Mít doma hospodského nebyl nikdy žádný med. Ráno spal a domů chodil pozdě v noci. Když začal hrát karty a prohrávat velké peníze, nezbylo mi, než začít hrát taky! Naše manželství bylo celkem dobré, nebýt manželovy vášně pro karban. Když si pronajal před lety malou hospůdku, musel mi slíbit, že karty se na stole nikdy neobjeví. Z počátku jsme ho dokonce chodila kontrolovat. Namátkové přepadovky se

Už jako dítě jsem jezdila s páteří do lázní, nebylo tedy divu, že se můj problém časem horšil. Dle lékařů mě prý nemine operace, můj problém se ale vyřešil sám. Patřila jsem mezi děti, které vyrostly rychle, a to se projevilo na páteři nejprve skoliózou, a pak se k tomu přidávaly další potíže. K největšímu zlomu došlo po narození dětí, kdy jsem vláčela nákupy a malé děti do třetího patra bez výta

Když jsem se dozvěděla, že zeť mou dceru podvádí, rozhodla jsem se té ženě pomstít. Netušila jsem, že to není zeťova milenka, ale jeho mocná nadřízená. S Otou se dcera seznámila po škole. Byl o třináct let starší a Eliška se cítila dospěle, když se jí podařilo ulovit zralého a dobře zabezpečeného muže. Já tehdy dupala vzteky, ale marně. Eliška byla až po uši zamilovaná. Byl starší, až moc chytrý,

Od té doby, co mám na starosti dva rodinné hroby, si občas s výzdobou přilepším ze „sousedství“. Kdybych měla výzdobu kupovat pokaždé z důchodu, to bych si koncem měsíce mohla dávat k jídlu jen chleba s marmeládou. Poprvé jsem na cizím hrobě sebrala výzdobu na Dušičky asi před pěti lety. Vzpomínám si, jak mi to bylo trapné a jak jsem se bála, že mě pak mrtví z toho hrobu přijdou v noci strašit.

Výstup na rozhlednu nebo lanovka, to pro mě byla vždycky smrt. Ten sžírající strach jsem ale nakonec dokázala překonat. Neuvěříte, jak! Dodnes si pamatuji tu hrůzu, když mě manžel po svatbě nutil jezdit na hory. Copak svézt se po lyžích dolů, to bylo docela fajn. Úskalím pro mě byla ale cesta nahoru lanovkou. Vše bylo o to horší, že on nejraději jezdil na ty nejvyšší alpské štíty. Seděla jsem na

Byla atraktivní, každý muž se za ní otočil. Když jí přišel můj první dopis, začala podezírat kdekoho. Snadno jsem jí přesvědčila, že je obětí šíleného maniaka. Když k nám Vendula nastoupila, byla rozvedená, zato ale silná svobodná dvaačtyřicetiletá žena. Těšila se na nový start života, na novou práci a nový byt, který byl celý jen její. Nedala se přehlédnout, když vešla, celá místnost se rozzáři

Vsadila jsem se s kamarádkou, že jejího skvělého přítele během měsíce svedu. Nevěřila, ale povedlo se mi to. Teď mi má za zlé, že o něho přišla! Moje kamarádka Yveta byla takový věčný smíšek. A také vtipálek. Vzájemně jsme se docela doplňovaly. Já na ni neměla, ale zase jsem dokázala naše nápady dotáhnout do konce a ještě před tím je dobře naplánovat. Bylo nám prostě spolu dobře a nikdy jsme se n

Manžel mi byl nevěrný a já vůbec nic netušila. Platila jsem za něho dluhy a ještě ho živila a šatila. Smála se mi celá vesnice! Koho by napadlo, že po tolika letech manželství zažije nevěru jako z nějakého filmu. Přitom se vše odehrávalo před mýma očima, ale já si ničeho nevšimla. Můj manžel Jáchym, čerstvý sedmdesátník, se začal strojit jako mladíček. Vytahaná trička vyměnil za košile a starou b

Můj hodný pan obvodní doktor odešel do důchodu a místo něho nastoupila nesympatická mladá slečna. Chovala se jako puberťačka! O tom, že můj moc hodný pan doktor bude odcházet do důchodu, jsem se dozvěděla přímo od něho. Měla jsme co dělat, abych se nerozplakala. Byl to on, koho napadlo, že trpím cukrovkou a právě on mi hodně pomohl. Lepšího lékaře jsem si prostě nemohla přát. Jenže, byl o dost st

Byla jsem stále jen nespokojená, mrzutá a ukřivděná. Potom jsem spadla ze schodů a myslela si, že bude všechno ještě horší. Ale bylo to naopak. Můj život se zlepšil o sto procent! Dokud jsem chodila do práce, stěžovala jsem si jen na nedostatek času. Neuplynul den, kdy bych někomu neřekla, jak moc se těším do důchodu. Ale byla to pravda. Datum mého odchodu na zasloužený odpočinek jsem měla vyvěše