Do tajemného lesa jsme se vydali jen na houby. Před bouřkou jsem se ale schovala ve staré štole. To, co jsem tam potkala, mě k smrti vyděsilo. S mým přítelem Jiřím jsme se kdysi vydali do bývalého lomu na severu Čech. Bylo to zajímavé místo, o němž mi vyprávěl otec. S kamarády tam zažili v mládí podivný příběh. Jeden z nich se tam ztratil a dva dny ho hledali. Až se objevil v místní hospodě

Svým dětem jsem lhala a do lží se více a více zamotávala. Pravda ale vyšla najevo. Bylo těžké získat zpátky jejich důvěru. Kdybych s Jindrou tenkrát jela, nic by se nejspíš nestalo. Kdybych se s ním ráno nepohádala... Kdyby, kdyby… Neřekla jsem totiž dětem tehdy pravdu, ale vymyslela si, že tatínek odjel do ciziny a v zemi, kde pracuje, jsou telefonáty moc drahé, proto nám nevolá. Naštěstí d

Před několika lety se mi cestou z Budapešti stalo něco podivného, na co nemohu zapomenout. Celou dobu mě totiž sledoval záhadný černý vůz, podobný vozu pohřebnímu. Nerada řídím v noci. A když nemusím, do auta večer zásadně nesedám. Proto jsem nebyla nadšená, když mě v práci poslali na služební cestu až do Maďarska. Naštěstí jsem autem necestovala sama, na služební cestu byl se mnou vyslán i jed

V tom vztahu jsem hrála první housle já. Můj muž mi přesto utekl za jinou. Chtěla jsem se mu pomstít, ale nakonec jsem ho vzala na milost. Byla jsem to já, kdo si mohl vybírat – na rozdíl od manžela. Přesto jsem si toho chlapa vzala. Naše děti povylétaly z hnízda a z našeho manželství se dávno vytratilo kouzlo zamilovanosti. Ani nevím, kdo nás tehdy přesvědčil, abychom na ten ples šli. Ale ř

Vždycky jsem měla svoje děti pod kontrolou. Stejně tak přistupuji i k vnukům. Jejich problémy mi nebudou nikdy lhostejné. Můj nejstarší vnuk Jiří byl vždycky vzorem všech. Byl to rozumný, spolehlivý chlapec, který nikdy nešidil studium. Není divu, že se po střední škole dostal na vysokou v Praze. Našel si spolubydlení s kamarády, a tak se osamostatnil. Snacha i syn nadšeně hlásili, jak se ná

Ocitla jsem se v nepříjemné situaci a nevěděla, jak z ní ven. Najednou jsem zoufale potřebovala změnu a nějaké zásadní dobrodružství. Padesátku jsem oslavila bujaře, ale hned po ní na mě padl splín. Manželství mám hezké, muž je dobrák každým coulem, nikdy mi nic nechybělo. Možná mi chybělo nějaké vzrůšo, a ta domácí pohoda mi začínala vadit. Nevím, co to do mě vjelo, před rokem jsem si prostě n

Z nespokojeného manželství mě vysvobodila láska k jinému muži. Ničeho nelituji, naopak, děkuji osudu, že mi dal druhou šanci. Bylo to tu zase. Další práce, o kterou Mirek přišel. Byla to už čtvrtá během jednoho roku. Naše manželství bylo v troskách, jako ostatně celý Mirkův život. Když jsme se před lety brali, byla to láska jako z románu. Z toho ale nezbylo nic. Od chvíle, co přivedl na bube

Všichni děláme v životě chyby. Větší i menší. Někdy už nejdou napravit, ale odpouštět by se přesto mělo. Přináší to úlevu pro obě strany. Už jsem se velice těžko smířila s tím, že Evžu už nikdy neuvidím, že spolu neposedíme u kafíčka ani nepojedeme na společnou dovolenou. A teď tohle. Sešly jsme se zcela nečekaně v jedné firmě. Ona už tam pracuje mnoho let, já zrovna nastoupila a naše setkán

Nenapadlo mě, že jeden strom bude příčinou takové nenávisti. Nás starý ořech začal sousedovi vadit a požadoval okamžité pokácení. Vůbec nic ho nezajímalo. Pod krásným ořechem sedávala moje maminka a vyšívala. Uměla to opravdu nádherně a ani v pozdním věku neměla nouzi o zakázky. Mnoho znamenal Ráda jsem ji pozorovala, jak jí jde dílo od ruky. Nový soused neměl o mých nostalgických vzpomín

Kdysi jsem si přivydělávala jako taxikářka, a tak jsem potkala spoustu zajímavých, ale také podivných lidí. Jednou v noci jsem vezla tajemnou ženu, která si přála jet na hřbitov. Když jsem ji tam chtěla vysadit, zjistila jsem, že už v autě není. Zůstal po ní jen prsten s drahokamem, který jsem si vzala na památku. Řidičák jsem si udělala hned v osmnácti letech. Řízení auta mě vždycky moc bav