Maminka mi říkala, abych touhle cestou raději nechodila, já jsem ten den ale neměla rozhodně na vybranou. Na její varování jsem nedala a navždy mi to změnilo život. Můj tatínek byl myslivec, vyrůstala jsem tedy na samotě v hájence u lesa, což bylo vždy kouzelné ale i náročné. Musela jsem vstávat opravdu brzy, abych se dostala do školy a do práce. Nejbližší autobusová zastávka totiž zrovna blízk

Každý měl ve škole určitě svou oblíbenou učitelku a pak tu, kterou nemohl vystát ani v důchodu. Janička patřila mezi nejmilovanější nás všech. Nejlepší učitelky jsou na prvním stupni, o tom jsem přesvědčená. Ta naše se jmenovala Jana a my jsme jí říkali Janička Kytička. Měla pro každého úsměv a vlídné slovo. Dokázala pohladit dětskou duši, a tak jí miloval i ten největší grázl ze třídy. I po le

Byla jsem vychována v duchu toho, že chlapa si ženská udrží jedině tím, když bude dobrá kuchařka. Dnes už to ale není pravda. Dobré jídlo bylo podle mé maminky i babičky ta nejlepší zbraň proti sokyním. Byla to taková naše rodinná tradice – nevěry manželů zamést pod sukni a udržet manželství za každou cenu. I když si manžel odběhl za nějakým flirtem, zase se prý pokorně vrátil. Ženy v našem

Nikdy jsem neměla nouzi o nápadníky. Byla jsem zvyklá, že mi leží u nohou. O to víc bylo horší, když najednou přestali mít zájem. Nebyla jsem kdovíjaká koketa, ale mužům jsem se líbila a věděla jsem to. Nezneužívala jsem toho, spíš jsem si užívala, řekla bych. Zatímco mé kamarádky měly dlouhodobé vztahy, vdávaly se a rodily děti, já měla nejdelší dvouletý vztah. Čas mi utekl Děti jsem cht

Jednou jsem se ošklivě pohádala s matkou. Byl to náš poslední rozhovor. O pár let později se mi narodil syn, který pro mě měl od matky vzkaz. V životě přijdou chvíle, kterých později litujeme. Mě jedna taková dlouho trápila. V den, kdy moje maminka zemřela, jsem jí řekla něco velmi ošklivého, co ji mělo ranit. Odešla tak na druhý břeh s myšlenkou, že ji nenávidím. Měla jiné představy Mámě

Toužila jsem se vdávat, ale přítel Marek se stále neměl k tomu, aby se vyslovil. A tak nad naším vztahem visel pomyslný Damoklův meč. Říká se, že po určité době vztahu by se měli lidé vzít. Někde jsem četla, že tou hranicí je šest let. Pokud nedojde k zásnubám, vztah prý spěje k zániku. Myslela jsem si, že to jsou jen pouhé řeči, ale pak jsem se v podobné situaci sama ocitla. Marné čekání

Můj muž se za třicet pět let manželství hrozně změnil. Ztloustl a nepečuje o sebe. Člověk aby ho prosil, ať se večer osprchuje, když si jde lehnout. Dělá všechno pro to, aby mě vůbec nepřitahoval, a přesto po mně pořád chce sex. Už je mi jasné, proč se tomu říká „manželské povinnosti“, já to totiž tak beru. Tedy když se mi nepodaří se „tomu“ nějak vyhnout. Obvykle mi ale žádné výmluvy neprojdou

Je vám něco málo přes padesát a váš život náhle začíná od nuly. Dovedete si něco takového představit? Nám se to ale doopravdy stalo. Sestřenice Zdena vytáhla ze šuplíku další krabici. „Tak tady je několik fotek z dovolené v Bulharsku. Pamatuješ si, jak jsme se tam obě zamilovaly do toho plavčíka?“ Jak bych si nepamatovala. Ještě dlouho jsme si dopisovali a já měla jeho fotografie vystavené ve s

Věděla jsem, že se toho dne stane tragédie. Zabránit jsem tomu nijak nemohla, jen se mít na pozoru a připravit se na nejhorší. Kolem nás se občas odehrávají podivné věci, kterých si všimneme až tehdy, když si je dáme do souvislostí. A pak se nás zmocní strach. Mně se stal jeden takový neuvěřitelný příběh před několika lety. Procházka Prahou Byla jsem tehdy zrovna na výletě v Praze. Prochá

Když se nám syn Jiří rozhodl představit novou přítelkyni Šárku, měli jsme z toho s mužem radost. Jenže Šárka je vyznavačkou ezoteriky a její chování bylo víc než podivné. Náš syn Aleš mi nedávno oznámil, že nám chce představit svou novou přítelkyni Šárku. Já a manžel jsme se velmi těšili, a pozvali jsme je proto do našeho domu. Celá v černém Když přišel den D, zazvonil u nás Aleš s podivn