Domů     Krádež mi přivedla novou lásku
Krádež mi přivedla novou lásku

Když jsem ovdověla, byla jsem přesvědčená o tom, že v malém venkovském domku zůstanu sama. Všechno změnila moje nová kabelka.

Několik let jsem pečovala o těžce nemocného manžela. Byly to dlouhé a smutné roky. Lékaři už nedávali žádnou naději. Mám v paměti ty pochmurné chvíle, kdy jsem sedávala u jeho lůžka a už nevěděla, co bych říkala.

A tak jsem jen naslouchala tikotu hodin v naší ložnici, pozorovala bledou tvář neklidně spícího muže a marně se snažila vyhnat z hlavy chmury, deprese a beznaděj. Možná si představujete, že jsme měli za sebou hezký společný život, ale není to pravda.

Můj muž nebyl žádný dobrák. Dvakrát mi utekl za jinou, jedna z nich s ním dokonce čekala dítě. Spojoval nás s manželem hlavně zvyk, pečovala jsem o něho v prvé řadě z vrozeného smyslu pro povinnost, ale čas od času jsem z hlavy vydolovala i hezkou vzpomínku.

Byly i hezké chvíle

Když jsme se kdysi seznámili na venkovské zábavě v obci, kde jsem měla babičku, býval to nejhezčí kluk široko daleko. V paměti mám ten obrázek, jak si přisedl ke mně a ke kamarádce, ani se neptal, zda je tu volno, objednal mi griotku a nespustil ze mě oči.

Tančit odmítl, pozval mě na procházku do lesa, ale nic si ke mně nedovolil, jen si mě okouzleně prohlížel, což se mi jevilo jako romantické. Teď jsme stáli na konci té cesty.

Když navždy odešel, cítila jsem podivnou prázdnotu a věděla jsem, že teď už budu navěky sama. Neuměla jsem si představit, že by měl někdo zájem o ženu, které se pomalu blíží šedesátka.

Naštěstí pro mě jsem bydlela v malé vesničce, kde každý znal každého, a tak mi naprostá osamělost nehrozila.

Něco pro radost

Po smrti manžela jsem začala zase pracovat na plný úvazek jako sekretářka v jedné rodinné firmě. Její majitelka byla zhruba v mém věku. Občas jsme si povídaly. Paní říkala, že se cítí vyždímaná jako citron a že by se chtěla naučit více se radovat ze života.

Dodala, že vlastně neví, jak se to dělá, protože je, stejně jako já, čerstvá vdova. Shodly jsme se na tom, že pravděpodobně téměř každé ženě udělá radost koupě pěkného oblečení či slušivých módních doplňků.

Opravdu jsem nemohla tušit, že právě v tuto chvíli se začíná psát moje nová životní kapitola plná opravdové lásky.

Nová kabelka

Když jsem pak měla cestu do města, zastavila jsem se v obchodě s koženým zbožím. Vybrala jsem si krásnou kabelku. Byla tak drahá, že jsem zavrhla lákavou představu pořídit si k ní ještě střevíčky. To už by mi pak mohly ty peníze citelně chybět.

Radost z kabelky jsem si hýčkala. Vydržela mi cestou domů a ještě večer před usnutím jsem na kabelku myslela a usínalo se mi moc pěkně. Za nějaký čas jsem našetřila na střevíčky, a tak jsem se znovu vydala do městečka. Tentokrát moje výprava skončila malou osobní katastrofou.

Loupež za mlžného dne

Bylo pozdní odpoledne, mlha, krajina vypadala téměř až hororově. Počasí jako stvořené pro přízraky. Pak se vedle mě jeden zjevil – byl to ovšem člověk z masa a kostí a moji krásnou koženou kabelku mi vytrhl a utíkal kamsi do mlhy. Ječela jsem jako šílená.

Všimla jsem si, že pán, který právě vyšel z obchodu, zřejmě vše zaznamenal a začal zloděje pronásledovat. A stejně jako on zmizel v mlze. Chvíli jsem čekala, nikdo se neobjevil.

Zmlácený nálezce

Loudala jsem se na nádraží, ačkoli jsem u sebe neměla ani korunu. Autobus naštěstí řídil můj dobrý známý, který mě svezl zadarmo. Druhý den odpoledne kdosi zazvonil.

Vzpomínám si, že jsem na sobě měla starou teplákovou soupravu, čehož jsem pak hodně dlouho litovala. Cožpak jsem ale mohla tušit, že někdo zazvoní? Když jsem otevřela dveře, první, co mě na tom člověku zaujalo, byl veliký, barevný monokl.

Hned nato mě upoutala další zajímavost – muž držel v ruce mou milovanou kabelku. Pochopila jsem. Obětavě zloděje pronásledoval, došlo ke krátké potyčce, pak zloděj odhodil kabelku, muž se i s ní vrátil, ale už mě nenašel.

Vyhledal mě tedy podle adresy v občanském průkazu o den později. Byla jsem dojatá.

Milý a laskavý vdovec

Samozřejmě jsem ho pozvala dál a ze srdce mu děkovala. Nabízela jsem mu peníze, rezolutně je odmítl. I když jsme se viděli poprvé, či vlastně podruhé v životě, pěkně jsme si popovídali. Ukázalo se, že je vdovec, o manželku přišel před deseti lety.

Zůstával sám, říkal, že se umí zabavit, četl knihy, rád jezdil na kole. Dělal dojem klidného, laskavého člověka, to bylo pro mě nové. Můj zesnulý muž byl vztekloun. Bylo příjemné najednou hovořit s někým, kdo působil uklidňujícím dojmem.

A dokonce jsem se přistihla při myšlence, kde že mám vlastně jízdní kolo. Kdysi jsem jezdila docela ráda.

Zamilovaná jako zamlada

Když zachránce mé kabelky odcházel, bála jsem se, že zmizí beze slova a už se neuvidíme. Moje obavy se naštěstí nenaplnily. Řekl starostlivě: „Ale tohle nebylo naše poslední setkání, viďte, že ne?“ Spadl mi kámen ze srdce. A tak spolu chodíme, i když nám už dávno není sedmnáct.

Helena S. (62), Plzeňsko

Předchozí článek
Další článek
Související články
23.7.2024
Zatvrdila jsem se a řekla si, že si už do života žádného chlapa nepustím. Potom jsem našla přede dveřmi kytici lučního kvítí. Všechno začalo tak, že jsem napochodovala ve Štěchovicích na parník. Doprovázel mě můj tehdejší kluk, a musela bych se hluboce zamyslet, abych si vzpomněla, jak se jmenoval. Měla jsem jich fůry. Byly to však samé nezávazné známosti, nic vážného. Věděla jsem, že až to bud
19.7.2024
S Václavem jsme se seznámili, když jsem pracovala jako servírka v hospodě. Václav tu sedával málem každý den. Kdyby mi tehdy někdo řekl: toho si jednou vezmeš za muže, zaťukám si na čelo. Vypadal jako ztracená existence. Vůbec jsem si ho tehdy nevšímala, jen jsem mu nosila jedno pivo za druhým. Často seděl v tmavém koutě úplně sám, jindy s kamarády podobného ražení. Šikovná jako poleno By
19.7.2024
Seznámili jsme se u táboráku. Praskalo dřevo, svítily hvězdy a on tak krásně zpíval. Až jsem si musela otřít slzy. Vzpomněla jsem si na den našeho seznámení, který se podobal tomuhle večeru. Šly jsme s kamarádkou podél řeky, večer byl krásný jako ze sna, a my uslyšely ten hlas. Mířily jsme za ním jako zhypnotizované. Můj idol seděl u táboráku s partou přátel. Když uviděli, jak stojíme a zírá
17.7.2024
Byla to láska z pionýrského tábora. Jardovi bylo devatenáct let a dělal vedoucího malým klukům. Byli z něj úplně paf a já taky. Zamilovala jsem se do něj na pionýrském táboře. Všechny holky to věděly, protože neumím udržet tajemství, všechno na sebe vykecám. Jsem odjakživa taková, máma byla to samé v bledě modrém. Byla jsem v oddíle nejstarších, patnáctiletých holek. Jardovi bylo devatenáct a d
14.7.2024
Věřím tomu, že pokud jsou si dva lidé souzeni, cestu k sobě si v životě nějak najdou. Jenom to někdy trvá opravdu hodně dlouho! Setkání, k němuž došlo po tolika letech v naší městské nemocnici, pro mě bylo velkým překvapením. Byla jsem tam tehdy za nemocnou sestrou a její stav mě docela trápil. Kráčela jsem zamyšlená po nemocniční chodbě, když jsem nechtěně vrazila do muže, který šel naproti. Z
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Průsečík barev a designu
rezidenceonline.cz
Průsečík barev a designu
Interiér tak trochu extravagantního domu navrhla velmi kreativní designérka, jež hledala inspiraci v barvitém životním příběhu investorského páru, a vytvořila tak svěží a moderní platformu pro život uprostřed přírody. V městečku Itupeva v srdci brazilského státu São Paulo stojí rezidence, jež je více než jen obyčejným obydlím; je to místo setkávání velké rodiny, zasahující do
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
nasehvezdy.cz
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
Charlie Sheen (58) si slávu užíval plnými doušky. Alkohol tekl proudem a bez drog a sexu nedokázal ani fungovat. Jednoho dne ale všechno zčistajasna skončilo – z úst lékařů si vyslechl, že je HIV pozi
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
historyplus.cz
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
Pučisté v čele s majorem Kendžim Hatanakou horečně prohledávají Hirohitův císařský palác v Tokiu. Nemohou nalézt vytoužený úlovek a v nitru jindy zdvořilých Japonců už to pořádně vře. Půlnoc se zatím překulila do nového dne, kdy jejich vládce přizná světu hořkou válečnou porážku.   Na obloze nad japonskou Hirošimou se 6. srpna 1945 objevuje mohutný hřib.
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
iluxus.cz
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
Zážitkově gastronomická atrakce Večeře v oblacích patří k podzimní Praze stejně jako Karlův most či Pražský hrad. Nejen tyto dominanty české metropole si můžete při obědě či večeři prohlédnout z nevše
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
tisicereceptu.cz
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
Je pikantní, velmi jemná a odráží se v ní hned několik výrazných chutí. Suroviny 1 –2 kachní prsíčka 1  l zeleninového vývaru 1 balení rýžových nudlí 1 cm zázvoru 2 plechovky kokosového mlék
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
21stoleti.cz
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
Atacama se nachází v Jižní Americe, táhne se tisíc kilometrů podél Pacifiku od jižní hranice Peru po centrální část Chile. Prší zde jen velice zřídka, dle měření v jejím středu mezi roky 1570 až 1971
Italská  královna – Sardinie
nejsemsama.cz
Italská královna – Sardinie
Pokud plánujete dovolenou, kdy si dopřejete plážovou zahálku, pak je pro vás Sardinie ideál­ní. Téměř 2000 km dlouhé pobřeží, fantasticky čisté moře a také zajímavé zbarvení písku od bílé až po zlatou či růžovou. Budete se tu cítit jako v ráji Na čtyři desítky sardinských pláží se pyšní oceněním Modrá vlajka. Nejkrásnější pláž Sardinie je
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
enigmaplus.cz
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
Na vesnickém hřbitově v San Bernardu v Kolumbii se už několik desítek let pohřbení nebožtíci sami od sebe mumifikují. Vědci si přitom marně lámou hlavu, co se to děje. Činí tak jeden nebožtík po druhé
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
epochanacestach.cz
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
Rozdíl teploty je značný. Zatímco venku zuří horké léto, při vstupu do jeskynního systému se výrazně ochlazuje. Ve vzduchu je vlhkost, dno jeskyně tvoří vodní hladina. Pohled ze stometrové hloubky propasti Macocha je neskutečný a nádherný. A mrazivý, když si uvědomíme, že tělo sebevraha dopadne na dno během pouhých čtyř vteřin. Píše se rok 1723.
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
epochalnisvet.cz
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
Každý den člověku vypadne asi 100 vlasů. Mezi 100 000 zbývajícími je to celkem zanedbatelná ztráta. Řídnoucí ohon nebo první spálenina pokožky hlavy sluncem ale může signalizovat, že něco je v nepořádku. Zcela bez povšimnutí může dotyčný přijít až o 50 procent své kštice, než si uvědomí nesporný fakt: Začíná plešatět.   Muži se jí
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
skutecnepribehy.cz
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
Zatvrdila jsem se a řekla si, že si už do života žádného chlapa nepustím. Potom jsem našla přede dveřmi kytici lučního kvítí. Všechno začalo tak, že jsem napochodovala ve Štěchovicích na parník. Doprovázel mě můj tehdejší kluk, a musela bych se hluboce zamyslet, abych si vzpomněla, jak se jmenoval. Měla jsem jich fůry. Byly to však samé
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
epochaplus.cz
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
Počítače dnes používáme k mnoha transakcím od objednávání k jídla přes nákupy v obchodech až po ovládání bankovního účtu. Přitom jejich zabezpečení řada z nás věnuje menší pozornost než výběru zámku ke vchodovým dveřím a pojištění bytu. Zloději jsou však vždy napřed a již před dlouhou dobou se přesunuli i na internet. Vybílit kreditní kartu, kterou používáte k nákupům na