Odmalička jsem se kvůli matce trápila. Žádné pohlazení, milé slovo, pochopení… Jakobychom jí i s dalšími sourozenci v životě překáželi. Nikdy bych nevěřila, jakým způsobem se s tím nakonec dokážu vyrovnat.
Jsou věci mezi nebem a zemí, které člověk prostě nepochopí. Jako malá jsem byla smíšek, který si nic nedělá z žádné bolístky. Ze školy jsem nosila samé jedničky. Všechny domácí práce jsme dělali s mými dalšími dvěmi sestrami a bratrem. Matka ale žádnou snahu neocenila.
Nezajímaly jsme ji
Byla k nám chladná. Když jsme se s ní chtěly podělit o radost, vždy nás uzemnila. Raději pořád koukala na televizi. Není se čemu divit. Jednou nám na rovinu řekla, že si nás pořídila jen proto, aby získala velký byt 4+1 v prominentní pražské čtvrti. Ten totiž patřil babičce. Věděla, že když bude mít hodně dětí, babička odejde do domova důchodců a byt zůstane jí. Trpěla jsem ale i v dospělosti. Když jsem ve dvaatřiceti otěhotněla a s radostí to přišla matce oznámit, opět mně stuhnul úsměv na tváři. Prý si o mně vždycky myslela, že jsem “taková ta chudinka”, která mít děti nikdy nebude. Místo nadšení mi srážela sebevědomí. Když jsem ji pak občas přijela navštívit s mojí krásnou holčičkou Rozárkou, spíš než by nás vítala, nás vyháněla. Mnohokrát mě s malou úplně odmítla jen proto, že jí v televizi běží nějaký seriál. Bylo mi to líto. Moc jsem toužila po mámě, se kteru budu moci všechno probrat, sdílet radosti i trápení.
Jako dar z nebe
Otec se s matkou před lety rozvedl, jenomže zatímco ona si našla mladého milence, otec zůstal sám. Snad každý den jedl míchaná vajíčka, protože nic jiného uvařit neuměl, prádlo z pračky měl věčně obarvené… Večery trávil jen s knihou. Bylo mi ho líto, a tak jsem se rozhodla najít mu ženu. Podala jsem inzerát a začala vybírat “nevěsty”. Jedna ze zájemkyň byla opravdu sympatická, a tak jsem ji s tátou seznámila. Jako zázrakem si padli do oka a dnes jsou spolu už pátým rokem. A co víc, otcova přítelkyně se stala mou největší kamarádkou a důvěrnicí. Někdy mi připadá, jako by to byla moje vysněná milující máma.
Jana H. (46), Praha
