Domů     Našly jsme k sobě zase cestu
Našly jsme k sobě zase cestu

Nechtěně jsem ublížila a zasloužila bych si spravedlivý trest. Přesto jsem se dočkala odpuštění od člověka, od kterého jsem to už ani nečekala.

Sedím na zahrádce našeho rodinného domku spolu s mou dcerou Alenou. Je tady zase doma, přestože tomu pořád ještě nějak nemohu uvěřit.

Kdysi jsme byli v pohodě

Když se mi narodila Alenka, byly jsme ještě několik let celkem normální prima rodina. Měla jsem ještě syna Adama a manžela, se kterým jsme se znali už od střední školy. Bydleli jsme tehdy na vesnici v malém domku s krásnou zahradou.

Pracovala jsem v místním obchodě a starala se o rodinu. Nic mi nechybělo, byla jsem spokojená. Muž pracoval v nedalekém městě, vydělával slušné peníze. Dařilo se nám zkrátka dobře.

Děti nám povyrostly

Když začal Adam chodit do školy, jezdil s tátou do města. Manžel ho vždy ráno odvezl do školy a odpoledne , když skončil v zaměstnání, ho zase vyzvedl a přijeli oba domů. Adam se s tátou učil, kutili spolu na zahradě i v malé dílně.

Jezdili na kole a hráli fotbal. Byli nerozlučná dvojka. To mi s Alenkou takové pouto bohužel neměly. Těžko říct, čím to bylo. Alenka ale dávala také přednost přede mnou tátovi, stejně jako Adam.

Mrzelo mě to, ale na druhé straně jsem byla ráda, že můj hodný a milý manžel má u svých dětí takový respekt. Já doufala, že s dcerou k sobě cestu nejdeme později, až povyroste. Pak budeme mít ty své holčičí věci k řešení.

Velká tragédie

Jenže náš poklidný život dostal náhle zcela jiné obrátky. To strašlivé ráno bylo zprvu jako každé jiné. Nasnídali jsme se všichni společně, já udělala manželovi a synovi svačinu a s Alenkou jsme jim zamávali, když nasedali do auta.

Odjeli do města,já jsem odvedla Alenku do školky a došla do práce. Než jsem se stačila převléknout, přišli policisté. Manželovo auto cestou na silnici smetl kamion. Manžel i syn byli na místě mrtví. Alenka tu zprávu přijala na venek až podezřele klidně.

Dlouhé měsíce pak ale téměř nepromluvila a když nakonec mluvitzačala, tak koktala.

Osudová chyba číslo jedna

Život ale člověk nezastaví a já žít musela dál. Asi po roce jsem potkala milého muže, vdovce s už skoro dospělým synem. Moje dcera ho ale nikdy nepřijala. Měla mi za zlé, že jsem jí našlě „nového tatínka“. Naše vztahy se dost vyhrotily.

S Lubošem jsme to vydrželi několik let. Jeho syn dospěl a odešel a on ho za pár měsíců také následoval. Zůstala jsem pak mnoho let sama s dcerou. Naše vztahy nebyly příliš vřelé a Alenka brzy po maturitě odešla žít do města. Od té doby jsme se vídaly velmi málo.

Přijela s kolegou z práce

Uplynulo řadu let. Aleně bylo už přes třicet a byla stále sama. V práci sejí dařilo, ale v soukromém životě zřejmě nic moc. S ničím se mi nesvěřovala, a tak jsem o jejím životě vlastně nevěděla prakticky nic.

Překvapilo mě proto, když jednou zavolala, že přijede k nám na vesnici na hasičský bál. Těšila jsem se na ni. Stále mi trápilo, že naše vztahy jsou tak chladné. Alenka tedy přijela a přivezla s sebou Otu, prý kolegu z práce.

Byl to chlapík ve věku Alenčina otce. Slušný a velmi seriozní. K Alence se choval velmi slušně, ale nic víc. Ti dva k sobě na první pohled prostě nepatřili.

Osudová chyba číslo dvě

S Otou jsem si několikrát zatancovala a všichni jsme se ten večer moc pěkně bavili. Alenka i Ota ráno odjeli a tím to mělo skončit. Bohužel neskončilo. Asi za dva tři dny se Ota objevil u mě doma.

K tomu, abychom spolu začali chodit mě nemusel dlouho přemlouvat. Byl mi velmi sympatický od prvního setkání. Netušila jsem, že po o pětadvacet let starším muži touží i má dcera!

Na bále to tehdy vůbec tak nevypadalo a Otu, jak později přiznal, by to také ani nenapadlo. Naše láska se ale tak stala poslední kapkou do poháru hořkého vztahu mezi mnou a Alenkou. Uběhlo dalších řadu let a Ota mi už také umřel. Alence bude brzy padesát.

Teprve nyní jsme k sobě konečně našly cestu. Alena se vrátila k nám domů. Odpustila mi a pomáhá mi. Žijeme tu samy dvě a konečně si rozumíme.

Irena V. (74), severní Čechy

Předchozí článek
Další článek
Související články
22.7.2024
Iva jsem potkala až po čtyřicítce. Do té doby jsem myslela, že každý chlap musí být jen prevít. On byl však jiný. Byla to náhoda. Ivo tenkrát dojel do hospody ve vsi, kde jsem byla na chalupě. Nečekané setkání Normálně jsem do těchto zařízení nechodila, pozvali mne však sousedé. S Ivem jsme do sebe vrazili na schodech, já zakopla a on mě chytil do náruče. Romantika, že? Byl jiný, i kdy
22.7.2024
Jednou jsem kamarádce řekla, že žiji nudný život. Tak ráda bych to vzala zpět! Bohužel je pozdě. Ta bolest je nepopsatelná. I když si uvědomujete, jaká to je tragédie, nikdy zcela nepochopíte, dokud to nezažijete. Bohužel to vím. Přišla jsem o dítě. Nepomáhá nic. Chcete tu být pro rodinu, ale pak se vás zmocní pláč, stesk, otázky, proč zrovna vy. Napadne vás, že byste šli za svým dítětem. Nechc
18.7.2024
Byl to můj velký kamarád. Kluci ho šikanovali a já ho bránila. Když mi pak zmizel ze života, nevýslovně a dlouho to bolelo. S Románkem se děti nebavily. Pocházel z domečku pod strání, máma umřela, táta si po její smrti se životem ani výchovou syna nedokázal poradit. Všechno se mu vymykalo z rukou, měl problémy v práci, pil, v domácnosti byl jako hrom do police. Domeček postrádal záclony, okenní
18.7.2024
S tou starší paní jsem se seznámila, když venku lilo jako z konve. Pozvala mě i s Kristýnkou, ať se v její chatce schováme před deštěm. S paní Boženkou jsem se seznámila náhodou. Dobrota jí koukala z očí, mám dojem, že jsem tak hodnou a milou paní nikdy předtím nepotkala. To bylo Kristýnce teprve šest nebo sedm let. Už tehdy milovala houbaření, což je pro mě přímo posedlost, a tak jsme spolu ch
12.7.2024
Byla jsem příliš důvěřivá. Věřila jsem jeho slibům, že se rozvede a bude žít jen se mnou. Roky ubíhaly a on byl stále se svojí rodinou. Zůstala jsem sama, bez dětí i manžela. Nebyl mým šéfem a já jeho sekretářkou, jak to v kýčovitých filmech bývá. Můj vztah s ženatým mužem byl snad ještě horší a ještě kýčovitější. Ten, jehož jsem milovala, bydlel ve stejném domě jako já. Naivně jsem jeho planým
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Průsečík barev a designu
rezidenceonline.cz
Průsečík barev a designu
Interiér tak trochu extravagantního domu navrhla velmi kreativní designérka, jež hledala inspiraci v barvitém životním příběhu investorského páru, a vytvořila tak svěží a moderní platformu pro život uprostřed přírody. V městečku Itupeva v srdci brazilského státu São Paulo stojí rezidence, jež je více než jen obyčejným obydlím; je to místo setkávání velké rodiny, zasahující do
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
nasehvezdy.cz
Léta, kdy Charlie Sheen užíval drogy, se mu nakonec pořádně vymstila
Charlie Sheen (58) si slávu užíval plnými doušky. Alkohol tekl proudem a bez drog a sexu nedokázal ani fungovat. Jednoho dne ale všechno zčistajasna skončilo – z úst lékařů si vyslechl, že je HIV pozi
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
historyplus.cz
Japonská kapitulace: Císařův projev propašovali z paláce v koši s prádlem
Pučisté v čele s majorem Kendžim Hatanakou horečně prohledávají Hirohitův císařský palác v Tokiu. Nemohou nalézt vytoužený úlovek a v nitru jindy zdvořilých Japonců už to pořádně vře. Půlnoc se zatím překulila do nového dne, kdy jejich vládce přizná světu hořkou válečnou porážku.   Na obloze nad japonskou Hirošimou se 6. srpna 1945 objevuje mohutný hřib.
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
iluxus.cz
Nebeské menu bude možné ochutnat na nové adrese
Zážitkově gastronomická atrakce Večeře v oblacích patří k podzimní Praze stejně jako Karlův most či Pražský hrad. Nejen tyto dominanty české metropole si můžete při obědě či večeři prohlédnout z nevše
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
tisicereceptu.cz
Jemně pikantní thajská polévka s kokosovým mlékem
Je pikantní, velmi jemná a odráží se v ní hned několik výrazných chutí. Suroviny 1 –2 kachní prsíčka 1  l zeleninového vývaru 1 balení rýžových nudlí 1 cm zázvoru 2 plechovky kokosového mlék
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
21stoleti.cz
Poušť Atacama, nejsušší místo na planetě, rozkvetla uprostřed zimy
Atacama se nachází v Jižní Americe, táhne se tisíc kilometrů podél Pacifiku od jižní hranice Peru po centrální část Chile. Prší zde jen velice zřídka, dle měření v jejím středu mezi roky 1570 až 1971
Italská  královna – Sardinie
nejsemsama.cz
Italská královna – Sardinie
Pokud plánujete dovolenou, kdy si dopřejete plážovou zahálku, pak je pro vás Sardinie ideál­ní. Téměř 2000 km dlouhé pobřeží, fantasticky čisté moře a také zajímavé zbarvení písku od bílé až po zlatou či růžovou. Budete se tu cítit jako v ráji Na čtyři desítky sardinských pláží se pyšní oceněním Modrá vlajka. Nejkrásnější pláž Sardinie je
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
enigmaplus.cz
Hřbitovní záhada: Vesnici děsí živí mrtví!
Na vesnickém hřbitově v San Bernardu v Kolumbii se už několik desítek let pohřbení nebožtíci sami od sebe mumifikují. Vědci si přitom marně lámou hlavu, co se to děje. Činí tak jeden nebožtík po druhé
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
epochanacestach.cz
Tajemná Macocha: Proč přitahuje sebevrahy?
Rozdíl teploty je značný. Zatímco venku zuří horké léto, při vstupu do jeskynního systému se výrazně ochlazuje. Ve vzduchu je vlhkost, dno jeskyně tvoří vodní hladina. Pohled ze stometrové hloubky propasti Macocha je neskutečný a nádherný. A mrazivý, když si uvědomíme, že tělo sebevraha dopadne na dno během pouhých čtyř vteřin. Píše se rok 1723.
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
epochalnisvet.cz
Geny, hormony, nebo sex: Proč plešatíme?
Každý den člověku vypadne asi 100 vlasů. Mezi 100 000 zbývajícími je to celkem zanedbatelná ztráta. Řídnoucí ohon nebo první spálenina pokožky hlavy sluncem ale může signalizovat, že něco je v nepořádku. Zcela bez povšimnutí může dotyčný přijít až o 50 procent své kštice, než si uvědomí nesporný fakt: Začíná plešatět.   Muži se jí
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
skutecnepribehy.cz
Když potkám toho pravého, poznám to okamžitě
Zatvrdila jsem se a řekla si, že si už do života žádného chlapa nepustím. Potom jsem našla přede dveřmi kytici lučního kvítí. Všechno začalo tak, že jsem napochodovala ve Štěchovicích na parník. Doprovázel mě můj tehdejší kluk, a musela bych se hluboce zamyslet, abych si vzpomněla, jak se jmenoval. Měla jsem jich fůry. Byly to však samé
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
epochaplus.cz
Domácnosti i firmy pod náporem hackerů! Braňte se!
Počítače dnes používáme k mnoha transakcím od objednávání k jídla přes nákupy v obchodech až po ovládání bankovního účtu. Přitom jejich zabezpečení řada z nás věnuje menší pozornost než výběru zámku ke vchodovým dveřím a pojištění bytu. Zloději jsou však vždy napřed a již před dlouhou dobou se přesunuli i na internet. Vybílit kreditní kartu, kterou používáte k nákupům na