Manžel byl takový tyran, že jsem od něho utekla i s dítětem. Dluhy se na mě začaly hrnout ze všech stran a já je dlouho nedokázala řešit. Jednoho dne jsem si sbalila dvě tašky, nasedla s malou dcerkou do auta a odjela od muže, který mě neustále dusil. První dva měsíce jsem žila z úspor, pak si sehnala práci. Byla dost špatně placená, já zoufalá z toho, že nemám nic kloudného na sebe, že si nemůžu

Byla jako z divokých vajec, neplatilo na ni nic. Už v patnácti utekla z domova a znala mě jen, když něco potřebovala. Romana byla živel už jako malá. Nevydržela v klidu ani minutu, do všeho šla po hlavě. Moc jsem to neřešila, ale ve škole jí její horkokrevná povaha začala dělat problémy. I když se dobře učila, nebyla vzorná holčička, která sedí v první lavici a pořád se hlásí. Měla jsem pocit, že

Jako rodina jsme si zakládali na dobrých vztazích a pomáhali jeden druhému. Dnes bych ty časy ráda vrátila. Když jsem poslouchala příběhy o tom, jak se rodina rozpadne kvůli nějaké staré chatrči, vždycky jsem nechápavě kroutila hlavou. Ale pak to potkalo i mě. I když mám svého bratra moc ráda, vím, že vždycky byl rodičů mazánek, prostě benjamínek. Já jsem byla starší, samostatnější, nikdy jsem se

Kdo by to byl řekl, že se táta po smrti maminky zamiluje do mé nejlepší kamarádky. Teď jsme jedna velká divná rodina. S Klárou jsme seděly v jedné lavici a prožívaly různá střelená dobrodružství. Za pár měsíců nás čekala maturita. A tak jsme se s Klárou dohodly, že se místo randění budeme u nás doma raději každý den učit. Žila jsem jen s tátou, který se vracel domů pozdě večer, takže byl u nás kl

Je moderní držet dietu a být hubený. Dlouho jsme si všichni doma říkali, proč ne. Pak jsme si ale museli přiznat, že má Eliška vážné problémy. Eliška se na mě usmála. Ale jen tak malinko. Do smíchu jí moc není a snad se už ani doopravdy od srdce usmát nedokáže. Přitom to byla kdysi takový smíšek. Co my jsme se spolu nadováděly když byla malá a smály se na celé kolo, až se za námi lidé pohoršeně

Život vás někdy strašlivě semele. Potkalo to bohužel i naši rodinu. Jsem z toho naprosto zoufalá, ale své dceři nedokážu nijak pomoci. Co se stalo, se stalo. A nelze to vzít zpět. Vidím Marcelu vycházet ze dveří věznice. I když jí je teprve 35 vypadá dnes mnohem starší. Je celá zdrchaná, neupravená. Má pořádně tmavé kruhy pod uplakanýma očima. Srdce mi nad ní puká. Držím pevně Tomáška za ruku a

V noci za mnou chodila postava v bílém a ukazovala mi knihu, abych z ní četla. Nedokázala jsem k tomu najít odvahu a sílu. Jako dítě jsem prolézala staré baráky. Jelikož jsme bydleli v domě, kde se neustále něco opravovalo a pracovalo na zahradě, často mě máma posílala vyvézt na nedaleké smetiště kolečko odpadu. Když jsem však zpět dovezla kolečko plné rozbitých hraček a různých věcí, máma hubo

Na dlouholetou kamarádku mého manžela jsem nejen trochu žárlila, ale nedokázala jsem o ní říct cokoliv hezkého. Potom naší rodině pomohla a já konečně zjistila, jaká doopravdy je. O manželovi bych toho mohla říct spoustu, ale tou nejlepší jeho vlastností byla spolehlivost. Za celý život mě nikdy nezklamal a já se na něho mohla ve všem stoprocentně spolehnout. Byly chvíle, kdy byla jeho pomoc napr

Kolega se začal měnit k lepšímu. Nakoupil si nové košile a také hodně zhubl. Chválila jsem ho, ale nenapadlo mě, že za jeho skvělým vzhledem stojí moje dcera, jeho nová milenka! Moje dcera byla už od dětství moc chytrá a šikovná. Když vystudovala střední školu a měla jít na vysokou, postavila si hlavu. „Nechci do třiceti studovat. Toužím po rodině a dětech!“ oznámila nám rezolutně a my s manželem

Zamilovala jsem se a odešla od rodičů. Nezačala jsem ale žít svůj vlastní život tak, jak jsem chtěla. Přizpůsobila jsem se životnímu stylu přítele, k němuž patřily i divoké večírky, alkohol a drogy. S Martinem jsem se tehdy seznámila v nočním klubu. Byli jsme si sympatičtí od samého počátku. Romantické procházky a občasná setkání jsme po několika týdnech vyměnili za společné bydlení. Mně to vy