Domů     Chtěla jsem aspoň nějaký nezávazný flirt
Chtěla jsem aspoň nějaký nezávazný flirt
9 minut čtení

Jako malá jsem chodila do dramaťáku a realizovala se na nejrůznějších besídkách. Na střední jsem hrála s ochotníky a zpívala v malé garážové kapele. Nic z toho se ale pro dospělou ženu nehodí.

Nakonec jsem skončila v nudné práci a vedla nudný život. Alespoň toho nudného partnera jsem dokázala opustit, jenže díky tomu jsem skončila nudně sama. Vlastně mi zůstalo jen mé opovržení nudnými lidmi, které se plíživě měnilo v pohrdání všemi. I když jsem si to tehdy ještě neuvědomovala.

Samota se mi nejdřív zdála fajn. Budu chodit s kamarádkami po vinárnách a tančírnách. Pít, hulákat a tropit drobné výtržnosti. Ale, světe div se, nic z toho se nestalo. Moje přítelkyně jsou totiž vdané.

Každá má po jednom či dvou dětech a zvláštní masochistky si pořídily rovnou tři. Jejich životy jsou tudíž mokré pleny, prdíky a kašičky. Když už se náhodou utrhly od rodiny, stejně povídaly jen o tomhle a navíc už v devět zívaly a v deset jely domů.

Nudila jsem se. Chtěla jsem aspoň nějaký nezávazný flirt, ale mé pokusy o seznámení dopadaly katastrofálně. Vždy jsem totiž narazila na nějakého nezajímavého patrona, který byl leda tak k smíchu.

Když jsem si vzala krátké šaty a šla si do vyhlášeného klubu sednout na bar, považoval mě jeden muž za prostitutku a druhý byl tak opilý, že mě téměř pozvracel. Seznámení přes internet nebylo lepší.

Ze všech inzerátů byly téměř vidět vytahané tepláky a ošoupané trepky. Nikde dobrodružství, ani výzva. U pátého inzerátu, kde pán opět psal, že má smysl pro humor, jsem to vzdala. Tak kde se seznámit?

Na horolezecké stěně, na bazénu ani v posilovně není kdy s někým zapříst rozhovor. Do kina chodí normální lidé ve dvou. Bez nápadu jsem pročesávala internet a tam mě to trklo.

Speed dating! ude to sexy schůzka Prostě si najdu termín, sednu k jednomu ze stolečků a každý muž bude mít pět minut na to, aby mě zaujal. Takže, rovnou na věc. Svižně, trefně, a pěkně sexy. Koho oslovím a kdo zároveň osloví mě, na toho dostanu kontakt.

Ne, že by to bylo levné, ale peníze pro mě nikdy nebyly problém. A tohle znělo prostě skvěle. Napsala jsem na uvedené číslo a hned další úterý už vybírala vhodné šaty.

Nakonec jsem zvolila relativně usedlý vínový kostýmek, ze kterého jako by náhodou vykukovala krajka ďábelsky drahého černého prádla. Vlasy jsem jen lehce navlnila, vše doplnila vysokými podpatky a šlo se na věc.

Kavárna působila poměrně příjemně. Stěny byly červené, koženková křesílka černá a já byla z přítomných žen spolehlivě nejhezčí. Mamina Jitka měla křivé zuby a působila unaveně. Ukecaná Petra měla kila navíc a zjevně vyplenila vietnamskou tržnici.

Lucie v jeansech byla prostě jen vychrtlá a banální. Pořádně rozjetá jsem si objednala daiquiry a těšila se na ten přehled oslnivých protějšků. A že to byl přehled! Pan Jiří vypadal jako čertík z pohádky, ovšem po dvaceti letech a padesáti kilech.

Aby mě oslnil, začal mi číst svou patetickou autorskou poezii. Pavel byl pro změnu postpubertální balič a blazeovaný seladon. Sebevědomí z něj přímo stříkalo, ale já na podholených vlasech a divných brýlích nic atraktivního neviděla.

Pan Antonín se ihned pochlubil doktorským titulem a celoživotním studiem něčeho, čemu říkal gemula. Já bych ale uvítala menší důraz na erudici a větší na osobní hygienu.

Stejně by to ale nepomohlo, silné brýle, řídké vlasy a tesilové oblečení by mě odpudily vždycky. Nejpůsobivějším zjevem byl ale hubený muž s dravčím nosem, který mi prozradil, že se mu říká Loskuták.

Když jsem se ptala, proč zrovna Loskuták, přimhouřil oči a spiklenecky mi zašeptal:

„Jako ten pták. Ten fakt velkej pták.“

Když jsem si pak měla poznamenat, kdo mě uhranul, nemohla jsem se rozhodnout. Můj lístek zel prázdnotou, ale alespoň jsem si byla jistá, že ostatní uvedli právě mě. Šlo však jen o předpoklad, protože agentura dávala vědět jen v případě oboustranné shody.

To mě samozřejmě nikterak netěšilo, a tak jsem se vydala do kanceláře zjistit více. Pravidla nepravidla, seance nebyla zrovna levná a já z ní chtěla vytřískat aspoň masáž sebevědomí.

V supermoderně zařízené kanceláři seděl za bílým stolem upravený na krátko ostříhaný mladý muž. Když se na mě podíval, všechna suverenita, se kterou jsem za ním napochodovala, mě okamžitě přešla.

Vypadal přesně jako pan Grey z filmu Padesát odstínů šedi a v jeho ocelovém pohledu byla nejen inteligence, ale i něco dravčího a nebezpečného. Dokonale padnoucí oblek dával tušit vysportované tělo a tmavé vlasy byly krásné a upravené.

Byl to muž, který vám pouhým zjevem vyrazí dech z plic. Jenže já nejsem zvyklá vzdávat se bez boje. Vychrlila jsem tedy svůj požadavek a nechala si vysvětlit, že to není možné, protože agentura nezveřejňuje výsledky, pouze vzájemné shody.

Naklonila jsem se nad stůl tak, aby „pan Grey“ lépe viděl do mého výstřihu a znovu zopakovala, že to ale chci vidět. Mladý muž noblesně pozvedl pravé obočí, ale jinak s tím samým klidem zopakoval, co již jednou říkal. To mě dopálilo.

„Podívejte, já vím, že se do mě všichni zbláznili, ale chci to vidět. Za svoje prachy na to snad mám právo.“

Tentokrát krasavec nadzvedl druhé obočí a začal štíhlými prsty ťukat do klávesnice. Už jen pohled na jeho krásně tvarované ruce byl vzrušující. Horší to bylo s jeho odpovědí:

„Je mi líto. Zdá se, že jste nikoho neoslovila. Třeba příště?“ řekl to klidně, profesionálně, bez jakéhokoli ostnu ve hlase, ale mně ta slova rvala srdce z hrudi.

„Nikdo? Ani ten čertík, co mi četl básně? Nikdo? Fakt nikdo???“

Domů jsem došla jako ve snu a ve vaně s horkou vodou jsem se rozbrečela. Mé slzy však uvidí maximálně jahodová pěna do koupele. Svět spatří, jak se umím rvát. Speed dating mě neporazí, já porazím jeho.

Na příští seanci jsem si koupila nové šaty a dopředu napsala, co těm mužům budu říkat. Tentokrát totiž budu aktivní a dravá a neponechám nic náhodě.

V této přehlídce chudáčků nechyběl pubertální závislák na internetu, macho v nátělníku a zlatým řetězem, mamánek a looser. Já se na ně usmívala jako o život a chrlila své připravené věty. Schody do kanceláře pana Greye jsme pak skoro vyběhla.

Mladý muž mě přijal s profesionálním klidem, ale jeho odpověď byla opět stejná. Nikoho jsem neoslovila. Poděkovala jsem a strnule odešla. Na schodech jsem se však otočila a samovolně se vrátila jako bumerang. Tentokrát už neutajil jisté překvapení. Tím spíš, že jsem na něj vychrlila:

„To chcete říct, že jsem se zase nikomu nelíbila?“

Když opět začal s tím svým naučeným stylem, zostra jsem ho přerušila, ale původně asertivní věta se zlomila do přívalu hořkého pláče.

„Jak je možné, že se nikomu nelíbím? Vždyť je to tam samý ohava a samá nula. Ani mluvit neumí, všechno jsem musela odedřít sama!“ Ramena se mi třásla neovladatelnými vzlyky. Krasavec pomalu vstal a galantně mi donesl velký a pečlivě vyžehlený kapesník.

Vděčně jsem si s ním po tváři rozmazala zbytky líčidel. Pan božský však předstíral, že to nevidí. Rychle odsunul tlustý šanon, vyndal karafu s whiskey a nalil mi. Pak se posadil vedle mě. Voněl. Nádherně voněl. Nevtíravě, svěže, moderně a čistě. Tak úchvatně, že jsem toužila přitisknout tvář k jeho hrdlu.

„Podívejte Alice, jste krásná žena, opravdu jste, ale neměla byste tak pohrdat všemi ostatními. Ti looseři a ohavové jsou ve skutečnosti muži, kteří našli odvahu změnit svůj život. Už proto zasluhují váš respekt. A co se týká vaší aktivity, některé muže prostě příliš dravé ženy odpuzují.“

„Takže jsem odpudivá?“ zalkala jsem nešťastně. Krasavec mě pevně objal.

„Ne, nás muže někdy příliš krásné ženy děsí. Sníme o nich, toužíme po nich, ale nejsou to ty, které bychom dokázali pozvat na kávu.“

Vytřeštila jsem na něj své rozmazané oči a zahuhňala:

„A vy byste se mnou na kávu nešel?“ Úchvatný idol se usmál, znovu mi nalil a po nekonečně dlouhé vteřině odpověděl:

„Velmi rád.“

Naše schůzka proběhla v krásné kavárně s vestavěnými akvárii. Pan božský dorazil o deset minut dříve a v průběhu celého rande mě bavil vyprávěním o svých klientech. Z každé jeho věty vyzařovala obrovská úcta.

Mluvil o tom, jak jsou zajímaví, o jejich složitých osudech, životních karambolech a já si postupně uvědomovala, že mi vlastně uštědřuje lekci. Měl svatou pravdu. Neměla jsem právo všechny tak rychle odsoudit.

Jak jsem vlastně přišla na to, že jsem o tolik lepší, než ostatní? Rande bylo úchvatné, ale naplnilo mě značně protichůdnými pocity. Na jedné straně jsem chtěla na vše zapomenout a začít znovu jako lepší a otevřenější člověk.

Prostě začít s čistým štítem a už se nikdy necítit jako káraná školačka. Na druhou stranu jsem se však nemohla vzdát božského pana Greye. Ten rozpor mě ničil. Zejména proto, že jsem tohohle úchvatného muže nechtěla ztratit. Byl nádherný.

Dokonalý, jako antická socha a vedený etickým imperativem, který by mu záviděl kdekterý filmový hrdina.

A tak se stalo něco, co by ode mě nikdo nečekal. Já, velká suverénka, jsem se už podruhé rozpustila v slzách. Omlouvala jsem se jemu i všem, které jsem tak podcenila a zkroušeně slibovala nápravu. Pan Grey mě něžně vzal za bradu, hluboce se mi zahleděl do očí. Pak mě sladce políbil.

„Už budeš hodná? No, raději na tebe dohlédnu, ty jedna marnivá hvězdičko,“ a hřejivě se na mě usmál. A to byl začátek naší velké lásky.

Radka, 21 let, střední Čechy

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Moje máma se tehdy bála, že se už nestihnu vdát a zůstanu na ocet. Ale osud se nade mnou ještě slitoval a dopřál mi lásku jako z románů. Našla si mě, když jsem ji nejméně čekala. Táhlo mi už na čtyřicet, když jsme se seznámili, a to ne zcela tradičním způsobem. Jela jsem jako vždy z práce na kole. Byl pěkný předjarní den, nezvykle slunečno. Šlapala jsem po úzké asfaltce, když tu si všimnu, že z
5 minut čtení
Když jsem se zhroutila z nešťastné lásky, nějak se mi už nechtělo žít. Naštěstí se objevil ten můj dobroděj a ukázal mi cestu. Petr byl moje životní láska, znali jsme se od dětství. Běhali jsme spolu na hřišti a chodili do stejné školy. V prváku jsme spolu začali chodit a po maturitě jsme se chtěli vzít. Věděli to všichni, naše rodiny, celá škola, celé městečko. Byla jsem nejšťastnější holka po
3 minuty čtení
Vše nasvědčovalo tomu, že jsem udělala štěstí. Vdát se Rakouska bylo terno. Měla jsem bohatého manžela, ale životní láska to nebyla. Táta vždycky říkal, že jediný rodinný poklad jsem já. Měla jsem hezké dětství, ale trpěla jsem mindráky, protože spolužačky chodily lépe oblečeny a bydlely v hezčích bytech. My jsme doma žili takříkajíc z ruky do úst. Tehdy jsem si ty komplexy nepřipouštěla, dnes
5 minut čtení
Kamarádky mě kritizovaly, že jsem moc náročná a vybíravá. Rodiče zase, že jsem je zklamala. Začala jsem o sobě pochybovat. Nemají všichni nakonec pravdu? Něco na těch všech tvrzeních bylo. Měla jsem na všechny vysoké nároky! Nemínila jsem snižovat laťku a vyžadovala jsem po všech slušné jednání a pravdomluvnost. Přece jsem toho od nich nechtěla až tak moc! Odsuzovali mě neprávem Stejné ná
3 minuty čtení
Mužům jsem se dlouho vyhýbala, protože dvě zklamání mi stačila. Se zradou v lásce jsem se smířila až po mnoha letech! Ten, kdo mě poznal po třicítce, si mohl myslet, že jsem nespolečenská samotářka, která se mužů bojí. Nikdo mě totiž nikdy neviděl v žádném vztahu a na pokusy kolegů v práci jsem reagovala zásadně odmítavě. Proč? Před lety mě totiž potkala tvrdá zkušenost v lásce, ze které jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jednoduché líčení v pěti krocích
nejsemsama.cz
Jednoduché líčení v pěti krocích
Nechcete ztrácet čas dlouhým líčením, ale přitom chcete vypadat upraveně? Je to možné! Postačí vám k tomu pouhých pět kosmetických produktů a během pár minut je hotovo. Minimální výbava Nejsnazší cestou, jak ušetřit čas i peníze, je používání multifunkčních produktů. To oceníte doma, ale i na cestách, kam si nemusíte vozit plnou kosmetickou taštičku s make-upem. Vystačíte si s pěti produkty, které
Násilí, ale i ovlivňování mysli. Jaké kroky podnikají architekti Nového světového řádu ?
epochaplus.cz
Násilí, ale i ovlivňování mysli. Jaké kroky podnikají architekti Nového světového řádu ?
Stejně jako existují teorie o původcích světových změn a o jejich cílech, nabízejí konspirátoři i několik různých způsobů, jak se k Novému světovému řádu nakonec lidstvo dobere. Nabízíme vám ty nejzajímavější. 1. Krůček po krůčku Konspirační teorie nejčastěji operují s tím, že k NWO lidstvo směřuje pomalými, leč neustálými kroky a společenskými změnami. A tak
Badatelé zachytili pod hladinou moře podezřelé neutrino
21stoleti.cz
Badatelé zachytili pod hladinou moře podezřelé neutrino
V hlubinách Středozemního moře fyzici zaznamenali stopu subatomární částice, která se obvykle řítí vesmírem neuvěřitelnou rychlostí. Jedná se o nejenergetičtější neutrino, jaké bylo kdy na Zemi zaznam
Za kariérou musel Holub až do Francie
nasehvezdy.cz
Za kariérou musel Holub až do Francie
Na dětství strávené se dvěma herci vzpomíná Antonín Holub (28) s velkou láskou. I když měli Barbora Hrzánová (60) a Radek Holub (56) práce víc než dost, čas si na něj vždy udělali, podnikali výlety a
Pečené lišky
tisicereceptu.cz
Pečené lišky
Ve specializovaných obchodech koupíte lišky po celý rok. A tak si i kdykoliv můžete dopřát tuto dobrotu. Suroviny na 4 porce 500 g čerstvých lišek 100 g másla 2 cibule 100 g anglické slaniny
Přízrak u kormidla: Zachránil zkušenému mořeplavci život duch mrtvého námořníka?
enigmaplus.cz
Přízrak u kormidla: Zachránil zkušenému mořeplavci život duch mrtvého námořníka?
Mořeplavec Joshua Slocum obeplul jako první člověk úplně sám celý svět. Během této dobrodružné a osamělé plavby byl ale zároveň svědkem nadpřirozené události. Na moři se prý střetl s přízrakem! Lze je
Projekt Spyder: Luxusní jachta, která překvapí svým kontrastem
iluxus.cz
Projekt Spyder: Luxusní jachta, která překvapí svým kontrastem
Představte si jachtu, která na první pohled vyzařuje syrovou sílu a futuristickou eleganci, ale jakmile vkročíte dovnitř, ocitnete se v něžném světě pastelových tónů a sofistikovaného minimalismu. To
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
rezidenceonline.cz
Úchvatný luxus mezi vrcholky hor
Krajina Švýcarských Alp s bujnými štíty a křišťálově čistými jezery byla vybrána pro další dechberoucí projekt LUXXU, jenž krásu zdejšího prostředí plynule integruje do špičkově vybavených interiérů. Exkluzivní chata se tak stává utopickým rájem se směsí tradičních a moderních designových prvků. Wow efekt zaútočí na příchozího hned v exteriéru – moderní architektura s kamennými a dřevěnými
Milence jsem si vymyslela
skutecnepribehy.cz
Milence jsem si vymyslela
Žili jsme ve vyhořelém manželství. Byli jsme věčnými hádkami tak vyčerpaní, že jsme spolu raději už vůbec nemluvili. Pozorovala jsem nejlepší kamarádku, jak s manželem senzačně tancují. Asi jsem měla smutné oči, protože si pak ke mně přisedla a povídá: „Vypadáš jako pes, který nemůže najít páníčka. Co tě trápí?“ Povzdechla jsem si: „Jak to s Mirkem děláte, že jste
Kradl Karel May z pomsty?
epochalnisvet.cz
Kradl Karel May z pomsty?
Páté dítě v chudé rodině obvykle není předurčeno k velkým cílům, ale zatímco rodiče Karla Maye mají plné ruce práce s obživou, je tu naštěstí babička, která mu čte a vypráví.   Ve škole chlapec patří k nejnadanějším a učitelský seminář dokončí, i když nad ním visí hrozba vyloučení pro krádež šesti svíček. Na učitelských místech pak Karel May
Uspíšil Přemysl Otakar II. popravu svého soka?
historyplus.cz
Uspíšil Přemysl Otakar II. popravu svého soka?
Dva vznešení mladíci v žaláři pevnosti Castel dell´Ovo v Neapoli hrají šachy. „Budete popraveni!“ oznamují jim jejich věznitelé. S Konradinem Štaufským a Fridrichem Bádenským ovšem zpráva podle legendy ani nehne. Partii v klidu dohrají. Pak teprve skončí příběh plný odvahy, touhy po dobrodružství, romantiky, naivity a zrady, do kterého byl mimo jiné zapleten i český
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
epochanacestach.cz
Hurá na Lipno! Z lyží a korun stromů přímo na brusle a do vířivky
Pohodová, plná zážitků, relaxující a zkrátka skvělá. Taková je dovolená v údolí naší největší vodní nádrže. Lipenský areál nabízí rok od roku čím dál širší paletu možností, jak trávit vaše volné dny. A abyste si onu paletu vychutnali vrchovatými doušky, nemusíte čekat do léta. Naopak! Přiznejme si, že zima je už za dveřmi… Nechte se