Mámě a tátovi to společně klapalo. Byli jsme krásná rodina. Ani ve snu by mě nenapadlo, že táta není můj vlastní. Až jednou mi přišel záhadný dopis.

Obdivovala jsem své rodiče, jak jim to spolu krásně fungovalo. V mých očích to byl dokonalý pár. Nikdy mě nenapadlo, že je něco špatně. Byla jsem celá po mamince, povahou i podobou.

Už jsem byla zvyklá na řeči okolí k mému otci, které zněly asi takto: ,,Teda, Štěpáne, je ta holka vůbec tvoje? Vůbec ti není podobná.“ Otec se vždycky jen zachechtal a odvětil, že jsem krásná po mamince.

Sourozence nechci

Bylo mi už třicet. Celý můj život šel do té doby bez jakékoli komplikace. Nikdy jsem si sourozence nepřála a děkovala rodičům, že si pořídili jenom mě. Byla jsem tak zahrnuta maximální láskou a péčí.

Můj negativní postoj k sourozenci se měl ale změnit. Jednoho dne mi totiž přišel dopis z Německa… Písmo bylo úhledné a dobře čitelné. Problém byl, že já neuměla ani slovo německy. Proč mi někdo z té země píše?

Zavolala jsem své kamarádce, která uměla německy skvěle, ať mi dopis přeloží. Sešly jsme se v kavárně, začetla se do dopisu a najednou se zarazila. ,,Tobě píše tvá sestra.“

Tázavě se na mě podívala, asi čekala odpověď. Já ale byla přesvědčená, že to musí být nějaký omyl. ,,Já přece žádné sourozence nemám,“ smála jsem se a dopis zmuchlala a hodila do kabelky. Stále mi to ale vrtalo hlavou.

Maminčino tajemství

Když nebyl táta doma, sedla jsem si k matce, a začala jsem jí o tom podivném dopise vyprávět. Smála jsem se při tom, až jsem se za břicho popadala.

Matka se ale nesmála, mlčela a zaraženě hleděla před sebe. Nakonec do sebe vyklopila víno, které měla ve skleničce, a promluvila: ,,Víš, tvůj tatínek není tvůj biologický otec.

Váhala jsem tehdy mezi dvěma muži. Jelikož tvůj pravý otec bydlel v Německu, a já měla dobrou práci doma, rozhodla jsem se pro tvého nevlastního tatínka.

Až po rozchodu s tvým skutečným otcem jsem zjistila, že jsem těhotná. Také jsem mu to napsala, ale už jsem se k němu vracet nechtěla. Tvůj nevlastní táta o tom dodnes neví. Věří, že jsi jeho. Prosím, nic mu neříkej.“

Každé léto

Nevěřila jsem tomu, co slyším. Později vztek vyprchal a začalo mi docházet, jak moc je pro mě rodina důležitá. Tátovi jsem nic neřekla. Nezáleží na tom, kdo je můj pravý otec. A moje tajemná sestra? Nemohla jsem si pomoct, byla jsem na ni zvědavá!

Vyhrabala jsem z kabelky zmačkanou obálku s adresou. Sebrala jsem odvahu a napsala odpověď v angličtině. A tak jsme si spolu začaly dopisovat. Co víc, začaly jsme se tajně navštěvovat.

Margarethe, tak se má sestra jmenuje, jsem si zamilovala. Máme tolik společných koníčků a zálib! Každé léto spolu vyrazíme někam k moři. I když se někdy dorozumíváme rukama, nohama, tak si spolu rozumíme.

Našla jsem v ní nejlepší kamarádku a spřízněnou duši. Má nenávist k sourozeneckému vztahu tím zanikla, jsem šťastná, že mám sestru, a rozhodně toho nelituji.

Naďa (63), Sušice