O svatbě jsme s Honzou mluvili docela dlouho, ale nikdy nebylo jasné, zda to ten druhý myslí opravdu vážně. Když mě Honza skutečně o ruku požádal, stalo se to tak, že ve vlaku zničehonic vyndal krabičku s prstýnkem, a zeptal se mě, jestli si ho chci vzít. Zarazila jsem se, zvedla k němu oči a řekla: „To si děláš legraci?“ Ale vzápětí jsem podle Honzova výrazu pochopila, že to myslí zcela vážně

Láska mě zaslepila a já přebrala dceři přítele. Vím, že se to zdá hnusné, něco takového udělat svému dítěti, já si ale nemohla pomoct. Když se narodila Jana, byla jsem hodně mladá. Bylo mi necelých dvacet let, maminku jsem už neměla, táta nás opustil už dávno, a tak jsem bydlela u babičky. Kluk, se kterým jsem otěhotněla, ze vztahu vycouval, a já zůstala s dcerkou sama. Nikdy jsem ale nelitova

Od prvního dne se mi líbil. Stejně jako všem mým spolužačkám. Že by mohl mít zájem zrovna o mě, bylo překvapením pro všechny. Odmalička jsem vyrůstala s vědomím, že nejsem hezká. To je pro každou holku dost velký handicap. Často jsem trpitelsky srovnávala svůj obraz v zrcadle s plakáty modelek a filmových hvězd nebo s atraktivnějšími spolužačkami. Probouzelo to ve mně smutek a beznaděj. Říkala

Moji blízcí nevěřili, že bude Václav dobrým manželem. Byl mnohem starší než já a hodně pil. S Václavem jsme se seznámili, když jsem pracovala jako servírka v hospodě. Záměrně neříkám v restauraci, protože restaurace to nebyla. Byla to hospoda čtvrté cenové skupiny, takzvaná, jak se tehdy říkalo, čtyrka. Václav tu sedával málem každý den. Kdyby mi tehdy někdo řekl: toho si jednou vezmeš za muže, z

Tolik jsem se chtěla vdávat! Jenže v den, kdy jsem měla být požádána o ruku, se stalo něco nečekaného. Připadala jsem si stará jako dějepis. V to léto, o kterém chci vyprávět, jsem měla obrovský světobol. Byla jsem stárnoucí slečna učitelka, opuštěná jako hájovna v lese. Hned to vysvětlím, možná vás pak zamrazí. Bylo mi třicet osm a rozešel se se mnou partner po desetileté známosti. Přesně v době

Když se to všechno stalo, chodila jsem ještě na učňák. Nějak se to seběhlo tak, že jsem se učila na dámskou krejčovou. Bylo to někdy v únoru a já právě měla po své tradiční chřipce, kterou si neodpustím v tuhle dobu nikdy, a šla jsem v té věci na kontrolu k naší doktorce. Nevím, jak a proč se to stalo, ale tvrdím, že se mi musela zamotat po těch horečkách a antibiotikách hlava, protože jinak js

Jako svobodné matce se mi v malém městě nežilo nejlépe. Všichni věděli, že mám malého Lukáška s ženatým mužem. Nikdo mě přímo do očí neodsoudil, ale bylo mi jasné, co si o mně říkají za mými zády. Ne že by mi na tom ani trochu nezáleželo, avšak řešila jsem podstatnější záležitosti než nějaké řeči. Lukáškův otec se ke svému synkovi hlásil jen tajně – ačkoliv jeho otcovství bylo veřejným tajemstv

Komplexy z velké nadváhy mi bránily v návštěvě koupaliště. Po několika letech jsem se dala kamarádkou přemluvit a šla si zaplavat do bazénu. Čekalo mě překvapení v podobě nové lásky! Po čtyřicítce jsem začala nabírat na váze a než si toho pořádně všimla, stal se ze mě učiněný cvalík! Bylo by mi to celkem jedno, protože jsem žila už delší dobu sama, a po zklamání z posledního vztahu si nikoho nehl

Dlouhé tři roky odloučení nás přesvědčily o tom, že naše láska je opravdu silná a nezničitelná. V životě jsem si prošla mnoha těžkými situacemi. Původně jsem pracovala jako pokojská a uklízečka v jednom malém hotýlku. V té době jsem se seznámila s Jindřichem, který tam pracoval jako kuchař, a zamilovali jsme se. I když jsme neměli ani byt – bydleli jsme v hotelové ubytovně – vzali jsme se a byl

Posledním přáním mojí maminky bylo, abych se provdala za pohádkově bohatého muže. Dokonce mi ho svým způsobem i sehnala. A tak mi vlastně nic jiného nezbylo. Děti se mi už ve školce posmívaly kvůli mámě. Dnes chápu, že působila jako čarodějnice. Mluvila takovým krákoravým hlasem, dílem vrozeným, dílem kvůli častému pití. Alkohol se obtiskne všude. Do hlasu, do očí, do pohybů, do myšlení. Nepama