Nikdy bych nevěřila, že mi bude ten hodný a pracovitý kluk zahýbat. Znala jsem ho dlouhá léta. Přesto mě před svatbou pustil k vodě a vzal si chvilkovou známost. S Matějem jsme se znali dlouhé roky. Poprvé jsme se setkali v prváku na střední škole. Chodili jsme spolu do třídy, byla to láska na první pohled. Zadívala jsem se do jeho jiskrných očí a okamžitě přeskočila jiskra. Byli jsme ještě dět

Jsem žena hodně neopatrná a důvěřivá. Po smrti kamarádky jsem podědila jejího psa a on se mi za to odměnil. Patřím mezi ty nenapravitelné typy lidí, kteří se nepoučí z neštěstí druhých. Vím, že se často povídá v televizi o nebezpečích, která hrozí starším lidem, ale já si na ně většinou vždycky vzpomenu až ve chvíli, kdy je pozdě. Jsem takový celoživotní snílek a mnohdy jdu nástrahám nebo dokonc

Odmalička jsem se kvůli matce trápila. Žádné pohlazení, milé slovo, pochopení... Jakobychom jí i s dalšími sourozenci v životě překáželi. Nikdy bych nevěřila, jakým způsobem se s tím nakonec dokážu vyrovnat. Jsou věci mezi nebem a zemí, které člověk prostě nepochopí. Jako malá jsem byla smíšek, který si nic nedělá z žádné bolístky. Ze školy jsem nosila samé jedničky. Všechny domácí práce jsme děl

Úplněk mě omámil, byla jsem tak fascinovaná, že jsem kráčela vstříc nebezpečí. Zachránila mě čistá duše? Když maminka po smrti otce prodala rodný dům, koupila jej jistá stavební firma a nad do té doby romantickým údolím postavila most. Kromě toho, že hyzdí celé okolí, přitahuje k sobě od samého začátku sebevrahy. Za dvacet let, co stojí, z něho skočilo několik nešťastníků. Všichni se trefili na z

Nikdy jsem nepřemýšlela o tom, jak důležité je zdraví. Vůbec jsem neřešila zdravotní problémy. I tohle vypadalo jako běžné onemocnění, které jsem neřešila. Začalo to jako chřipka, bolelo mě v krku a snad celé tělo. V podvečer mi vystoupala teplota skoro na čtyřicet stupňů. Přidala se ukrutná bolest hlavy a zvracení. Vadilo mi světlo a vyrazila mi po těle vyrážka. Po odpolední směně k nám přišla

Byla to strašlivá bezmoc a zoufalství, když jsem viděla umírat svoje vnouče, a nemohla udělat vůbec nic. Vím, že se časem rány zahojí, jizvy však zůstanou už navždycky. Jsem ta generace, která se vdávala okolo své dvacítky, a když mi bylo padesát, měla jsem pocit, že i moje dcery mají na čase, aby založily své vlastní rodiny. U mladší dcery jsem znepokojená nebyla, vždyť jí bylo teprve čtyřiadvac

Byla sobota večer. Po krásném teplém dni se krajinou náhle rozhostil temný chlad. Přesto nás na to místo něco vábilo. Jakási zvláštní přitažlivost… Obloha byla plná hvězd a měsíc pomalu spěl k úplňku. „ Je to fakt tady, vidíš něco?,“ptala jsem se kamaráda. „Musí to být tady, jiná benzínka v mapě není,“ odpověděl. Prošli jsme kolem pumpy, dál přes parkoviště a noclehárnu tiráků. Před námi jsme sp

Každého člověka zabolí, když vidí svého potomka na dně. Co ale dělat, když vaše milovaná vnučka dělá společnici na jednu noc? Už je to dávno, kdy mi můj syn nadšeně volal z porodnice: „Máme dvojčátka!“ Dvě krásné, zdravé holčičky. Snacha je pojmenovala Zuzana a Lucie. Neustále nám všem přinášely radost, obě rostly do krásy a já byla hrdá babička. Ačkoliv jedna jako by té druhé z oka vypadla, jej

Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Člověk se může snažit, jak chce, se špatným partnerem šťastnou rodinu nevybudujete! Dětství jsem šťastné neměla, moji rodiče byli jedním z těch párů, které se nikdy neměly potkat. Nemohli být ani spolu ani bez sebe. Já jsem v tom jejich vztahu hrála okrajovou roli a později mě jen využívali k t

Když vidím v kalendáři datum 1.4., vzpomenu si vždy na onen aprílový den, kdy jsem hloupým žertem zaskočila svou matku. Nakonec jsem však byla zaskočena já. První duben je už tradičně dnem, kdy si můžeme bezelstně vystřelit ze svých blízkých, přátel či kamarádů. Slaví se totiž apríl a jeho cílem je zaujmout někoho svou smyšlenou lží či výmyslem natolik, aby uvěřil. Následuje okamžik pravdy, kdy