Potřebovala jsem nutně získat práci, ale s mým trestním rejstříkem to nebylo snadné. Před rokem jsem totiž způsobila autonehodu a byla v podmínce. Musela jsem riskovat a vydávat se za sestru! Nikdy jsem nebyla dobrá řidička a byla si toho vědoma. Jako bych tušila, že se něco stane! Za volant auta jsem sedala, jen když to bylo nezbytně nutné. Tentokrát bylo, vezla jsem přítele v noci do nemocnice.

Trvalo rok, než se mi kamarádka svěřila se svým velkým tajemstvím. Její bratr i otec byli ve vězení za vraždy a sestra za krádeže. Novou kamarádku jsem si našla úplně náhodou. V samoobsluze, kam jsem si chodila přivydělávat k invalidnímu důchodu. Pobírala jsem pár tisíc a sotva s tou almužnou vyšla. Do práce jsem ale nesměla, prý se může můj zdravotní strav kdykoli zhoršit. Trpěla jsem totiž roz

Když jsem konečně potkala člověka, kterému jsem uvěřila, nebyla jsem žádná mladice. Bohužel osud mě předurčil k tomu, že jsem skoro celý život žila osamoceně. František se na mě už z dálky usmívá. Kráčí svižným krokem a v ruce nese kytičku. Nese ji tak nějak samozřejmě, nenuceně, ne jako když ji chlap koupí jen proto, že by se to zrovna slušelo. František je takový celý svůj, obyčejný, přirozený,

Zdánlivě nevinné dobrodružství se může stát něčím opravdu osudovým. Myslím, že v každé ženě, ať už je jakkoliv spokojená, se tajně skrývá touha po romantice. Prostě chuť prožít něco krásného, na co se pak dlouho vzpomíná. Ne vždy ale ten zážitek má takovou cenu, jakou očekáváme. Za chvilku vytoužené romantiky se občas tvrdě platí. Musel se přestěhovat Než jsem se seznámila s manželem, chodila j

City neznají překážky a romantika k nám může přijít i z onoho světa. Prožila jsem krásné a šťastné manželství. Ve Zbyňkovi jsem našla hodného partnera a přitom silnou osobnost. Měli jsme dvě děti, na které jsem dnes právem hrdá. Jediné, čím mě Zbyněk zarmoutil, byla jeho předčasná smrt. Stalo se to nečekaně, v jeho jednašedesáti letech. Infarkt byl natolik silný, že manžel neměl šanci přežít. Do

Jak byste reagovali vy, kdybyste prožili v cizí zemi a na opuštěném místě nevysvětlitelný zážitek? Po rozvodu jsem svůj čas rozdělila mezi pomáhání dceři s vnoučaty, pokud potřebovala, a mezi své zájmy. K těm hlavním patřilo cestování. S bývalým manželem jsme se do světa moc nepodívali, byl jednak líný a jednak neustále na něco šetřil. To jsem si nyní chtěla vynahradit. Samotné se mi jezdit necht

Dobré úmysly někdy nestačí, pokud je překazí surový zásah osudu. Patřila jsem vždy k ženám, které chtěly mít kolem sebe klid, pohodu a úsměvy na tvářích. Dokázala jsem pro toho hodně sama udělat. Snažila jsem se nehádat, vždy druhé vyslechnout, neprosazovat svůj názor silou. I proto jsem celou tu dobu dobře vycházela se svým mužem, i když má hodně tvrdohlavou a bouřlivou povahu. Tu po něm částečn

Pokud vás zklame jediné dítě, bolí to. Všechno se ale později může ještě zhoršit. V mládí jsem si přála mít hodně dětí, nebylo mi to ale dopřáno. První porod proběhl s takovými komplikacemi, že další těhotenství bylo vyloučeno. Později mi dcera Eva často říkala, že se jí vlastně na svět nejspíš nechtělo. Vzhledem k tomu, co z ní vyrostlo za člověka, měla možná pravdu. Odešla od nás v osmnácti le

Marné pátrání po člověku z mého mládí mělo úspěch díky mým modlitbám. V mládí jsem měla celkem problém se seznamováním. Myslela jsem si o sobě, že nejsem hezká a že o mě nikdo nebude mít zájem. Dala jsem si tehdy inzerát do Mladého světa, což byla jedna z mála podobných možností. Po několikatýdenním čekání mi pak přišla řada odpovědí. Nic z toho nakonec nebylo, tedy pokud se chození týkalo. Svého

Některé kroky svých blízkých nechápeme, naštěstí je možné je napravit. Ani trochu jsem nesouhlasila s tím, když mi moje dcera oznámila, že odchází od svého manžela. Věděla jsem, že Veronika má trochu divočejší krev, ale několik let jsem věřila, že se po boku Standy usadila. Bylo mi to opravdu líto Důvodem, proč chce Veronika Standu opustit, byl jiný muž. Tím hůře jsem to nesla. Zeť mi byl sympa