Domů     Tajná svatba s prstýnky z trávy byla tak romantická!
Tajná svatba s prstýnky z trávy byla tak romantická!
7 minut čtení

Moji blízcí nevěřili, že bude Václav dobrým manželem. Byl mnohem starší než já a hodně pil.

S Václavem jsme se seznámili, když jsem pracovala jako servírka v hospodě. Záměrně neříkám v restauraci, protože restaurace to nebyla. Byla to hospoda čtvrté cenové skupiny, takzvaná, jak se tehdy říkalo, čtyrka. Václav tu sedával málem každý den.

Kdyby mi tehdy někdo řekl: toho si jednou vezmeš za muže, zaťukám si na čelo. Vypadal jako ztracená existence, jako absolutní zoufalec. Vůbec jsem si ho tehdy nevšímala, jen jsem mu nosila jedno pivo za druhým.

Někdy jsem nesla tři, jen jsem ho míjela, a on na mě zavolal: “Nechte mi to tady, všechno!” V duchu jsem si říkala: No to je tedy opilec! Často seděl tam v tmavém koutě úplně sám, jindy s kamarády podobného ražení.

Nejspíš to ani kamarádi nebyli, sotva se znali, jen prostě nechtěli být sami, a tak se sesedli a popíjeli a mlčeli tak nějak pospolu. Bylo mi devatenáct, rozhodnutím nejít studovat vysokou školu jsem šokovala celou rodinu. Nechtělo se mi.

Máma plakala, když jsem jí ve čtvrtém ročníku střední školy oznámila, že si narozdíl od většiny spolužaček přihlášku na “vejšku” nepodám. Dokonce i profesorka matematiky se divila, tvrdila, že jsem její nejlepší studentka.

Ale to se může hodit i v praktickém životě, například právě v hospodě při placení.

Statečný zachránce

A pak se to stalo, polila jsem jednoho hosta pivem. Nebyla jsem vyučená, byla jsem neobratná, prostě poleno. Jenže ten chlap se rozzuřil. Ostatně z polití pivem by se radoval málokdo, postižený je mokrý, ulepený a páchne.

Ten den ani nebylo teplo, od rána vytrvale pršelo. Kajícně jsem se omlouvala, chlap se celý roztřásl, nejdřív jsem se domnívala, že chladem, ale byl strašně vzteklý. Řval, že mu zaplatím čistírnu.

Byla jsem drzá, to jsem asi neměla, řekla jsem mu, ať příšerné montérky, které má na sobě, raději vyhodí, žádná škoda jich nebude. Což byla pravda, měly na sobě ošklivé černé skvrny.

Vztekloun vyskočil a hnal se po mně, opravdu jsem se lekla, vypadal, že je schopen dát mi pěstí, surovec.

Vzápětí vyskočil i Václav, tehdy jsem ještě nevěděla, že se tak jmenuje, udělal bleskurychlý pohyb, který nedokážu popsat, a chlapisko se válelo po zemi a sprostě nadávalo. Poprvé jsem se na Václava podívala s uznáním, tiše jsem mu poděkovala. Odpověděl:

“Kdykoli k službám, kdysi jsem boxoval,” a šel si zase sednout. Zuřivec se odbelhal k východu.

Nedělní oběd

Náš vztah se od té doby změnil, usmívali jsme se na sebe, občas prohodili pár slov. Vyrozuměla jsem, že je rozvedený, bývalá manželka bydlí daleko a brání mu vídat jejich společnou dceru.

Z toho se div nezhroutil, děvčátku bylo deset, viděl jej naposledy před rokem. Vyrozuměla jsem, že problémy s alkoholem má už několik let.

Vyvrcholily vyhazovem z práce, měl slušné místo v největší fabrice ve městě, teď si přivydělával na stavbách, ale jeho produktivita práce byla prachbídná, většinu pracovního času trávil popíjením. Nebylo těžké zjistit, že je o jedenadvacet let starší než já.

Když jsem byla na vrcholu zamilovanosti, rozhodla jsem se přivést ho ukázat rodičům. Dobrý nápad to nebyl. Máma, stále ještě zahořklá kvůli mému rozhodnutí nejít studovat, se zřejmě domnívala, že se tedy alespoň dobře vdám.

Začala se na nedělní seznamovací oběd naivně těšit. Ani táta, který stál vždycky nohama pevně na zemi, netušil, co se chystá. Já myslela, že když se Václav líbí mně, bude se líbit i jim. Však jsem také dbala na to, aby se slušně oblékl a zašel k holiči. On to všechno kvůli mně udělal, ale nějak to nestačilo.

Tomu říkám ženich!

Atmosféra na nedělním obědě byla nepopsatelně hrozná. Máma, když spatřila mého vyvoleného, nedokázala ani promluvit, jen lapala po dechu. Netušila jsem, že s ní tak zamává, že je Václav starší, tedy o dost starší, než já.

Táta se snažil konverzovat, ale později přiznal, že si vlastně hned na začátku uvědomil, že Václava zná od vidění z práce a že si živě vzpomíná na to, jak o ni přišel kvůli alkoholismu. Byl zázrak, že jsme se všichni dokázali najíst, aniž jsme se zalkli.

Po kávě jsem rodičům řekla, že už s Václavem odcházíme, protože se mi udělalo špatně a musím na vzduch. Odešli jsme v pravý čas. Táta mi později vyprávěl, že se máma doslova sesypala a asi hodinu brečela v koupelně.

Když jsem se večer vrátila domů, křičela na mě: “Tak ty si vybereš chlapa, který je o dvacet let starší než ty, rozvedený a pije! Tomu říkám ženich! Co jsem komu udělala? Proč se to stalo zrovna mně?”

Už to skončilo?

Málem každý den se mě rodiče ptali, jestli jsem to už s Václavem skončila. Nakonec jsem řekla, že ano, abych od nich měla pokoj. Bála jsem se, abych jim nezpůsobila nějaké onemocnění, máma se pokaždé, když si na Václava vzpomněla, chytala za srdce.

S Václavem jsme se domluvili, že se vezmeme tajně. Bylo to tehdy tak romantické, že si to dnes, kdy existují svatební agentury, už asi nikdo neumí představit.

Oblékla jsem si bílou minisukni a k ní bílou halenku, snubní prstýnky byly z trávy, za svědky nám šly dvě ženy, které jsme uprosili před radnicí.

Máme i několik černobílých fotografií, na louce za městem jsme poprosili důchodce venčícího jezevčíka, aby nás zvěčnil u keřů šípkových růží. Hezčí svatební fotku jsem nikdy neviděla.

Měli jsme štěstí, že jeden z Václavových kamarádů odjížděl na dva roky do ciziny, a tak jsme mohli bydlet ve vypůjčené garsonce. Rodičům jsem jen sdělila, že prostě s někým bydlím.

Máma ječela, že doufá, že to není tamten alkoholik, protože ten je schopen do měsíce propít postel i s peřinami a sváteční lustr navrch. Občas jsem se v noci vzbudila a myslela na to, co si počnu, pokud se máminy nepříznivé předpovědi naplní.

Nečekaná záchrana

Ale pak se stalo něco, co nikdo z nás nijak zvlášť neplánoval, nepředpovídal ani neočekával, a právě to nás všechny zachránilo.

Omdlela jsem v práci přímo na place, zatočila se mi hlava, upadlo mi několik prázdných půllitrů, naštěstí šel kolem šéf a zachytil mě. Hlavou mi běželo: No nazdar, ještě ke všemu jsem nevyléčitelně nemocná, to je to poslední, co mi teď chybělo.

Ve skutečnosti jsem byla těhotná, což mě nejdřív vylekalo: neměli jsme vlastní byt, peníze, podporu mých rodičů, neměli jsme nic, jen pochmurnou možnost, že Václav se opět spřátelí s alkoholem. Stal se však zázrak.

Vidina, že bude otcem, Václava úplně proměnila. Když pak moji rodiče viděli, jaký se z něho stal vzorný otec, a hlavně když viděli své vnouče, byla to holčička, úplně rozkvetli.

Dovolili nám nastěhovat se do domku po babičce, kde se ukázalo, že je Václav ještě ke všemu šikovný kutil.

Ze starého baráčku, kde nebyl ani záchod, chodilo se na dvorek do domečku se srdíčkem, a koupelnu suploval lavor, vlastníma rukama vykouzlil krásnou vilku. Do obývacího pokoje jsme si pověsili zarámované černobílé fotografie z naší nádherné tajné svatby.

Moji rodiče dodnes litují, že tam nebyli, kromě toho se Václavovi mnohokrát omluvili za to, že si o něm původně mysleli, že je nenapravitelný alkoholik. Rodinný život ho ze všech trápení naštěstí vyléčil.

Jitka V. (51), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Po manželově smrti pro mě nastalo truchlivé období, trvalo nekonečně dlouho. Myslela jsem, že to tak bude už napořád, ale mýlila jsem se. Manžel byl o dvacet let starší. Rodiče a kamarádky mě varovali, abych si o tolik staršího muže nebrala, že to nedopadne dobře. V jistém ohledu měli pravdu. Můj muž, když mi bylo padesát, zemřel. Neměli jsme děti, žili jsme jeden pro druhého, byli jsme si v
3 minuty čtení
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal opustit náš svět. S Pavlem jsem strávila téměř čtyřicet let.
5 minut čtení
Když mi bylo dvacet pět let, postihla mě tragédie. Jela jsem jako robot a nemyslela jsem, že mě potká ještě něco krásného. Když jsem před třemi lety slavila své padesáté narozeniny, trochu jsem bilancovala svůj život. V jednom jsem měla a mám jasno – mám vedle sebe opravdu výjimečného člověka. Chlapa, který mě vždycky podržel a sdílel se mnou těžký osud. Nikdy jsem nebyla moc sentimentální, ale
6 minut čtení
S Lubošem jsme se znali odjakživa. Výborně jsme si rozuměli a chtěli jsme se vzít. Jenomže on byl až příliš atraktivní, moc se líbil holkám. Byla jsem přesvědčena o tom, že Luboš je největší láska mého života. Ale už několikrát jsem si vzpomněla na cikánku, kterou jsem potkala na pouti, když mi bylo čtrnáct. Nechtěla jsem, aby mi věštila z dlaně, i když mi to tak vehementně nabízela. Popadla mo
3 minuty čtení
Láska kvete v každém věku. Poté, co mi zemřel celoživotní partner, jsem se přihlásila na seznamku a našla štěstí! Ráda bych vám vyprávěla příběh, který není smutný, ale dojemný. Dovedla mě k tomu moje sousedka, která, ač je jí jen lehce přes padesát let, nemá odvahu to změnit. Já jsem to udělala! Nerada chodím s kůží na trh a svěřuji se se svým životem, ale právě proto, že vím, že je spousta že
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čínská Nebeská brána: Nejdelší lanovka světa vedoucí k branám nebes
epochaplus.cz
Čínská Nebeská brána: Nejdelší lanovka světa vedoucí k branám nebes
Představte si jízdu dlouhou téměř 7,5 kilometru, během které se kabina lanovky vyšplhá do závratné výšky a vy se budete kochat výhledy na čínské hory, jež vypadají jako z pohádky. To je lanovka Tianmen Shan v Číně, nejdelší kabinová lanovka světa, která vás doveze až k legendární „Nebeské bráně“ – monumentálnímu přírodnímu skalnímu oblouku. Odvážíte
Rohlik.cz představuje „Xtra“: nový standard v online nakupování potravin. To nejlepší posunuté ještě o level dál.
iluxus.cz
Rohlik.cz představuje „Xtra“: nový standard v online nakupování potravin. To nejlepší posunuté ještě o level dál.
Rohlik Group dnes oficiálně spouští Rohlík Xtra, svůj dosud nejambicióznější věrnostní program. Nahrazuje tak dosavadní klub Premium něčím výrazně silnějším. Xtra není jen vylepšením. Je to všechno, c
Tajné schůzky Randové se ženatým Svobodou?
nasehvezdy.cz
Tajné schůzky Randové se ženatým Svobodou?
Neříká se nadarmo, že v práci vzniká spousta nových lásek. Možná se podobný osud právě děje hvězdě seriálu Ulice Martině Randové (53). Není tajemstvím, že jejím seriálovým partnerem je sympatický Vá
Byl předlohou Bruncvíka rival císaře Barbarossy?
historyplus.cz
Byl předlohou Bruncvíka rival císaře Barbarossy?
Kdysi dávno vládl českým zemím bájný kníže Žibřid, který jim prý získal do znaku orlici. Jeho synovi Bruncvíkovi to ale nestačilo. Zatoužil po něčem mnohem reprezentativnějším. Vydal se proto na cesty, aby Čechám zajistil důstojnější symbol. Alespoň tak líčí původ lva v našem státním znaku spisovatel Alois Jirásek. Kde se pro svou pověst inspiroval? Mohla
Cikádová apokalypsa 2025: Do USA míří miliardy hmyzích hlasů
21stoleti.cz
Cikádová apokalypsa 2025: Do USA míří miliardy hmyzích hlasů
Země se rozechvěje. Ne z otřesů, ale z bilionů drobných nožek, které si prorazí cestu na povrch. Po sedmnácti letech ticha se do východní části Spojených států vrátí jedna z největších generací period
Zámek Litomyšl: Skvost Pardubického kraje
epochanacestach.cz
Zámek Litomyšl: Skvost Pardubického kraje
Zámek Litomyšl je dokonce zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Postavil si ho ve druhé polovině 16. století jako své reprezentační sídlo nejvyšší kancléř Království českého Vratislav z Pernštejna a dnes je považován za jednu z nejkrásnějších renesančních staveb ve střední Evropě. Stavba se důsledně držela italských vzorů, takže vnitřní nádvoří je
Starobylé pražské čtvrti, rejdiště přízraků
enigmaplus.cz
Starobylé pražské čtvrti, rejdiště přízraků
Pražská Malá Strana se strašidly a duchy hemží zřejmě ještě o něco více než jiná starobylá místa. Například na Maltézském náměstí se prý v Nostickém paláci zjevuje neklidně vyhlížející muž s velkým kl
Seymour Hersh: Hlídací pes demokracie
epochalnisvet.cz
Seymour Hersh: Hlídací pes demokracie
Rok 1968. Válka ve Vietnamu eskaluje a Američané mají těžké ztráty. Vietkong je všude, situace je napjatá. Americké velení se všemi silami snaží situaci zvrátit. A s neúspěchy přichází frustrace a s frustrací násilí.   Ale skutečnou podstatu násilí v Americe tuší málokdo. Armáda si informace hlídá. Když novinář Seymour Hersh (*1937) dostane od svého známého zajímavý tip,
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý
Minimalistická vila v zalesněné krajině
rezidenceonline.cz
Minimalistická vila v zalesněné krajině
Zelené údolí, na jehož svahu by člověk spíše očekával srub, svítí bílá vila. Některé její linie kopírují terén, což přispívá k tomu, že se stává harmonickou součástí neporušené přírody. V přívětivé krajině Dolního Rakouska, kterou po tisíciletí modeloval tok Dunaje, si mladý manželský pár zvolil svůj prostor pro život. Blízko Klosterneuburgu, nedaleko Vídně, a přesto vzdálený od
Ledová královna konečně roztála
skutecnepribehy.cz
Ledová královna konečně roztála
Po manželově smrti pro mě nastalo truchlivé období, trvalo nekonečně dlouho. Myslela jsem, že to tak bude už napořád, ale mýlila jsem se. Manžel byl o dvacet let starší. Rodiče a kamarádky mě varovali, abych si o tolik staršího muže nebrala, že to nedopadne dobře. V jistém ohledu měli pravdu. Můj muž, když mi bylo padesát, zemřel. Neměli jsme
Vajíčkové nadělení: Sekaná s „nekonečným“ vejcem
nejsemsama.cz
Vajíčkové nadělení: Sekaná s „nekonečným“ vejcem
Sekaná plněná vejci natvrdo je skvělou večeří. Podávejte ji nakrájenou na plátky se zeleninovou oblohou a bramborem nebo chlebem. Potřebujete: ✿ 2 rohlíky ✿ mléko ✿ 1 kg mletého masa ✿ 1 cibuli ✿ 4 stroužky česneku ✿ 3 syrová vejce ✿ 4 vejce natvrdo ✿ sůl, pepř ✿ 2 lžičky majoránky ✿ hrst čerstvé petrželky ✿ 4 plátky másla 1. Pečivo nakrájejte na kostičky do