Jsem žena hodně neopatrná a důvěřivá. Po smrti kamarádky jsem podědila jejího psa a on se mi za to odměnil.

Patřím mezi ty nenapravitelné typy lidí, kteří se nepoučí z neštěstí druhých. Vím, že se často povídá v televizi o nebezpečích, která hrozí starším lidem, ale já si na ně většinou vždycky vzpomenu až ve chvíli, kdy je pozdě.

Jsem takový celoživotní snílek a mnohdy jdu nástrahám nebo dokonce nebezpečí vstříc. Tak tomu bylo i v případě, kdy měl můj pes větší rozum, než já. A to jsem toho psa původně nechtěla. V podstatě jsem měla vždycky jen samé kočky.

Se psy jsem neměla žádné zkušenosti a oni ke mně neměli vztah. Jeden pes mě ale přesvědčil o opaku…

Zželelo se mi ho

Moje dlouholetá kamarádka onemocněla a její čas se naplnil. Ani rozloučit jsme se nestačily. Vlastně jsem šla k ní na návštěvu, a tam se tu smutnou zprávu dozvěděla.

Přišla jsem ve chvíli, kdy se o její majetek příbuzní prali, kdo ale zůstal bez povšimnutí a o koho nikdo nejevil zájem, byl starý pejsek Keks Jak jsem to tak všechno sledovala, přišlo mi jako dobré si toho nebožáka opuštěného vzít.

Bála jsem se, co na to řeknou ty moje dvě kočky seniorky. Ony ale ani příliš neprotestovaly, Blažena nový přírůstek do rodiny ignorovala a Marta si na Keksíka rychle zvykla. Rozuměli si spolu.

Vybral si mě na ulici

Ten chlapík, jak mi došlo samozřejmě až později, si mě vyhlídl na procházce. Šla jsem s Keksíkem kolem opuštěné zdi, když se pes zastavil a začal vrčet. Zíral do chroští, kde ale nikdo nebyl.

Musela jsem ho protáhnout kolem, jak si nechtěl nechat říct a na vodítku vzdoroval. Něčeho se příšerně bál. Široko daleko ale nikdo nebyl. Říkala jsem si, že nejspíš viděl nějaké zvíře – snad krysu. Druhý den se ale situace opakovala.

Keks se zastavil na stejném místě, zíral upřeně na keř a opět vrčel a cenil zuby. Nedokázala jsem si jeho chování vysvětlit. Tak ale tomu bylo i následující den a pak ještě čtvrtý… přestala jsem tím místem chodil.

Raději jsem si trochu zašla, abych měla od psa klid. A udělala jsem dobře. Přesně v těch místech brzy na to kdosi přepadl seniorku, okradl ji a dokonce zbil. Věřím tomu, že to nebezpečí Keksík cítil a snažil se mě varovat, abych se mu vyhýbala.

Anežka (71), Brno