Domů     Život byl šílená jízda
Život byl šílená jízda

S Tomášem jsem chodila snad odjakživa. Byl první, kdo mě vzal za ruku, políbil a s kým jsem se poprvé milovala. Jenže nesmělá něha našich začátků se rovnou přehoupla ve sterotyp a než jsem se nadála, vězela jsem v nudném a ubíjejícím vztahu.

Můj milý byl něžný, ohleduplný a dokonale spolehlivý, ale po letech jsme byli spíš jako sourozenci než partneři. A pak se na scéně objevil Patrik. Trochu exotický, trošku tajemný a nekonečně přitažlivý.

Než jsem se nadála, byla jsem zamilovaná až po uši, a chudák Tomáš musel konec našeho vztahu spíš vytušit. Já na férovost neměla čas. Levitovala jsem dvacet metrů nad zemí a užívala si svůj nový život. Měla jsem pocit, že svět najednou dostal nový směr.

Jídlo chutnalo lépe, barvy byly krásnější a vzduch voněl. Jako kdybych doteď žila s tlustou dekou hozenou přes hlavu.

Celé dny jsme s Patrikem trávili nazí a z postele vstávali jen dokoupit další pizzy a vodku. Dny a týdny se měnily v alkoholové a sexuální orgie a já chodila do práce pozdě, rozcuchaná a s očima plnýma hříchu.

Tohle řádění mě nejprve stálo šance na povýšení a potom i osobní hodnocení, ale mně to bylo jedno. Život byl šílená jízda a já se toužila svézt co nejdál.

Po jednom obzvlášť divokém sexu mě Patrik požádal o ruku a další alkoholový dýchánek byl naší svatební hostinou. V ten den měl Tomáš smutnější oči, než obvykle.

Bylo zjevné, že i jen vidět mě mu rve srdce z těla, ale přesto se za mnou zastavil a donesl mi pozornost. Velký pugét z drobných čekanek. Měla jsem co dělat, abych se nerozesmála. Taková polní tráva!

Kytka, která roste u cesty a vroubí patníky, na které čůrají psi! Má láska byla jako ty orchideje, ze kterých se skládala i má svatební kytice. Exotická, úchvatná a nepostižitelná. Neoddiskutovatelně vzácná.

Už jen při pohledu na ni myslel člověk na lovce orchidejí a s nimi i na nebezpečí a vzrušení. Řekněme rovnou, že z díla Lovci čekanek by se bestseller nestal.

Zanedlouho jsem s Patrikem otěhotněla a má radost neznala mezí. Nový život pod mým srdcem  mě však úplně změnil. Okamžitě jsem se začala chovat zodpovědně. Upravila jsem režim, stravování i přístup.

Patrik byl i nadále častěji opilý než střízlivý, ale já to přičítala radosti z našeho děťátka. Jenže můj manžel měl stále co slavit a mně začalo docházet, že se jedná o vážný problém.

Do porodnice mě nakonec vezl Tomáš a byl také první, kdo si Klárku pochoval. Ani později někdejší přítel z mého života nezmizel, jen se stáhl do ústraní a zaujal úlohu jakési šedé eminence.

Kdykoli jsem něco potřebovala, byl tu a díval se svýma nádhernýma raněnýma očima. Stále zůstával takový, jaký byl vždycky. Spolehlivý. Jenže já byla najednou úplně jiná. Ze sexy dračice se stala unavená mamina s pneumatikou kolem břicha.

Můj sexappeal se rozpustil v čůrání, kakání a blinkání. Věděla jsem, že Tomáš na mě nadále hledí s láskou a touhou a právě to se stalo tichým zdrojem mého sebevědomí. Ubližovala jsem mu. Věděla jsem, že ho zraňuji a stejně mě to nezastavilo.

Náš život se tak točil v nestvůrném trojúhelníku. Mě týral Patrik a já za to ubližovala Tomášovi. Ten veškerou krutost oplácel trpělivostí a kdykoli jsem cokoli potřeboval, byl tady. A já potřebovala hodně často.

Klárinka byla neduživé a stonavé dítě, které celé noci proplakalo a manžel mohl být stejně dobře jen namalovaný. Možná by to tak bylo i lepší, aspoň by neškodil.

Jenže s alkoholem to není jen tak, tahle podceňovaná droga z člověka vytáhne to nejhorší.  U nás to začalo poměrně nenápadně. Prostě mi nejdřív zmizely nějaké peníze, což jsem přičítala tomu, že jsem se špatně podívala.

Jenže, jednoho krásného dne byla úplně prázdná i kasička na drobné, která vždy stávala u telefonu. Když jsem na Patrika uhodila lhal mi do očí a ani nemrkl. Nikdy by mě nenapadlo, že je možné se takhle zapřísahat a přesto neříkat pravdu.

Záhy zmizela Klárčina dřevěná kazeta se šperky, které měla dostat k osmnáctinám. Vlastně to nebylo nic moc. Jen taková směska zlata, které už stejně beznadějně vyšlo z módy. Zlatý přívěšek s andělíčkem strážným, granátový náramek…

Ale byly to Klárčiny věci po její prababičce a nikdo na ně neměl svévolně vztáhnout ruku.

Zoufale jsme se rozplakala a plná žalu vyndala staré fotoalbum. Obracela jsem zažloutlé stránky a dívala se do tváří svých dávno mrtvých příbuzných. Promoce mé prababičky, teta jako malé děvčátko, já a Tomáš poprvé v Beskydech a nakonec fotky z mé svatby.

S hořkostí jsem zkoumala svůj šťastný obličej, ale nakonec mé oči spočinuly na něčem jiném. Na svatební kytici. Přišla mi strašně ošklivá. Všimli jste si někdy, že orchideje působí hrozně uměle? Že ta jejich podivná kompaktnost je jaksi plastová?

Je to taková falešná kytka. To nejhorší však mělo teprve přijít. Jednou jsem se s dcerkou vracela z večerního plavání s batolaty, ale byt byl zamčený a v zámku trčel klíč. Nepomohlo klepání, zvonění, ani vzteklé kopání do dveří.

Patrik byl prostě natolik opilý, že mě neslyšel. Plná zoufalství jsem nakonec zazvonila u Tomášových dveří. Na nic se neptal, uvolnil nám vlastní postel a ještě Klárince před spaním zahrál loutkové divadlo.

Jindy si k nám manžel pozval nějaké kamarády z mokré čtvrti a ti navzdory mým úpěnlivým prosbám dělali strašný randál a nad ránem dokonce házeli nádobím. Opět jsme skončily u Tomáše.

Netrvalo dlouho a náš věčný zachránce dokonce pořídil dětskou postýlku, aby u něj malá měla komfort.

Mě pak každé ráno na stole čekala vedle čerstvé kávy a pečiva i kytička čekanek. Jednoho dne zazvonili exekutoři a oblepili televizor, počítač a všechno, co mělo jen trochu cenu. Stála jsem tam s dítětem v náručí a šokovaně přihlížela jejich řádění.

Patrik mi dokonce ani nesdělil, v čem že je problém. Když jsem se pak rozplakala a sdělila mu, že zažádám o rozvod, chladně mě ubezpečil, že samozřejmě mohu, ale za dluhy vytvořené v průběhu trvání našeho manželství zodpovídám úplně stejně jako on.

Ať si tedy užiji svůj odchod. S dítětem, bez zázemí, bez peněz. Jo a mimochodem, pokud čekám, že mě zase zachrání ten ex, tak se mám rychle probudit. Ten už si život zařídil po svém.

Krve by se ve mně nedořezal. Netušila jsem, že Patrikovy dluhy jsou i můj problém. Netušila jsem, že je schopen vyhodit mě na dlažbu navzdory dítěti, ale především jsme netušila, že si Tomáš někoho našel. Jistě, chovala jsem se k němu hrozně.

Nejprve mi jeho bolest byla lhostejná a poté jsem si z něj udělala přístav v bouři, aniž bych se jakkoli ohlížela na jeho city. Čekanky mi byly k smíchu. A teď se z těch prostých kytiček bude těšit nějaká jiná.

Snad to bude žena, která jeho dobrotu ocení a bude se k němu chovat s respektem a úctou. Myšlenka na Tomášovu novou lásku mi dala plnou silou pocítit, co všechno v něm ztrácím.

Představa, že můj laskavý, vnímavý a dokonalý přítel teď patří jiné ženě byla doslova  ničivá. Začala jsem se tedy utěšovat myšlenkou, že si Patrik vše vymyslel jen proto, aby mě ještě víc ranil. Namísto, abychom řešila svou zcela zoufalou situaci jsem se vydala na výzvědy.

S kočárkem a černými brýlemi jsem se za Tomášem plížila jako stín. Hodiny jsem mu byla v patách.  Nakonec přece jen odbočil ze své obvyklé trasy a zastavil se na návsi u kašny, což bylo takové obecné „randící místo“.

Chvilku zde nervózně postával a bylo zcela zjevné, že na někoho čeká. Když už to začalo vypadat, že se nedočká a ve mně začala růst zbabělá naděje přiřítila se jakási žena. Měla pískově žluté vlasy, unavený obličej a elegantní, ale dost usedlý kostýmek.

Vlastně nebyla moc zajímavá a chyběl jí jakýkoli šmrnc, což ji však nikterak nezabránilo potopit veškeré mé sny. Navzdory manželovi alkoholikovi a veškerým dluhům se můj život zhroutil až tady a teď.

Se zlomeným srdcem jsem se dovlekla domů. Napakovala jsem sebe i Klárinku a konečně Patrika opustila. Jenže jsem neměla kam jít! Můj věčný zachránce už mezi tím zachraňoval ženu s pískovými vlasy. Ubrečená a zoufalá jsem se vydala na nádraží.

Doufala jsem totiž, že právě zde nebude matka s malým dítětem a spoustou zavazadel nikterak nápadná a snad vymyslím, co dál. Jenže vlaky přijížděly a odjížděly a mě nic geniálního nenapadalo.

Pila jsem třetí černou kávu, s výčitkami hleděla na tvářičku ponořenou v klidný sen. Teprve nyní jsem to chápala. Štěstí bylo celou dobu na dosah. Byl to Tomáš, vždycky to byl on. Ty čekanky, ty něžné a prosté kytičky mi měly říci, že je tady pro mě a že čeká.

Ale to už je minulost, Už je to jedno. Všechno jsem pokazila. Další vlna pláče mi vyrazila šálek z ruky, když tu mě najednou někdo vzal za rameno. Šokovaně jsem se otočila a za mnou stál Tomáš.

Konejšivě se usmíval a natahoval ruce po Klárce s tím, že ji vezme z mého náručí. Konsternovaně jsem mu ji předala, a pak už se z mých úst hrnul jen příval omluv a milostných vyznání prokládaných nezastavitelným brekem.

Když jsem konečně umlkla nastalo dlouhé ticho. Tomáš se usmál, jako když za mraky vyjde slunce a pomohl mi vstát. Řekl mi, že ta žena byla realitní agentka, protože nám od návštěvy exekutorů začal hledat společné bydlení.

Nyní ho již má a byl by velmi rád, kdybychom se k němu nastěhovaly. Podlomila se mi kolena a bezmocně jsem se sesunula na špinavou podlahu vlakového nádraží.

Noční můra se rázem proměnila v krásný sen.

S Tomášovou pomocí jsem se vrhla do boje o záchranu zbytků svého majetku i do víru rozvodové mašinérie. Nyní již je téměř vše špatné za mnou a já jen čekám, až se dořeší poslední formality. Poté mě čeká druhá svatba.

Zatím o ní nemám přesnější představy, ale už teď vím, jak bude vypadat má svatební kytice.

Eliška, 28 let

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
12.5.2024
Můžete se rozhádat, na řadu let ztratit. Pravé přátelství však vydrží. To naše s Danou však mělo velké šrámy. Bylo to ve školce. Pamatuji, jak jsem měla lakovky a ta copatá blondýnka mi je záviděla. Schválně mi šlapala na nohu zablácenou botou. Tehdy jsme se pohádaly. Ale pak jsme se potkaly i ve škole, a jelikož jsme se znaly, nějak jsme se skamarádily. Nerozlučné kámošky od školy V prvn
12.5.2024
Vdávala jsem se v 25 letech a už tehdy mi říkali, že si to mám rozmyslet. Můj nastávající byl prchlivý a podezíravý. Já si ale myslela, že nám to vydrží navěky. Když dnes vidím u své dcery, kolik mají dnešní holky dostupných informací, trochu závidím. Dnes a denně čtu příběhy o ženách, které trpěly pod drobnohledem žárlivce. Začíná to skoro vždy stejně, tak jako kdysi u mne, jenže já to nemo
4.5.2024
Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden
3.5.2024
Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž
2.5.2024
Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
epochanacestach.cz
Zámek Červená Lhota: Jméno podle ďábelské legendy
Pohádková krása zrcadlená ve vodní hladině! Vodní hrady a zámky zrcadlící se na hladině bývaly nedobytnými baštami i pohodlnými luxusními šlechtickými sídly a dnes jsou perlami české krajiny, za kterými putují statisíce turistů. A snad nejvýraznější mezi nimi je zámek Červená Lhota. Jméno podle ďábelské legendy Pro to, aby se jejich tvrz změnila ve vodní,
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
historyplus.cz
Automatické mlýny: K chrámu moderní architektury patří 212 klíčů
Bývaly doby, kdy architekti dokázali i obyčejným funkčním továrnám vtisknout eleganci výstavných zámků. Pardubice jeden takový skvost mají, a dokonce si ho v posledních letech vycizelovaly k dokonalosti. Umění, které mele Na břehu řeky Chrudimky v Pardubicích stával mlýn už v roce 1586. Na počátku 20. století však mlynářské konkurenci v oblasti vládnou bratři Egon (1871–1932) a Karel (1879–1944) Winternitzovi,
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
iluxus.cz
Perlové týdny Halada prezentují raritní šperky
Právě probíhající „Perlový týden“ překvapil fantastickým náhrdelníkem značky Mikimoto. Ten bude možné vidět až do neděle v pražském butiku v ulici Na Příkopě, následně se všemi ostatními šperky poputu
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
nejsemsama.cz
Pružné tělo v 50+? Je to snadné…
Bolí vás svaly a klouby, ládujete do sebe pilulky tišící bolest, a nic nezabírá? Chce to změnu… Vyčleňte si jen pár minut denně na protažení celého těla, a budete se cítit jako znovuzrozená. Protažení trapéz Tento cvik můžete provádět vsedě i vestoje, dodržet musíte jen zcela rovná záda. Jednou rukou přitáhněte hlavu k rameni, druhé rameno se
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
enigmaplus.cz
Podmořský monument Jonaguni: Jde o pozůstatky bájného kontinentu Mu?
Jonaguni je ostrov náležející do japonské prefektury Okinawa. Poblíž něj leží pod mořskou hladinou gigantické kamenné bloky, které připomínají obrovské terasy se schodišti vytesanými do kamene. Odhadu
Když může Prachař, koketuje i ona
nasehvezdy.cz
Když může Prachař, koketuje i ona
Herečka Sara Sandeva (26) ze seriálu Jedna rodina to s Jakubem Prachařem (40) zřejmě nemá jednoduché! Že by jí už docházela trpělivost? Ještě než se dali dohromady, říkalo se, že není krásné ženy, k
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
epochalnisvet.cz
Tajný tunel pod brooklynskou synagogou: Kdo ho vybudoval a proč?
Bizarní skandál na začátku tohoto roku otřásá židovskou komunitou v New Yorku. Pod historickou synagogou je objeven tajný podzemní tunel vedoucí do suterénu prázdného obytného domu. O jeho původu a účelu se hned po odhalení rozhoří divoké spekulace. Sloužil k obchodování s dětmi nebo k jiným nezákonným činnostem, jak tvrdí konspirační teoretikové?   V polovině
Tagliatelle s bazalkovým pestem
tisicereceptu.cz
Tagliatelle s bazalkovým pestem
Tagliatelle představují dlouhé široké nudle. Seženete je v každém supermarketu. A nejlépe chutnají právě s pestem. Ingredience 1 balení těstovin tagliatelle dvě hrsti čerstvé bazalky 6 lžic ol
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
21stoleti.cz
Naše Galaxie je domovem myriád bludných světů
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava půso
Musím zachránit manželství!
skutecnepribehy.cz
Musím zachránit manželství!
Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
epochaplus.cz
Co potkalo planety na vesmírné cestě?
Bylo jednou jedno Slunce a mělo osm dětí. Jejich jména všichni známe. Mají ale něco společného s lidmi? I když už jsou to dnes dospělé planety, životem si nesou následky svého divokého dětství. Příběh se začíná psát před 4,6 miliardami let. Okolo právě vznikající hvězdy se vytvoří rotující prachoplynný disk. Částice v něm se začnou srážet