Vždycky jsem měla ráda milostné příběhy, literární i televizně zpracované. Možná jsem sama žila tak nudně, že jsem si emoce musela vychutnat alespoň tímto způsobem… Ano, je to vlastně docela smutné, když vám je teprve padesát a máte pocit, že žijete po boku nesprávného muže a jste svým způsobem smířená s tím, že už vás v životě nic romantického a nečekaného nepotká. Pepu jsem si vzala, když mi by

Pocházím z vesnice, z velké rodiny. Vyrůstala jsem s pěti sourozenci. I když jsem je měla všechny moc ráda, sama jsem po velké rodině rozhodně netoužila. Moje tři sestry i většina spolužaček ze střední se vdávaly a rodily kolem pětadvaceti let. Mě to nenapadlo ani náhodou. Bavilo mě užívat si života a po závazcích jsem netoužila. Od osmnácti do jednadvaceti jsem chodila s jedním klukem, ale když

Získala jsem na čas tajuplný dárek, který mi odhaloval lháře. Člověk v životě potká nejrůznější divné lidi a občas se stane, že od nich dostane i divné věci. Mně se to stalo před pěti lety. Kdyby mi tu příhodu ale někdo vyprávěl o sobě, asi bych mu nevěřila. Brala jsem to jako vtip Toho pána jsem potkala na ulici, když jsem se vracela z práce. Byl zvláštně oblečený, v té pestrobarevné kombinaci

Bylo to dlouholeté trápení, ale vyplatilo se vydržet. Dnes jsme s dcerou obě nejšťastnější ženské na světě. Ale cesta ke štěstí byla velmi trnitá. Už vstávám tuto noc potřetí. Hanička má asi prdíky a Adélce se klube první zoubek. Obě moje vnučky jsou už druhý den dost nerudné, ale já jim to moc ráda odpustím. Dlouho jsem se na podobné starosti chystala až už jsem se bála, že se toho nikdy nedočká

To, co nejprve vypadalo jako něčí bezohlednost, mělo jiný důvod. Bydlíme na kraji města, nedaleko lesa. Nedaleko našeho domu vede cesta, po které lidé chodívají na procházky. Mám tam výhled přímo z okna obýváku. Loni v zimě jsem se tam jednou za deštivého počasí podívala a zarazila jsem se. U stromu na začátku lesa byl přivázán nějaký malý pes. Nejprve jsem měla zlost Vzala jsem si deštník a hn

Lidé k sobě často nenajdou cestu kvůli odlišným představám o životě. Pak toho litují. Jak já, tak můj manžel Erik jsme měli na život jasně vyhraněné názory. Vyznávali jsme pokoru, slušnost, pracovitost. V tomhle směru jsme se snažili vychovávat i naše děti. U staršího syna Tomáše se nám to podařilo a dělal nám vždy jenom radost. Mladší dcera Anežka se ale postavila proti nám. Maturita byla přelo

Dušičkový čas jsem neměla nikdy ráda. Teď ho ale přímo nesnáším. Zjistila jsem totiž, že vnuk v tu dobu krade na hřbitovech. Letos jsem se na hřbitov vypravila po dlouhé době sama. Vždycky mě doprovázela dcera nebo vnuk Petr. Dcera ale tentokrát ležela v nemocnici po operaci a můj dospívající vnuk mi oznámil, že o víkendu má brigádu. Takovou, která mu hodí dost peněz. Ještě jsem ho pochválila, že

Smůla a neštěstí se mi lepily na paty. Ocitla jsem se na ulici. Přestávala jsem věřit, že bude líp. Neznámá žena mi vyčetla z ruky osud. Byli za vším démoni ve starém bytě? Žila jsem sama s dětmi, a tak jsem se měla co ohánět. Abych jim zajistila alespoň trochu toho, co ostatní děti jejich věku potřebovaly, musela jsem si půjčit. Žádná banka se samozřejmě nehrnula, tak jsem uprosila kamarádku. V

Seděla jsem na terase chalupy a byla bezradná. Přiletěla až ke mně a upustila svůj lup, aby ukradla dětem hračku Loučila jsem se s chaloupkou, kterou jsme si s manželem pořídili. Po jeho smrti se moje finanční situace zhoršila a nezbývalo nic jiného, než se jí vzdát. Těžce jsem se loučila se zahrádkou, s jezírkem a každým kouskem naší oázy, kam jsme jezdívali každý víkend a trávili společné dov

Do nově otevřeného zahradnictví jsem chodila často. Občas jsem si něco koupila a občas se jen tak procházela. Nenapadlo mě, že milá a ochotná zahradnice mě okrade! Svoji zahrádku jsem si hýčkala. Měla jsme snad nejkrásnější skalku široko daleko a to není žádné chlubení. Lidé se k nám chodili dívat a obdivovat nejroztodivnější druhy skalniček a travin. Ani pěstování ovoce jsem se nebála, ale kvůli