Domů     Získala jsem si srdce jeho psa
Získala jsem si srdce jeho psa

Jsem obyčejná holka z Brna. Když jsem po škole nastoupila na brigádu do jedné firmy, hned mě tam okouzlil jeden z mých kolegů.

Pětatřicetiletý Pavel byl ke mně od začátku milý. Ochotně se mě ujal a všechno mi trpělivě vysvětloval. Zalíbilo se mi tam, a když přišla nabídka, jestli bych nechtěla ve firmě zůstat, kývla jsem.

Vyznal mi své city

S Pavlem jsme seděli ob jednu kancelář. Párkrát mě pozval na oběd a jednou, to když jsem ve firmě pracovala už skoro půl roku, dokonce i na večeři. Zamířili jsme do jedné docela příjemné brněnské restaurace.

Pojedli jsme a povídali si jako obvykle. Objednali jsme si k tomu dobré vínko a ani jednomu z nás se nikam nechtělo. Najednou Pavel jakoby zvážněl. Podíval se mi do očí. „Víš, Lucko, už dlouho se mi moc líbíš, ale teprve dneska jsem našel odvahu ti to říct.

Mám tě moc rád a chtěl bych, abys byla po mém boku. Souhlasíš?“

Jeho slova mě trochu zaskočila. O Pavlovi jsem jako o svém případném partnerovi nikdy neuvažovala. Byl pro mě hlavně senzační kolega, který se vším pomůže. Najednou mi ale ledacos došlo.

A proč vlastně ne?!

Když jsme v práci naťukli nějaké téma, obvykle jsme zjistili, že naše názory a vkus k sobě docela ladí. V něčem se shodujeme, v něčem docela dobře doplňujeme. Nemáme spolu žádný zásadní problém, nehádáme se.

Proto jsem přikývla. „Počkej, ale čeká tě ještě jedna zkouška,“ řekl Pavel. „Uvidíš, kdo to bude. Taky je členem naší domácnosti. Moje maminka to ale není,“ dodal trochu záhadně. Pochopila jsem, až v momentě, kdy jsem přišla k němu domů.

Když mi otevřel, ke dveřím přišel kokršpaněl. Neštěkal. „Seznamte se. To je můj pes Max. To je moje přítelkyně Lucka,“ uvedl nás Pavel. Přišlo mi to docela legrační. Max mě očichal a zdálo se, že je všechno v pořádku.

Jednoduše žárlil

Jednou jsme s Pavlem vedle sebe leželi, jeho maminka tehdy byla na návštěvě u své sestry, a tak jsme měli celý byt pro sebe. Po chvíli jsem odešla na toaletu. Pes, který do té doby ležel opodál na koberci, vylezl na postel a zaujal moje místo vedle páníčka. Když jsem se vrátila zpět, příliš ho to nepotěšilo.

Domníval se, že vše už skončilo, já zmizím v propadlišti dějin a on bude opět mít páníčka pro sebe. Prostě žárlil. Chápu to, já bych asi reagovala stejně. Jak jsem ale chodila k Pavlovi domů čím dál častěji, pes žárlit postupně přestal.

Myslím, že rychle pochopil, že to s jeho páníčkem myslím dobře. Nicméně pes přesto vše velmi bedlivě sledoval.

Středem pozornosti

Když jsme se jednoho dne znovu sešli v Pavlově bytě, udělali jsme si výborný oběd, otevřeli láhev vína a potom se milovali. Vznešeného psa to patrně zaujalo a měl radost z toho, co se děje. Proto v okamžiku nejvyšším vylezl na postel a začal mi olizovat tvář. Přišlo mi to legrační, a začala jsem se proto hrozně smát.

Pavel chvíli koukal, ale pak se taky dal do smíchu. „Stalo se tohle už někdy?“ zeptala jsem se pak. Pavel zavrtěl hlavou. „Max sice vymyslí lecjakou lumpárnu, ale tohle mělo premiéru,“ vysvětlil mi.

„A jsem moc rád, že ti to nevadilo a vzala jsi to tak sportovně. Jiná žena by kvůli tomu určitě udělala cirkus,“ dodal.

Oblíbil si mě

Zkoušky se psem ovšem pokračovaly. Krátce nato šel Pavel na operaci slepého střeva, a když už ho pustili z nemocnice, přišla jsem za ním zase k němu domů. Měl tam zrovna návštěvu, kamaráda, kterého jsem shodou okolností také znala.

Pak ale kamarád odešel, chtěl nás nechat o samotě, abychom měli klid a mohli si nerušeně povídat.

Posadili jsme se tedy v pokoji na gauč, před námi byl malý konferenční stolek. Pes vylezl nejdříve Pavlovi na klín, potom na stolek. Uvažovala jsem o tom, co má pes v úmyslu na stolku dělat. Pes však moji úvahu přerušil.

Přiblížil se, vlezl ke mně na klín a začal mi postupně systematicky olizovat celý obličej.

Překvapilo mě to a dojalo. Zkrátka a jednoduše, pes mě zřejmě definitivně a s konečnou platností přijal do rodiny. „Hádám správně, že ta zkouška, o které jsi tenkrát v restauraci mluvil, byla tvůj pes?“ odvážila jsem se zeptat. „Jo,“ odpověděl se smíchem.

„Chápeš, vždycky jsme měli psa. Psi jsou v mém životě hodně důležití.

Když od nás odešel můj táta, byly mi čtyři roky. Máma si pak koupila psa, myslím, že právě tohle jí pomohlo překonat první dobu, než se dala psychicky do pořádku,“ vyprávěl mi. „Vždycky jsme pak měli minimálně jednoho psa, často dokonce dva, aby si mohli hrát.

Neumím si představit, že bych měl partnerku, která by neměla ráda psy,“ dokončil svůj příběh.

Velká šťastná rodina

Dva roky nato jsme s Pavlem koupili malý domek na okraji Brna, kam s námi šla bydlet i jeho maminka. Postupně se nám narodily tři děti a tvoříme velkou šťastnou rodinu, samozřejmě ještě se dvěma psy.

Lucie J. (51), okolí Brna

reklama
Související články
19.5.2024
Po letech jsem se setkala se svojí studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem odešla a nelitovala. Dnes jsem opět šťastná. V sedmnácti letech jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk ze školy. Mé kamarádce se samozřejmě líbil taky. Když jsem strávila tři týdny po operaci slepáku v nemocnici, řekla mi Klára, že Jindra balil nějakou holku z prváku, prý je viděla, jak se líbají.
13.5.2024
Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Byl to takový velikonoční zázrak. Naši rodinu v okolí každý dobře znal. Babička s maminkou pracovaly v samoobsluze a snad žádný jejich zákazník neopomenul o Velikonocích na naše stavení s pomlázkou zazvonit. Stejně to bylo i v případě tatínka, který v nedaleké obci vedl fotbalové mužstvo
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Magické MSG Sphere: Největší kulovitá stavba světa
epochalnisvet.cz
Magické MSG Sphere: Největší kulovitá stavba světa
Nová lasvegaská dominanta se pyšní hned dvěma světovými rekordy. Předně na světě nenajdete větší kulovitou stavbu a zároveň je fasáda MSG Sphere opatřena největší LED obrazovkou! Displej zabírá úctyhodných 54 000 metrů čtverečních, a tak by do kapsy strčil i pražský Václavák!   K začátkům této unikátní stavby se musíme vrátit do února 2018, kdy
Krémové houbové rizoto
tisicereceptu.cz
Krémové houbové rizoto
Provoňte ho aromatickými bylinkami, jako je rozmarýn nebo tymián. Ingredience 250 g kulatozrnné rýže 200 g hub, nejlépe hříbků 80 ml bílého vína 100 g másla 30 g šalotky 70 g parmazánu 6 l
Holubího reka nechali vycpat
historyplus.cz
Holubího reka nechali vycpat
Obránci francouzské pevnosti Vaux, střežící přístup k Verdunu, se už dlouho neudrží. „Tohle je naše jediná šance,“ říká velitel a vysílá jejich posledního poštovního holuba es žádostí o pomoc… Nezbývá než doufat, že holub Vaillant poselství doručí. Od 2. června 1916 Němci útočí na opevnění Vaux, střežící severovýchodní přístup k městu Verdunu. Major Sylvain Eugène Raynal (1867–1939) tuší,
Janis Joplin: Královna blues, která uhořela na hranici slávy
epochaplus.cz
Janis Joplin: Královna blues, která uhořela na hranici slávy
Drogy, sex a rock’n’roll. Život Janis Joplin, legendární zpěvačky s nakřáplým hlasem, která se stala ikonou hippies a symbolem ženské svobody, byl plný vášně, excesů a tragického konce v pouhých 27 letech.   Hudební svět ještě nestihl smířit se ztrátou Jimiho Hendrixe, a už 4. října 1970 truchlí znovu. Na předávkování drogami umírá v prokletém věku
Cyklická pentózofosfátová dráha chrání hostitele zároveň před patogenem i před vlastní imunitní reakcí
21stoleti.cz
Cyklická pentózofosfátová dráha chrání hostitele zároveň před patogenem i před vlastní imunitní reakcí
Nový článek Michaliny Kazek a Lenky Chodákové z Laboratoře molekulární integrativní fyziologie drozofily, který vyšel v prestižním časopise Plos Biology, ukazuje, jak důležité je pro organismy nastavi
Ničí si Farna zdraví kvůli penězům?
nasehvezdy.cz
Ničí si Farna zdraví kvůli penězům?
Zpěvačka Ewa Farna (30) je na vrcholu kariéry, a tak nechce vynechat ani jedno vystoupení, dokud vyprodává haly. To však znamená, že své tělo rozhodně nešetří. Málo spí a jídlo si koupí tam, kde to z
Sennheiser přináší technologie vlajkových lodí širšímu publiku
iluxus.cz
Sennheiser přináší technologie vlajkových lodí širšímu publiku
Společnost Sennheiser dnes oznámila zahájení prodeje nejnovějších plně bezdrátových sluchátek – Sennheiser Accentum True Wireless. Sluchátka vynikají mimořádnou ergonomií, hybridním aktivním potlačení
Tajemství berlínského podzemí: Je to labyrint plný duchů?
enigmaplus.cz
Tajemství berlínského podzemí: Je to labyrint plný duchů?
Síť podzemních tunelů a bunkrů pod hlavním městem Německa má především souvislost s obdobími druhé světové války a následné studené války, která rozdělila svět i samotný Berlín. Se zdejším podzemím je
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
nejsemsama.cz
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
Prodávala jsem různé předměty, většinou suvenýry z našeho města. Měla jsem ale i několik vzácných kousků z daleké ciziny. Ten člověk vstoupil do mého obchodu s orien­tálními předměty krátce po obědě. Nade dveřmi se rozklinkal malý zvonek a já vzhlédla očima od pultu v okamžiku, kdy muž vcházel. V tuto dobu do obchodu mnoho lidí nechodilo a já si toho člověka mohla lépe
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
skutecnepribehy.cz
Bubínek z Indie v mém obchodě byl kouzelný
Prodávala jsem různé předměty, většinou suvenýry z našeho města. Měla jsem ale i několik vzácných kousků z daleké ciziny. Ten člověk vstoupil do mého obchodu s orien­tálními předměty krátce po obědě. Nade dveřmi se rozklinkal malý zvonek a já vzhlédla očima od pultu v okamžiku, kdy muž vcházel. V tuto dobu do obchodu mnoho lidí nechodilo a já si toho člověka mohla lépe
Zoo Chomutov: Zahrada, ve které můžete i bydlet
epochanacestach.cz
Zoo Chomutov: Zahrada, ve které můžete i bydlet
Zoologická zahrada nebo přesněji Zoopark Chomutov se mezi českými zoo může pochlubit jedním prvenstvím. Je totiž sice jednou z nejmladších, ale současně svou rozlohou 112 hektarů největší českou zoo, téměř dvakrát tak velkou, než je ta pražská. Zakladatel a jeho velký sen Přitom tradice chovu zvířat na stejném místě pochází už z předválečného období. Ve zdejším městském