Rodiče by nikdy neměli přežít své děti, prarodiče svá vnoučata. Když se to stane, je to rána, kterou nedokáže nikdo a nic zacelit. Nikdy jsme nebyli sportovně založená rodina. Naše dcera Klárka na základní škole zkusila pár sportovních kroužků. Stejně jako mě ji však nejvíc bavily knihy a byla i moc manuálně zručná a výtvarně nadaná, takže po základní škole šla studovat knihvazačství. Na škole

Nikdy by mě nenapadlo, že vztah mezi mou dcerou a mnou se dostane na bod mrazu. A už vůbec bych neřekla, jak dlouho to bude trvat a jak těžko napravovat. Moje matka byla příšerně úzkoprsá. Nevím, jestli to mělo co dělat s tím, jak od nás odešel můj otec. Asi ano. Snažila se mě držet hrozně zkrátka, jakoby to byla záruka spokojeného života. Jenže na mě si nepřišla. Už od dětství jsem měla svou h

Na začátku vztahu máme často nasazené růžové brýle. Jakmile spadnou, nestačíme se divit, komu jsme dali své srdce. Moje první manželství trvalo skoro dvacet let. Za tu dobu jsme si s Vaškem prošli několika krizemi, ale vždy se nám je nějak podařilo ustát, zpočátku hlavně kvůli dětem. Jakmile nastoupila i mladší dcera na střední školu, zjišťovali jsme čím dál víc, že stáří spolu trávit nechceme. J

Stále si vyčítám, že jsem už nešla domů, ale chtěla, aby se naše fenka ještě trochu víc proběhla. Jako blesk se přihnal cizí pes a naši Sindy před očima mé dcery zakousl. Každý asi zažije období, kdy si sáhne na samé dno. To moje přišlo, když nás opustil otec mé dcery. Vlastně neopustil, on mi celou dobu lhal. O tom, kolik mu je let, o tom, že je svobodný, o tom, že nemá žádné další děti. O své p

Jmenoval se Martin. Když havaroval s motorkou, byla jsem u toho. Naštěstí měl jenom odřeniny. Seděla jsem v pokoji s obličejem mokrým od pláče. Začal školní rok, na jehož závěru jsem měla odmaturovat. Naše třídní paní profesorka ovšem vyhrožovala, že bychom se my studenti měli začít učit už od září, pokud chceme uspět. Neuměla jsem si představit, že bych se v tomhle stavu dokázala něco naučit, že

Můj syn byl hodný, chytrý a úspěšný muž. Až do té doby než se seznámil s Veronikou. Pak nám doma nastalo peklo, které bohužel ještě neskončilo. Dnes má Pavel narozeniny. Třicáté osmé. Bohužel společně je slavit nebudeme. Stejně, jako těch poslední dvanáct let, co jsme syna neviděli. Jo dřív, to bývaly krásné rodinné oslavy. Náš Pavlík je miloval. A já mu vždy pozvala kamarády a upekla třípatr

Některé city a vztahy, které byly násilně přerušeny, mohou přetrvávat i po smrti… Život mojí dcery Radky se zkomplikoval, když jí bylo dvacet let. Tehdy tři roky chodila s Alešem, spolužákem ze střední školy. Byl to velice milý a chytrý kluk. Měli se moc rádi. Chtěli se vzít, až oba dostudují. Pro všechny, kdo je znali, byli dvojicí, která se k sobě ideálně hodila. Také já jsem měla radost, že

Můj manžel byl schopný podnikatel a vážně se nám dařilo velice dobře. Jenže žít si nad poměry nepřináší nic dobrého. Alespoň nám rozhodně ne. Z našich skvělých přátel dnes nepřišel nikdo. Kdo by také chodil na pohřeb někoho, z koho už nic nekouká. Dřív to bylo něco jiného. Všichni ti pseudo přátelé a rádi svezli na vlně úspěchu, na které dlouhé roky plul můj muž a já s ním. Vždyť kamarádit se s b

Neštěstí nikdy nechodí samo. A mě hned zasáhlo dvakrát v tom nejcitlivějším místě. Dodnes se z toho nemůžu vzpamatovat. U sousedů už se zase hádají. A to dost nevybíravým způsobem. Bohužel slyším každé slovo. Stěny jsou tu tenké a lidé dost hluční. Sedím ve své minigarsonce a snažím se na nic nemyslet. Ale ono to tak úplně nejde. Pořád ještě nemá v sobě vyřešenou otázku, jak je to možné, že jse

Jedno malé životní pochybení může mít dlouhodobé nedozírné následky. Díky tomu mě téměř celý rok pronásledovala kletba staré čarodějnice. Došlo k tomu před sedmi lety, když jsme se s manželem Vladimírem vydali na dovolenou do Španělska. Jeli jsme bez cestovní kanceláře, autem, na vlastní pěst. Oba dva jsme byli tak trochu dobrodruzi a už kdysi jsme několik dovolených v podobném duchu absolvoval