Dceřino manželství vzalo za své, když se znova zamilovala a opustila dvě malé děti. Starám se o zetě i vnoučata a stále nechápu, jak nám to dcera mohla udělat! Moji dva synové se mi narodili krátce po sobě. Stihla jsem je mít oba do třicítky a dlouho myslela, že už další dítě mít nebudu. Ale potom mě nějak popadla mateřská touha a já si prosadila ještě jedno miminko. Když se mi po těch raubířích

Ze sousedova bytu se táhl neuvěřitelný zápach. Nešel vyvětrat a bylo mi po něm dokonce špatně. Dlouho mě vůbec nenapadlo co to asi je. U nás v domě se nájemníci začali střídat jako na běžícím pásu. Pár nejstarších nájemníků zůstalo, ale ti noví často byt koupili na investici a pronajali. Nic proti tomu, ale bylo jim jedno, komu ten svůj majeteček poskytují. Když se hned vedle mě nastěhovala rodin

Kamarádčin manžel se mi moc líbil a jí zase můj milenec. Přátelsky jsme se dohodly na výměně, ale jen u té nezůstalo. Mužské si vzájemně půjčujeme a jsme spokojené obě! Padesátka je jen číslo v kalendáři. Skutečný věk je ten, na který se člověk cítí. Já se cítila paradoxně mladší, než ve třiceti. To jsem měla malé děti, byla nevyspalá a trápila mě spousta zdravotních problémů. Asi z toho vyčerpán

Po třicítce prý chlapa už nepředěláte. Záleží ale na okolnostech. Někdy se může změnit, i když mu táhne na šedesát. Jako můj Karel. 
 Můj muž Karel byl zvláštní případ, už když jsme se seznámili. Já tenkrát pracovala jako účetní, on končil vysokou školu. Byl pěkný, ale takový ten nemluvný typ. Studoval na učitele matematiky a zeměpisu, lezl po horách, hrál šachy a sbíral známky. Samé zájmy, ke

Někdy je třeba dlouho nespekulovat a udělat rychlé rozhodnutí, které vás zachrání před krachem. A to jsme naštěstí udělali. Dcera se zasněně dívá z okýnka na čtyřpodlažní zanedbaný barák. Projíždíme kolem něho pravidelně každý týden na chalupu. Já už téměř padesát let a moje dcera s mým manželem zhruba pětadvacet. Starý, ošuntělý, rohový dům. Kdysi byl jistě krásný a honosný, ale zub času se na n

Když se můj syn Libor zamiloval do Terezy, chtěl jí darovat nějaký šperk. A mě napadlo, aby jí věnoval rodinný klenot po prababičce… Chodili spolu krátce, ale mě bylo hned od začátku jasné, že se do ní zamiloval na první pohled. A neuplynuly ani čtyři měsíce a moje tušení se ukázalo být pravdivé. Syn Libor za mnou toho odpoledne přišel a povídá mi: „Mami, vím, že s Terezou nechodím ani půl roku

Shledání s kamarádem z dětství nám udělalo ohromnou radost. Netušili jsme, že nás to bude stát rovných sto tisíc! Třídní sraz základní školy po padesáti letech mě uvedl tak trochu do deprese. Už jsem si totiž nebyla vůbec podobná. Samozřejmě nemám na mysli věk, ten ubíhá každému stejně, alespoň jsem si to prozatím myslela. Tou podobou jsem měla na mysli spíš váhu a také svoji povahu. Váha se mi z

Závist je vážně něco hrozného. Dnes to už moc dobře vím. Ale dlouho jsem se závistí nechala vláčet a moc jsem ublížila. Aleš ke mně pomalu přijíždí z druhé strany chodníku a usmívá se. Mně ale při pohledu na něj k smíchu vůbec není. Jsem zničená. Můj úžasný, syn, nadaný a skvělý odborník i sportovec skončil na invalidním vozíku. A můžu za to já, za to, že jsem ubližovala, přišel spravedlivý tre

Ztráta milovaného manžela drtila moje srdce. Nemohla jsem přestat truchlit. Až mě náhoda přivedla na hrad, který mé černé myšlenky jako zázrakem zapudil. Můj Jiří byl nejlepší muž a člověk, jakého jsem v životě potkala. Byl hodný, milý, obětavý, tolerantní, vždy na něj bylo spolehnutí a měla jsem v něm oporu. Jeho smrt mi vzala všechno. Najednou jsem to nebyla já. Ztratila jsem pevnou půdu pod

Zopakovat si po čtyřiceti letech sňatek se vším všudy, i se svatební cestou, bylo mým snem. První svatba byla jedna velká katastrofa a tak jsme se na tu druhou těšila. Jenže, dopadla ještě hůře, než ta první! Vdávala jsme se mladá a naivní. A hlavně proto, že jsem „musela“, což tehdy znamenalo jediné: neplánované těhotenství. Mně se tahle nehoda stala ještě před dovršením dvacátých narozenin, ale