té doby hvězdy a pruhy na Měsíci chybě
Při procházce obejděte celý (rybník) Svět!
epochanacestach.cz
Při procházce obejděte celý (rybník) Svět!
Jihočeské rybníky jsou pojmem, který asi zná každý turista. Na některou ze zdejších vodních plopch narazíme takřka na každíém krokuj, Některé z rybníků mají ale delší historii a zaslouží si etaké výjimečnou pozornost. Třeba ten, který ve svém názvu zahrnuje celý Svět. Kariéra naší rybníkářské legendy Jakuba Krčína z Jelčan začala nenápadně. Do školy chodil v Kolíně, tedy
Nekynuté lívance
tisicereceptu.cz
Nekynuté lívance
Potřebujete 170 g hladké mouky 1 lžíci prášku do pečiva špetku soli 2 velká vejce 2 lžíce rozpuštěného másla máslo na smažení K podávání zakysanou smetanu, drobné ovoce (jahody, borůvky,
Slazení v historii: Evropu zaplavil levný americký cukr
epochaplus.cz
Slazení v historii: Evropu zaplavil levný americký cukr
Zastánci zdravé výživy ho prudce odsuzují. Přehánět byste to s ním rozhodně neměli. Odkdy se u nás začalo sladit cukrem. Jaká sladidla se používala předtím? A odkdy známe řepný cukr? Mezi nejstarší sladidla u nás patřil med, ovoce, ale třeba i šťáva z mízy stromů či sušená řepa nebo mrkev, jež se také vyznačují sladkou chutí. „Ve
Fantastické Moby Dick od Hanhart jsou zpět
iluxus.cz
Fantastické Moby Dick od Hanhart jsou zpět
Nádherná edice chronografů inspirovaná minulostí se opět hlásí o slovo. Německá značka, která se koncentruje na tvorbu pilotních hodinek, vzkřísila své legendární hodinky 417 ES Moby Dick, které si v
Osvěžující zeleninový salát
tisicereceptu.cz
Osvěžující zeleninový salát
Lehký zeleninový salát vám jistě přijde vhod, navíc jej vykouzlíte pouze během necelé půlhodinky. Ingredience 1 květák 2 rajčata 1 červená cibule salátová okurka malé mozarellky 150 ml bílé