Domů     Čokoládové mámení
Čokoládové mámení
5 minut čtení

Za práci v naší cukrárně jsem byla moc vděčná. Skvělý kolektiv, hezké prostředí a hlavně bezvadná šéfová, která mi jako svobodné matce upravila pracovní dobu a vycházela mi vstříc jak jen mohla. 

Konečně jsem se po dlouhé době cítila chtěná a tahle bezva cukrářská sebranka mi úplně vynahradila chybějící rodinu i muže po boku. Bylo mi zkrátka takhle dobře a nic jsem na tom nechtěla měnit.

Ani ve chvíli, kdy do naší pracovní rodinky přibyla nová posila v podobě chocolatiéra Pavla, se na mém rozhodnutí žít bez chlapa nic nezměnilo.

Jasně, obdivovala jsem ho, stejně jako všechny holky, za jeho mistrnou práci při temperování čokolády a při ochutnávání jeho pralinek jsem se vznášela metr nad zemí. Taky jsem si nemohla nevšimnout, že je vážně fešák.

Ale jelikož vždy pracoval v čistě ženském kolektivu, vždy chodil elegantně oblečený a navoněný a dokonce měl i upravené nehty, bylo mi naprosto jasné, že jeho objektem zájmu nebudou ženy. Prostě to byl pro mě jasný gay.

Netrvalo dlouho a stali se z nás nejen fajn kolegové, ale i kamarádi. Povídali jsme si o lásce k hudbě, divadlu i starým filmům a náš podobný vkus mě jen utvrzoval v mém přesvědčení o Pavlově orientaci. Ovšem nechtěla jsem být vlezlá a tohle téma otevírat.

Říkala jsem si, že počkám, až mi o tom bude chtít říct sám. Nakonec nám čas strávený v práci přestal stačit a začali jsme spolu vyrážet i ven. Bylo mi s ním tak krásně. Pavel byl na všech schůzkách tak milý, vtipný a galantní.

S nikým jiným jsem se nikdy necítila tak příjemně. Nebyl to blesk z čistého nebe, ani láska na první pohled.

Ale pomalinku, nenápadně a plíživě jsem si začínala uvědomovat, že ho přestávám vnímat jen jako kamaráda, a že se do něj zcela nedobrovolně a proti své vůli začínám zamilovávat.

Čím víc času jsme trávili spolu a čím víc nám bylo fajn, tím byly mé city silnější a silnější. „Proboha, co to dělám?“ říkala jsem si dokola. „Vždyť je gay! Jsme jen přátelé.

Copak jsem se už vážně v životě nepoučila dost?“ Připadala jsem si tak hloupě, že já, která se zapřísahala, že už chlapa nechci ani vidět, se takhle zakoukám do muže, co je na kluky. Absurdní, směšné, bezvýchodné.

Kdyby alespoň Pavel nebyl tak strašně milý a tolik mi to neztěžoval. Jak mám v sobě udusit city, když mě bere něžně kolem ramen? Jak mám přestat toužit po jeho vůni, když mi jen tak mimochodem nabídne své sako, poté co je mi venku zima?

Jak nemám toužit po polibku, když má pro mě vždy zářivý úsměv a vlídné slovo? A hlavně, jak ho můžu nemilovat, když vidím jak si báječně rozumí s mou čtyřletou dcerkou?

Připadala jsem si jak v bipolárním světě. Na jednu stranu jsem byla s Pavlem tak šťastná, jako nikdy dřív, ale na straně druhé jsem se hrozně trápila. Byla jsem doslova jako v pasti svých vlastních pocitů.

Chtěla jsem ho, toužila po něm a přitom jsem jednoznačně věděla, že ho nikdy nemůžu mít. Abych se z toho všeho úplně nezbláznila, začala jsem se Pavlovým přátelským něžnostem vyhýbat.

Při vítání už jsem nechtěla, aby mě objímal, nenechala jsem se vzít za ruku, ucukávala jsem před jeho pohlazením. Neodvracela jsem se s odporem či nechutí, ale v sebezáchovném instinktu.

Netrvalo dlouho a Pavel očividně posmutněl. Pořád byl moc milý, ale jakoby ho něco trápilo. Jenže se o tom rezolutně odmítal bavit, a tak jsme se pomalu začali odcizovat.

Ta jeho bolest jakoby stála mezi námi a pomalu stavěla vysokou neprostupnou zeď. Ať jsem se snažila sebevíc z něj vytáhnout, co že se to proboha děje a zda mu nemůžu nějak pomoci, nic nemělo účinek.

Už jsem to skoro vzdávala, když mě napadlo pozvat ho k nám na večeři s tím, že posezení při svíčkách se sklenkou vína mu třeba rozváže jazyk a zase se sblížíme, jako dřív.

Pravda, musela jsem ho k tomu aby přišel hodně přemlouvat, ale nakonec přišel, elegantní a voňavý jako vždy a navíc s velkou květinou pro mě a čokoládou pro dcerku. Ovšem kýžený efekt se nějak nechtěl dostavit.

Při večeři jsme se bavili jen o neutrálních tématech, a nic se na tom nezměnilo ani když šla malá spát. A naráz mi došlo, že ho takhle ztratím, že ztratím jediného člověka ve svém životě, se kterým si takhle rozumím, což jsem odmítala připustit.

Zplna hrdla jsem se napila vína, abych si dodala kuráže a udeřila jsem na něj. S tím, že si klidně může být dál zalezlý v té své ulitě, ale ať si laskavě uvědomí, že tím zabije naše přátelství, a že je to podle mě vážně škoda.

Na konci jsem se přistihla, že se mi zvýšený hlas změnil v jednoznačný křik. To už ale zase nevydržel Pavel a pěkně od plic na mě zařval, že je to jen a jen moje vina. Ať si prý uvědomím, jaké vysílám nejasné signály.

„Nejprve je nám spolu fajn, vypadá to na slibně se rozvíjející vztah. Dokonce mě i seznámíš se svou dcerou, a pak se znenadání úplně stáhneš a přestaneš stát o moje doteky. A ještě se divíš, proč že jsem tak smutný.

Promiň, ale co si mám o takovém chování myslet? Copak sis sakra nevšimla, že tě miluju?“

Jeho slova mi zněla v uších, ale jako kdybych vůbec nebyla schopna pojmout co znamenají. Stála jsem tam, nevěřícně na něj zírala a vypadlo ze mě jen nesmělé.

„Ty nejsi gay?“ A pak už si pamatuji jen nejsladší, nejněžnější a zároveň nejvášnivější polibek svého života, který byl jasným důkazem mého obrovského omylu.

Katka M.

Související články
3 minuty čtení
Povedlo se mi vybudovat ideální manželství. Kupodivu jsem se pokusila ten vztah zároveň zbořit. Nechápu, proč jsem byla tak hloupá. S Markem jsme se seznámili na pouti. Hned mi padl do oka, ale myslela jsem si, že on si mě ani nevšiml. Byl tam v partě kluků, já zase s kamarádkami. Pokukovali jsme po sobě, a když jsem v jednu chvíli osaměla, neboť holky šly na řetízák, kde se mi dělá špatně, tro
2 minuty čtení
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem neměla ráda, nebo se radovala z dárku, který se mi nelíbil. Vlastně jsem se pak
3 minuty čtení
Byla to dlouho moje noční můra. Ti krásní tvorové se hrdě procházeli zámeckým parkem a běda tomu, kdo jim přišel do cesty. Jako dítě školou povinné jsem jezdívala z rodné vísky na hodiny houslí do nedalekého městečka. „Liduška“ se nacházela v blízkosti zámečku. A moje cesty na hodiny houslí se občas zdramatizovaly. V zámeckém parku totiž volně pobíhali pávi, kteří byli chloubou města. Na dospěl
3 minuty čtení
Každý den zvonila u mých dveří a stále si jen na něco stěžovala. Nenašla jsem odvahu ji vyhnat. Nakonec mi pomohl osud sám. Po rozvodu jsem zůstala několik let sama s dětmi, a to člověk potřebuje nějakou spřízněnou duši. Do dvou měsíců jsem potkala několik svobodných maminek, které se potýkaly s podobnými problémy. Nakonec jsme se začaly scházet v jedné nadaci, kde jsme dostaly možnost si tu a 
5 minut čtení
Žila jsem s pocitem, jaké mám štěstí, že mám vydařené manželství. Teď jsem zjistila, že v tom manželství nejsem jedinou ženou mého muže. Smanželem Petrem jsme spolu přes třicet let. Na naše manželství jsem byla vždy pyšná – přežilo radosti i starosti, výchovu dvou dětí, finanční těžkosti i mé zdravotní problémy. Vždycky jsem si myslela, že jsme tým, který všechno zvládne. Až do chvíle, kdy se m
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Starý strom varoval před nebezpečím
skutecnepribehy.cz
Starý strom varoval před nebezpečím
Ten dům byl jako prokletý, svým obyvatelům přinášel jen trápení. A přitom stačilo tak málo! Podívat se na stromy, které rostou v jeho okolí. Už mnoho let se zabývám prací s ener­giemi, zejména objevováním léčivých míst, která působí na lidský organismus. Vybudovala jsem si ve svém okolí celkem dobrou pověst. Lidé se na mě často obracejí s prosbou o pomoc.
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
epochanacestach.cz
Pestrobarevné Santorini je ostrovem zázraků
Největším pokladem a turistickým lákadlem jsou různobarevné vulkanické pláže. Na Santorini najdete Bílou oblázkovou pláž, Rudou pláž nebo Černou s jemným sopečným pískem hebkým jako samet. Nepříliš velký ostrov, který má pouhých deset tisíc obyvatel, je ve skutečnosti do moře propadlá sopka, na jejímž vrcholu se jako malé drahokamy třpytí modrobílé domečky. Její sopečný původ není nijak
Kávovo-banánové smoothie
tisicereceptu.cz
Kávovo-banánové smoothie
Snídaně, která vás nasytí a spolehlivě probere k životu. Potřebujete 4 lžičky mleté kávy 4 banány 4 lžíce medu 600 ml mléka 4 lžíce čerstvě nastrouhaného kokosu nebo kokosových vloček Na
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
iluxus.cz
Poslední šance: Xiaomi nabízí nejlepší telefony za letošní nejnižší ceny
Pouze do 21. července můžete využít slevy na chytré telefony, ventilátory, hodinky, náramky a další výrobky Xiaomi. Nejlevnější špičkový telefon Redmi Note 14 stojí jen 3 599 Kč. Oficiální e-shop spol
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
epochaplus.cz
Od kartonových opic po jedovaté pavouky: Skryté zvláštnosti světových měst
V indickém Dillí se bojuje s opicemi pomocí kartonových atrap, zatímco v Singapuru můžete dostat pokutu za nespláchnutý záchod. Věděli jste, že Helsinky jsou domovem jedovatých pavouků, nebo že v Seattlu žije víc psů než dětí? Prozkoumejte s námi ty nejbizarnější a nejméně známé aspekty světových metropolí, které vás zaručeně pobaví i překvapí. Svět je
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
nasehvezdy.cz
Tajemný milenec Žilkové odhalen?
Jedna z největších záhad našeho showbyznysu je možná odhalena! Kdo je tolik utajovaným novým partnerem herečky Veroniky Žilkové (63)? Hvězda seriálu ZOO se snažila mlžit, jak mohla. „To je tajný,“ o
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
enigmaplus.cz
Karma: Osud v našich rukou, nebo jen starověký mýtus?
Pojem karma slyšel snad každý, ale co přesně znamená? Je to jen mystický koncept z východních filozofií, nebo skutečný zákon příčiny a následku, který ovlivňuje naše životy? Karma je často spojována s
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
21stoleti.cz
Pátrání po stopách minulosti: Před stavbou okruhu je třeba trocha archeologie
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě j
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
epochalnisvet.cz
Italská sekta Beati Paoli: Chránila, nebo vykořisťovala?
Ve dne putují od kostela ke kostelu v mnišském rouchu a v noci se zase scházejí v podzemí Palerma a spřádají temné plány. Jsou odhodláni mstít se za bezpráví, jehož se vlivní bohatí dopouštějí na chudých a slabých obyvatelích města. Alespoň tak společenství Beati Paoli líčí některé pověsti. Existovalo vůbec? A bylo jejich cílem skutečně
Moqueca rybí guláš
nejsemsama.cz
Moqueca rybí guláš
Brazilská moqueca (čti: mokéka) na první pohled guláš možná nepřipomíná, navíc je v ní ryba, v překladu jde ale o přípravu dušením stejně jako guláše – a chutná prostě báječně. Tak ji vyzkoušejte. Potřebujete: ✿ 500 g filetů tresky ✿ 2 lžíce olivového oleje ✿ 1 cibuli ✿ 3 stroužky česneku ✿ 1 žlutou papriku ✿ 1 červenou papriku ✿ 1 rajče
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
historyplus.cz
Holil Mussoliniho lazebník i nohy jeho milence?
Mladý holič si právě ostří břitvu, kterou má za chvíli oholit italského fašistického vůdce, když vtom z vedlejšího pokoje zaslechne, jak duceho milenka telefonuje. Ač neúmyslně, z hovoru se dozví, že Mussolini měl dát svou první ženu i syna zabít injekcí. Co teď? Pokud někdo zjistí, co právě slyšel, kulka ho nemine. Zalehne proto do