SkutečnéPříběhy.cz
Domů     Pomáhám si, jak sama můžu
Pomáhám si, jak sama můžu

Od té doby, co mám na starosti dva rodinné hroby, si občas s výzdobou přilepším ze „sousedství“. Kdybych měla výzdobu kupovat pokaždé z důchodu, to bych si koncem měsíce mohla dávat k jídlu jen chleba s marmeládou.

Poprvé jsem na cizím hrobě sebrala výzdobu na Dušičky asi před pěti lety. Vzpomínám si, jak mi to bylo trapné a jak jsem se bála, že mě pak mrtví z toho hrobu přijdou v noci strašit.

Schválně jsem si vybrala takový hrob, na kterém nejsou žádné fotografie zesnulých. Protože pokaždé když jsem se přiblížila k hrobu se snímky v oválných rámečcích, měla jsem pocit, že se ti lidé ze záhrobí na mě vyčítavě dívají.

reklama

Možná byste tomu řekli krádež, ale já to slovo nemám ráda. Spíš si říkám, že je to hřích takhle plýtvat. Když se na některé hroby podíváte, není pomalu vidět žádný nápis a jsou doslova zavalené svíčkami, květinami, věnci a věnečky.

Tak mi připadá, že pro pár svíčiček, sem tam malý věnec nebo kytku v květináči se svět nezboří.

Hlavně nenápadně

Přemisťovat chodím zásadně v pondělí v podvečer. To je, jak jsem zjistila, na hřbitově nejméně lidí. Při pondělku má každý v práci dost starostí a na návštěvu hřbitova ani nevzdychne. Navíc většina lidí zajde o víkendu. Zkrátka pondělí je ideální den.

reklama

Beru si sebou pokaždé takovou koženou kabelu po babičce. Ta taška přežije i mně, drží jako helvétská víra, jak babička často říkávala. Má kulatý šikovný tvar, takže se v ní ledacos schová.

Obvykle jdu až na druhý konec hřbitova, než máme hrob, abych nebyla příliš nápadná, nebo aby mě nepotkal někdo z nejbližších „sousedů“. Také se samozřejmě bojím, že by svoji výzdobu poznali, kdyby byla hned vedle.

Ne ne, daleko spolehlivější je zabrousit o pěkných pár uliček dál, někam do šera ke zdi.

Bojím se odplaty

Neříkám, že se kolikrát nebojím. To ano. Víc mrtvých než živých. Mívala jsem totiž babičku Hedu, která duchařila. Jako malá holčička jsem se několika duchařských seancí, které pořádala s tetami u nás na vsi v chalupě zúčastnila.

reklama

Asi nejděsivější byl večer, kdy vyvolaly ducha mladičkého německého vojáka. Komunikoval s nimi jen v němčině, volal maminku a neustále opakoval, že je mu strašná zima.

Později se babička dozvěděla, že v chalupě před odsunem žila německá rodina, které zemřel šestnáctiletý syn u Stalingradu, když po dlouhých dnech utrpění zmrzl.

Pamatuju se, že i mně běhal hrůzou mráz po zádech a zařekla jsem se, že duchy nikdy víc vyvolávat nebudu. Na německého mládence si během svých toulek po hřbitově často vzpomenu. Na jeho hrob už určitě nikdo nechodí. A tak zapálím často svíčku i za něho.

Že ovšem tu svíčku někde vezmu, to je jiná věc. Vždycky ale spočítám, kolik je jmen na hrobě a kolik hoří svíček. Beru jen ty, které přebývají, abych nějaké nešťastné duši nesebrala její světýlko. Bojím se odplaty, to je jasné, s duchy není radno si zahrávat.

Říkala jsem to i svým vnučkám, když mi vyprávěly, jak na táboře vyvolávaly duchy s klepacím stolečkem. Vím, že v určitém věku to asi zkusí všechny děti, ale nabádala jsem je, aby si to raději rozmyslely. Rušit duše mrtvých, z toho nemůže vzejít nikdy nic dobrého.

Děsivé setkání

Moje kamarádka ze školy Inka utrpěla nervový šok, když čekala na hřbitově na svého mládence Jarka. Tehdy po válce nebývalo nic divného, že se mládež scházela na krchově. Byl tam klid, lavičky, světýlka.

Však si z toho moc pěkně dělají legraci ve filmu Marečku, podejte mi pero. Ale co se Inky týče, tu jeden večer na hřbitově dočista vyléčil. Jak vyhlížela Jarka, všimla si, že mladý muž v bílé košili sedí na lavičce opodál.

Vydala se k němu, láteřila, že jen v košili nastydne, co ho to napadlo. A když se otočil, Jarek to nebyl. Díval se prý na ni úplně prázdnými očními důlky. Vzala nohy na ramena a utíkala, co mohla. U brány vrazila do Jarka, omdlela mu do náručí.

Měsíc se pak léčila v sanatoriu na nervy a na hřbitov, pokud vím, už nikdy nevkročila. Zato my jsme byly jako mladé žáby pořádně zvědavé, tak jsme se šly podívat k té lavičce, na které Inka přízrak viděla.

Nedaleko byl hrob mládence, který se zabil cestou ze zábavy skokem ze skály. Určitě měl na sobě bílou košili v den, kdy z nešťastné lásky svůj život ukončil.

Měla jsem namále

Mám tuhle událost na paměti, když se blížím k jakémukoliv hrobu se svojí brašnou po babičce v ruce.

Tiše povídám, že si přicházím jen pro malou svíčku, nebo kytku, že můj důchod bývalé učitelky není nic moc a že všechno, co mi zbude dávám vnoučátkům a do útulku opuštěným pejskům. Věřím, že duchové jsou přesně takoví, jací byli živí lidé.

Takže doufám, že mi prostě odpustí a že mě pochopí. Daleko horší by to bylo, kdyby mě někdo přímo chytil při činu. Jednou už jsem měla namále. Zrovinka jsem se zdvihala na nohy, když se vedle mě vynořila taková všetečná babka.

A že prý mě na tomhle hrobě nikdy neviděla, že chodí léta jiná paní a co tam dělám. Rychle jsem si vymyslela historku, že jsem vzdálená tetička z Moravy, že jsem léta žila v cizině a teď jsem se přijela podívat na rodinný hrob.

Naštěstí mi to spolkla i s navijákem. Když jsem ale odcházela, pořádně se mi třásla kolena.

Jiřina P. (62), Chomutov

reklama
Související články
19.3.2023
Nabrala jsem víc, než bych chtěla. Samotnou mě to trápí. Jsem v jednom kole, manžel mi nepomůže a teď mě zradila i kamarádka. Nikdy jsem nebyla žádná Twiggy, ale byla jsem pěkná ženská krev a mlíko. Nikdy jsem si se svojí postavou moc hlavu nelámala. Teď jsem ale vysloveně nešťastná. V přechodu jsem nabrala 20 kg a jsem tak teď vysloveně tlustá. A můj manžel, místo toho, aby mě podpořil, jako j
17.3.2023
Význam psychiky a jejího vlivu na naši fyzickou kondici je vážně neuvěřitelný. Dokáže bojovat i se zákeřným nepřítelem, jakým je vážná nemoc. Jakub přichází svižným krokem. Na zádech batůžek, oblečený je do sportovního a celý jen září. Už se zase scházíme na zahrádce naší oblíbené vinárničky a říkám si, jak obrovské štěstí mě potkalo. Vždyť ještě před rokem jsem byla psychicky i fyzicky úplně n
16.3.2023
Jela jsem z návštěvy od tety. Od ní jsem odcházela na poslední chvíli a jak jsem pospíchala, aby mi poslední spoj domů neujel, nastoupila jsem omylem do jiného vlaku. S tetičkou jsme se zapovídaly více než obvykle a než jsem se nadála, bylo na čase jít na nádraží. Měla jsem koupenou zpáteční jízdenku, takže jsem si to zamířila rovnou na nástupiště a naskočila do vlaku připraveného k odjezdu.
14.3.2023
Moje Pepina byla úžasná kamarádka a žádná druhá ji nemohla nahradit. Šanci ale dostal někdo docela jiný. Rexík se spokojeně rozvaluje na mojí pohovce a kouká po mně šibalskýma očima. Na ty mě doopravdy dostal. Mluvit sice tenhle psí šibal neumí, ale jeho oči to zvládnou za něho. Sedám si vedle něj a on mi pokládá hlavu do klína. Za chvíli nám v televizi začíná seriál. Ten už jsme s Pepinou nedo
12.3.2023
Tak výjimečný muž a vzal si takovou čůzu! To mi letělo hlavou, když jsem se vracela po třetí, čtvrté schůzce s Michalem k sobě domů. Jak to, že ty mrchy mají štěstí? Je takové klišé: „Moje žena mi nerozumí.“ Kdyby něco takového řekl, vysmála bych se mu, ale on to neřekl. Až mnohem později mi začal po malých dávkách „svěřovat“, jak mu žena „ubližuje“ a on je nešťastný! Prý nevěděl, že si ve skut
Nenechte si ujít další zajímavé články
Manželská krize Jany Švandové?
nasehvezdy.cz
Manželská krize Jany Švandové?
Momentálně září Jana Švandová (75) v oblíbeném seriálu ZOO a další nabídky se jí jen hrnou. V osobním životě se jí prý ale už tolik nedaří. Říká se, že ačkoli je se svým manželem Pavlem Satoriem (73
Elegantní rapsodie v černé a zlaté
rezidenceonline.cz
Elegantní rapsodie v černé a zlaté
Základem exkluzivního stylu sofistikovaného interiéru, překypujícího tvorbou designéra Carla Donatiho, jsou jedinečné kousky, inspirované ikonickým modernistickým hnutím v architektuře a designu pod t
Putování po Labi: Od pramene až k moři…
epochanacestach.cz
Putování po Labi: Od pramene až k moři…
Putování po Labi vás dovede do překrásných míst, která stojí za to navštívit a shlédnout. Pojďme se projít alespoň k hranicím naší vlasti. Labe je jednou z největších řek i vodních cest Evropy. Jeho
Nešťastná Radka Třeštíková. Zoufalé ženy někdy tropí zoufalé hlouposti
nasehvezdy.cz
Nešťastná Radka Třeštíková. Zoufalé ženy někdy tropí zoufalé hlouposti
Od rozchodu s fotografem Tomášem Třeštíkem (45) jako by se ve spisovatelce Radce Třeštíkové (41) probudilo její divoké já. Nedávno znovu obnovila svůj profil na sociálních sítích, který v jakémsi a
Slavnostní paštika se slaninou
tisicereceptu.cz
Slavnostní paštika se slaninou
Ochutnejte drůbeží paštiku se slaninou, červeným vínem a zavařenými třešněmi. Ingredience 500 g drůběžích jater 3 velké cibule 250 g slaniny 2,5 dcl červeného vína 150 ml smetany na vaření
Umělá inteligence jako hrozba budoucnosti?
21stoleti.cz
Umělá inteligence jako hrozba budoucnosti?
Umělá inteligence (AI) dokáže usnadnit práci napříč obory. Od medicíny přes reklamu, výrobní proces až po investování na burze. Stále častěji se však setkáváme se strachem, zda se nevyplní apokalyptic
Znovuzrození ikonického outdoorového modelu Alpina
iluxus.cz
Znovuzrození ikonického outdoorového modelu Alpina
Ikonická řada Extreme, která se poprvé objevila téměř před dvaceti lety, se nyní vrací v novém designu. Hodinky se sportovní DNA a nezaměnitelným designem mají za úkol zdůraznit dobrodružného ducha zn
Kdy se klobouk stal symbolem stavovské cti?
epochaplus.cz
Kdy se klobouk stal symbolem stavovské cti?
„Čepici, kuklu, helmu nebo hučku?“ Ať si narazím na hlavu cokoli, jednoznačně dám najevo, co jsem zač. Nikdo se mnou nemusí promluvit ani slovo, ale přesto má hned jasno. Policista, nebo bohatá dáma?
Sen mě upozornil, že je paní Svatava v nebezpečí
skutecnepribehy.cz
Sen mě upozornil, že je paní Svatava v nebezpečí
Pracovala jsem v domově pro seniory a oblíbila si tam starou milou paní. Jedné noci se mi o ní ale zdál děsivý sen. Ukázal se jako varování. Pracovala jsem léta v domově pro senio­ry. Poznala jsem za tu dobu mnoho různých stařečků, ale jedna žena se mi zapsala do paměti nejvíce. Byla to paní Svatava. Měla jsem ji jako
Co se skrývá za létajícím mexickým přízrakem?
enigmaplus.cz
Co se skrývá za létajícím mexickým přízrakem?
Do prašné cesty jsou vytlačeny podivné otisky neznámého tvora. Se zájmem v očích je roku 1908 sleduje obyvatel mexické obce Villa García ležící 570 kilometrů severně od Mexico City.   [gal
Mrazivá předpověď: Do roku 2100 zmizí polovina ledovců na Zemi
epochalnisvet.cz
Mrazivá předpověď: Do roku 2100 zmizí polovina ledovců na Zemi
Ledovce jsou krásné a majestátní. Vytvářejí horské štíty, vyhloubily malebná údolí a mnohé jsou rájem pro lyžaře. Na jiných koncích světa poskytují tolik potřebnou sladkou vodu. Brzy se stanou jen vzp
Krůtí maso se zeleninovým salátem
tisicereceptu.cz
Krůtí maso se zeleninovým salátem
Bezchybná volba, pokud hubnete. Krůtí maso patří k nejdietnějším. Ingredience 1 cibule 1 salátová okurka 1 červená kapie 1 žlutá kapie 1 zelená kapie 5 rajčat 150 g měkkého salámu 3 vejce