První návštěvy u maminky přítele jsem se velmi bála. Bývalá učitelka, přísná a nekompromisní, si svého jedináčka dokázala náležitě chránit. Blížila se neděle a mně bylo čím dál hůř. Bála jsem se nastávající tchýně. S přítelem Honzou jsem chodila už skoro rok a teprve nyní se odhodlal mě představit svojí matince. „Eliško, mluv prosím tě spisovně, to víš, máma učila češtinu, tak si na to potrpí!

Vdávala jsem se mladá, nezkušená a jako devatenáctiletá jsem si ve své zaslepené zamilovanosti nevšimla, že princ na bílém koni je takovým pouze v mojí fantazii. Manžel začal hned po svatbě holdovat alkoholu. Když se napil, byl agresivní, majetnický, ponižoval mě, žárlil. Psychický teror se stupňoval. Po dvouletém manželství, během kterého jsem přivedla na svět naši dcerku, jsem podala žádost

Zavinila jsem autonehodu a teď je kvůli mně přítel na vozíku. Chtěla jsem se s ním rozejít, ale teď nemohu a musím se o něho starat! Bylo mi rovných třicet tři let, když jsem se seznámila s přítelem. Byl stejně starý a docela pohledný. Já byla už dost dlouho sama a tak jsem se novému vztahu nebránila. Jenže, už od začátku mi bylo jasné, že to není ten pravý. Takový ten muž, o kterém si ženská řek

Dlouho jsem neměla štěstí na chlapa. Ale pak jsem konečně našla toho pravého. Ale netušila jsem, že můj vysněný ideál má jednu vadu. Je chorobný lhář! Po několika nepovedených známostech jsem konečně našla toho pravého. Tedy, alespoň jsem si to myslela. Můj nový přítel byl advokát. Měl krásné auto a denně mi nosil pugét růží. Bylo to skoro jako v pohádce a všechny moje přítelkyně mi ho záviděly.

Žila jsem na malém městě. Táhlo mi na třicet a ještě pořád jsem nepotkala kluka, který by mohl být dobrým otcem pro mé děti. Moje sestra to štěstí měla. Já jsem vždycky na rozdíl od ní přitahovala muže, kteří se chtěli jen nezávazně pobavit, ale když jsem se jen trochu zmínila o společném životě, vytratili se z mého života jako pára nad hrncem. Maminka mi vždycky říkala, že když mě opustili, s

Toužila jsem po životě v přírodě, ale při něm jsem zjistila, že civilizace má přece jen něco do sebe. Teď už jsem ze snů vyléčená. Jako typické městské dítě jsem měla o životě v přírodě zkreslené představy, protože jsem ho znala jen z letních táborů, vyprávění babičky a z řídkých návštěv své tety z jižní Moravy. O to víc jsem po romantickém venkovském životě toužila. Rozdílné světy Tyto m

Když vidíte vlastní dceru, jak se řítí do zkázy a nemůžete nijak zasáhnout, je to naprosto šílené. Moje zoufalství nezná mezí. Nikola bezmyšlenkovitě míchá kávu, která stojí před ní na stole. Je pobledlá a má rudé oči od pláče. Pod okem má velký, fialový monokl. Nic jiného nevidím, protože má na sobě rolák s dlouhými rukávy, přestože je dnes docela teplo. Ale dovedu si představit ty další modři

Honza je o tři roky mladší. Od narození jsem se od něj starala. Celý život a vlastně to trvá dodnes. Jenže už to nezvládám. Je na mně závislý. Mobilní telefon mi drnčí na celou tramvaj. Mám sto chutí ho ignorovat, ale lidi už se otáčejí, odkud to vyzvání. Nezbývá tedy nic jiného, než ho vzít. Volá, jak jinak, Max, můj bratr. Zase má nějaký další neřešitelný problém. Nebo mu došly peníze, někdo

Po mnoha hektických letech plných práce, starostí o děti a mnoha dalších povinnostech, jsme se najednou nuceně zastavili a zůstali zavření v našem hezkém třípokojovém bytě. Už třetí den tu sedím sama a vůbec nevím, co budu dělat. Rozpadl se celý můj dosavadní svět. A já na to nebyla vůbec připravená. To, že je všechno jinak, než jak jsem si myslela, mi definitivně došlo až tehdy, když Franta za s

Partnera jsem si našla před víc než pěti lety a byla přesvědčená, že už budeme spolu až do smrti. Z omylu mě vyvedla dcera, která ho přistihla při nevěře! Najít si nějakého hodného a inteligentního muže není pro ženskou lehké v žádném věku, natož v tom mém. Nebyla jsem nejmladší a děti už byly dávno samostatné. To ony mi neustále domlouvaly, abych si někoho našla a nebyla pořád tak sama. Asi se b