Domů     V zříceninách jsem slyšela mrtvé
V zříceninách jsem slyšela mrtvé
5 minut čtení

S mými dvěma psy jsme si udělali koncem minulého roku výlet na zříceninu jednoho hradu na Vysočině. A tam jsem se stala svědkem děsivých věcí…

Odmalička mám moc ráda přírodu a výlety. Už jako malá holka jsem s rodiči jezdila po republice a navštěvovala různé památky a všelijaká historická místa. Vždy mně nejvíce učarovaly hrady. Dýchala z nich na mě taková tajemná atmosféra.

A protože jsem, jako dítě, měla velice bujarou fantazii, která mi vydržela i do dospělosti, představovala jsem si, co se kdy muselo v zákoutích oněch hradů dít. Většinou byly moje představy tak silné a reálné, že mě pak ty obrazy pronásledovaly i ve snech…

Procestovali jsme celou zemi

Tato moje vášeň pro turistiku mě v průběhu života nikdy neopustila. Když jsem byla na vysoké, měla jsem partu přátel, se kterými jsme vandrovali nejen po naší republice, ale i sousedních státech.

Pak se ale jeden po druhém postupně oženili nebo vdaly, měli děti a naše výpravy vymizely do ztracena.

Kamarádi z útulku

Čas plynul. Myslela jsem si, že také najdu svou osudovou lásku, muže, se kterým bych založila rodinu, ale v tomhle směru mi štěstí nešlo naproti.

Když mi táhlo ke čtyřicítce a měla jsem za sebou další rozchod s mužem, se kterým jsem byla více jak čtyři roky, řekla jsem si „dost“. Rozhodla jsem se, že hledat dalšího partnera už nebudu, a místo toho jsem si pořídila pejska. A rovnou dva.

Rony i Kevin byli z útulku a do obou jsem se zamilovala na první pohled. A oni mi tu lásku ve velkém opláceli. A právě s nimi jsem se znovu vrátila ke své vášni z dětství, tedy výletům a toulání se přírodou.

Jezdili jsme na výlety

Každý víkend jsme společně vyrazili na nějaký výlet mimo Prahu. Pokaždé jsem se snažila najít spíše opuštěnější místo, kde bych své milované hafany mohla pustit navolno, aby se pořádně vylítali. Oba byli kříženci teriérů, takže měli energie na rozdávání.

Desetikilometrová procházka pro ně byla málo. Pro ně bylo rájem na zemi, když mohli jako zběsilí lítat po lesích nebo po poli. Naštěstí na mě byli silně vázaní, takže jsem se nemusela bát toho, že by mi utekli a už se nevrátili.

Byli chytří, poslušní a po několika hodinách na cvičáku se z nich stali vychovaní a vycvičení psi, kteří vždy přiběhli na mé zavolání.

Viděli jsme mnoho krásných míst

Za tu dobu, co jsme byli všichni tři spolu, jsme navštívili mnoho krásných míst, o kterých jsem neměla ani tušení, že existují a že jsou tak blízko Praze. Jednalo se o různá údolí, naučné stezky, lesy a tak podobně.

Většinou, když jsme na nějaké místo, které jsem předem vybrala, přijeli a prošli ho, tak jsem ještě zapnula v mobilu internet a vyhledala si, zda poblíž není nějaká památka, park nebo přehrada, která by stála za vidění.

Tímto způsobem jsme třeba objevili krásnou Sedlickou přehradu poblíž Humpolce, Jánský kopeček v Jihlavě nebo zříceninu hradu Rokštejn, který se nachází nedaleko města Brtnice na Vysočině.

A právě v těchto místech jsem před několika měsíci prožila něco tajuplného a děsivého…

Výprava na hrad

Bylo krátce před Vánoci, do Štědrého dne zbývaly tři dny. S Kevinem a Ronym jsme si udělali celodenní výlet mimo Prahu.

Původně jsem se chtěla podívat jen do Jihlavy, kde mám sestřenici a navštívit ji a popřát pěkné Vánoce, ale protože návštěva byla krátká a počasí nám přálo, rozhodla jsem se udělat si výlet ještě do okolí. A do oka mi padl právě hrad Rokštejn.

Byli jsme tam sami

Auto jsem nechala stát v nedaleké ulici a k hradu jsme se vydali po asfaltované cestě. Cestou jsme minuli jen několik málo lidí, kteří byli na procházce buď se psy, nebo s dětmi.

Posledních zhruba pět set metrů od hradu už jsme nepotkali ani živáčka, a tak jsem pustila Kevina i Ronyho z vodítka. Okamžitě se rozběhli do přilehlých polí. Nechala jsem je chvilku vyběhat, a pak je přivolala. Oba ihned přiběhli. Ke hradu pak šli už poslušně u mé nohy.

Zůstali stát nehnutě na místě

Už z dáli vypadal hrad úchvatně, ale zblízka byl ještě o moc krásnější. A k mému překvapení byl k němu i volný přístup. I když tam nikdo nebyl, raději jsem psy připnula na vodítko, a až poté jsme vstoupili na území bývalého hradu.

Byla jsem jím úplně okouzlena. Pomalu jsem jím procházela. Kromě pozůstatků hradeb a různých zákoutí jsem spatřila i místo, které bylo vyhrazeno archeologickým vykopávkám. Na to jediné byl vstup zakázán.

Udělala jsem si několik fotek na mobil a už jsem mířila pryč, když vtom najednou Kevin i Rony zůstali zkoprněle stát a upřeně se zahleděli na místo vykopávek.

Hrůzostrašné vytí

Zavolala jsem na ně, ale vůbec na můj hlas nereagovali. A pak jsem zničehonic zaslechla podivné zvuky, jakýsi nářek a vytí, které do té chvíle zůstaly mým uším utajené.

Po zádech mi přejel mráz, a když se přede mnou náhle zvedl vítr a nebe se zatáhlo, celá jsem se zachvěla. Nářek i vytí nabíraly na intenzitě. Na nic víc jsem nečekala. Téměř zhypnotizované psy jsem musela z místa doslova odtáhnout.

Až teprve, když jsme byli zpátky na asfaltce, zvuky ustaly. Dodnes přemýšlím, co jsem toho odpoledne slyšela – že by to byly nářky lidí, kteří na tom místě kdysi zemřeli?

Martina D. (46), Praha

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Ta stará zřícenina nad řekou mě fascinovala. Ráda jsem chodila na procházky kolem lesa pod ní a cestičkou do kopce až na hrad. Bylo mi tehdy patnáct a bydlela jsem u svých rodičů v Klášterci nad Ohří nedaleko zámeckého parku. Při výletech jsem vídala zříceninu starého hradu Šumburk. Podle starých legend se v rozvalinách scházely čarodějnice z celého okolí a pořádaly v těchto místech své reje. R
5 minut čtení
Byla jsem zamilovaná a láska mi zaslepila oči. Neviděla jsem, jaký Marek ve skutečnosti je. Zachránilo mě znamení z onoho světa. Věřím, tomu, že ani po své smrti se o nás naši blízcí nepřestanou starat. Nadpřirozený zážitek, který se mi kdysi přihodil, totiž změnil směr mé životní cesty. Hlas zesnulého otce Byla jsem tehdy na rozcestí a nevěděla jsem, jak se mám rozhodnout. Jedna návštěva
3 minuty čtení
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po něm moc stýskalo. Houkání sovy Dívala jsem se, jak proudí voda pode mnou, a najednou jsem zaslechla
3 minuty čtení
Byli jsme tak nadšení, když jsme se do toho starého domu nastěhovali! Brzy se v něm ale začaly dít divné věci. Za oknem jsme vídali cizí tvář. Vybalovali jsme s manželem krabice jednu za druhou a tetelili se štěstím, že máme tak nádherný dům. Pravda, byl starý, ale měl své kouzlo, navíc byl opravdu velký, byli jsme za něj šťastní jako blechy. Patřila totiž k němu i nádherná zahrada, kde jsem už
3 minuty čtení
To dítko bylo vymodlené. Co mu bylo ale ubráno na rozumu a tělesné schránce, to mu příroda asi vynahradila v nadpřirozených schopnostech. Luboš je můj jediný syn, který se mi narodil krátce před čtyřicátým rokem. Můj muž byl o deset let starší než já, bylo to tudíž hodně vymodlené dítě. Příliš bystrosti náš syn sice nepobral a také zdravotně na tom nebyl nejlépe, zjistila jsem ale, že umí geniá
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po