Když se seznámíte s prakticky založeným chlapem, riskujete, že si příliš romantiky neužijete. A pokud máte štěstí na romantika, hrozí, že si budete muset sama vyměňovat třeba i žárovky. Pokud šlo o mě, vždycky jsem dávala přednost tomu druhému typu. Muž, který mi byl schopen sám od sebe přinést květiny a šeptat něžná slova, u mě vždycky měl větší šanci. Proto jsem začala chodit s Luďkem, ačkol

Občas poslouchám některé své přítelkyně, které jsou celkem úspěšné v práci, ale jinak žijí, jak se dnes říká, single. Je to údajně proto, že prý dosud ještě stále nenašly toho pravého. Upřímně, nerozumím jim a nechápu je. Co to je „ten pravý“? Takhle to přece v běžném životě vůbec nechodí! Každý z nás jsme přece nějaká určitá osobnost a každý z nás jsme svým způsobem nějak „ujetý“. A každý ujíž

Některé lásky trvají celý život, jiné jen krátkou chvíli. Já jsem potkala někoho, s kým bych mohla být napořád. Mojí vinou z toho byla ale jen ta chvíle… Stalo se to v roce 1990. Přijela jsem tehdy do Brna za kamarádkou, ale ta řešila nějaké osobní problémy a tak jsem měla najednou spoustu času pro sebe. Toulala jsem se jen tak po městě. Nasedla jsem do tramvaje. Tam jsem si všimla, že se na mě d

Stalo se to už skoro před třiceti lety. Kamarádka mě vyslala na schůzku naslepo místo sebe. Bála jsem se, že se s tím cizím mužem budu nudit, ale nestačila jsem se divit… V dnešní době internetu a mobilních telefonů by se tenhle příběh nejspíš nestal. Jenže tenkrát se člověk mohl seznámit hlavně na pracovišti, na diskotéce – nebo prostřednictvím inzerátů v Mladém světě. Vybrala si jiného Já jse

Na první schůzce mě Jirka připravil pořádné překvapení. Místo procházky v přírodě mě zavezl na letiště a vyhlídkovým letem mě vzal rovnou do nebe… Jirka mi navrhl rande až po půl roce. Slíbil mi, že pro mě připraví překvapení, na jaké budu dlouho vzpomínat. Protože jsem ho trochu z našeho psaní už znala, věřila jsem, že vymyslí něco originálního. Nejprve jsme si na sebe zvykali Odjakživa jsem b

Vždycky, když se seznámím s nějakou novou kolegyní nebo kamarádkou a vyprávím jí, jak jsme se dali dohromady s mým manželem, trochu se při tom červenám… V životě by to mělo být tak, že nejprve se dívka zamiluje, potom si dotyčného vezme a pak spolu čekají dítě. Jenže tenhle ideální postup nemusí pokaždé vyjít. Někdy to dokonce probíhá v opačném pořadí. Já sama jsem nejlepším důkazem. Následek je

Jak na tom dva lidé spolu doopravdy jsou, se pozná tehdy, když přijde nějaká léčka. Já a můj budoucí manžel jsme si jednu takovou připravili předem... Davida jsem měla opravdu ráda. Líbilo se mi na něm, že má všechno v hlavně srovnané a ví, čeho a jak chce dosáhnout. Chodili jsme spolu pár měsíců, když navrhl něco, čím mě překvapil. Hodně o nás dvou prý přemýšlel a rád by se mnou zůstal už napořá

Na rozdíl od toho, co se o ženách říká, jsem si vždycky zakládala na dochvilnosti. Na svoji vlastní svatbu jsem ale kvůli banální chybě málem nedorazila! Stalo se to už před třiceti lety, ale dodnes mám svůj svatební den před sebou. Dnes se tím vším už hlavně dobře bavím a dávám tu historku k lepšímu, tenkrát mi ovšem moc do smíchu nebylo. Od chvíle, kdy jsme s Františkem začali mluvit o tom, že

Vlastní sestře jsem svedla muže. Chybělo málo a jejich manželství skončilo. Koho by poté napadlo, že právě moje sestřička mi pomůže najít lásku? Byla jsem ošklivé kačátko, které ale vyrostlo v krásnou labuť. Najednou mě každý kluk chtěl a zamiloval se až po uši. Moje duše ale měla k čisté bytosti daleko. S vnitřním sebeuspokojením jsem přebírala kluky kamarádkám, ničila dlouhodobé vztahy, s muž

Před rokem měl můj muž vážný úraz. Přežil, ale bohužel už nebude chodit. Byla to pro nás rána, ale věřila jsem, že se s tím dokážeme poprat. Manžel chce však rozvod. Manžela jsem poznala před dvaceti lety na firemním školení. Zamilovala jsem se do něj prakticky okamžitě. Byl vysoký, tmavovlasý, hned mi padl do oka. Měl veselé jiskrné oči a v nich plamínky. A já se mu taky líbila. Hned během pr