Těšila jsem se na vnouče a ani ve snu by mě tehdy nenapadlo, jak to všechno skončí. Chlapi jsou někdy skutečně na zabití. A to myslím doslovně. Už z dálky vidím Mariku schoulenou na chodbě do křesílka. Dívá se na mě netečně a ani trochu se nepousměje. Vím, že je pod silnými sedativy, přesto si na její výraz a zpomalené reakce nikdy nedokážu zvyknout. Vůbec nevím, co si s ní při té krátké návštěvě

Všichni lidé, které jsem v tom podivném zapadlém městečku potkala, mě varovali, abych se tam dlouho nezdržovala. Dodnes lituji, že jsem je neposlechla… Před dvěma měsíci jsem si udělala výlet do Polska, do Varšavy. Jela jsem tam na několik dní za kamarádkou. Při zpáteční cestě jsem míjela jedno malé městečko, které mně čímsi učarovalo. Bylo na samé hranici České republiky a Polska. Musela jsem z

Svoje blízké jsem velmi milovala, ale poté, co se mi ztratily zlaté šperky, jsem je všechny začala podezírat z krádeže. Bydlení na vesnici v malém domku se zahrádkou s sebou neslo mnoho radostí. Tou největší ale byla naše pětiletá vnučka Adélka, která nás mohla chodit denně navštěvovat, protože bydlela s rodiči hned přes ulici. Byla to taková malá treperenda, a rozumu už měla jako velká. Měla jse

Do důchodu mi zbývalo dlouhých pět let, ale já už nemohla. Byla jsem vyčerpaná a skleslá. Rozhodla jsem se získat invalidní důchod stůj co stůj! Vůbec nechápu, co se stalo. Vždycky jsem sportovala, nekouřila nebo nějak nadměrně nepila. Sklenička vína tak jednou týdne, to bylo moje maximum. S dětmi jsem lyžovala i jezdila na kole, a když vyrostly, chodila jsem plavat. O víkendech jsem s manželem c

Kvůli manželovým dluhům jsem skončila v ubytovně pro bezdomovce. Ušetřit nějaké peníze jsem neměla šanci, a proto jsem začala krást. Těžko se něco takového přiznává. Vychovala jsem dvě děti a měla celkem spokojené manželství. Děti bydlely daleko a navštěvovaly nás zřídka kdy. Já pracovala v továrně na vlnu. Seděla jsem u takové velké mašiny a dávala pozor, aby se nic nezacuchalo nebo neporouchalo

Jednu dobu mě trápily deprese. Byla jsem čerstvě rozvedená, cítila jsem se osamělá. K táboráku s přáteli mé sestřenice se mi nechtělo. Před deseti lety jsem si připadala odepsaná. Bylo mi pětapadesát, měla jsem po rozvodu a myslela jsem si, že mě v životě už nic krásného a romantického nečeká. Zajímavé je, že dnes se cítím opět mladá, jsem plná optimismu a dobré nálady a těším se na každý nový d

Na moji osamělost se už vnučka nemohla dívat. Zapátrala na seznamce a vybrala vhodné kandidáty k seznámení. Mezi nimi jsem našla svoji dávnou a jedinou lásku! Byla jsem dlouho sama a nikdy mi to nevadilo. Měla jsem děti, se kterými jsem trávila veškerý volný čas. A také rodiče, za nimiž jsem každý týden jezdila. Nemohu vynechat ani svoji práci, která se mi stala koníčkem. Pracovala jsem totiž jak

Ve svém manželství jsem byla spokojená. Měla jsem hodného muže a tři krásné, zdravé děti. Vůbec nic mi nechybělo. To jsem si alespoň myslela, dokud jsem nepotkala Libora. Bylo to úplně náhodné setkání. S manželem a dětmi jsem byla na dovolené ve Španělsku, kde bydlel ve stejném kempu i Libor se svou rodinou. „Ahoj Niki,“ mávl na mě tenkrát z vedlejšího bungalovu. Podívala jsem se na něj a v pamět

Byla to dlouhá a strastiplná doba, než jsme se opět setkali. Každý má ale právo na novou šanci a my jsme se se synem ocitli na novém začátku. Čekám na svého syna Luboše před firmou, kde nyní pracuje. Chceme si dnes zajít do obchodu vybrat nějaké nové oblečení. V sobotu bude mít třicáté narozeniny a tento dárek se mu jistě bude hodit. Třeba mu nový oblek pomůže k tomu, aby si konečně našel nějakou

Moje rodina mě donutila odejít do domova pro seniory a já jim za to byla vděčná. Nic mi tu nescházelo a našla jsem i svoji velkou životní lásku. Svatba o mých osmdesátých narozeninách ale všem vyrazila dech! Zdravotně jsem na tom nebyla až tak zle, jen nohy mi už tolik nesloužily. Problém byl spíš v mém bydlení. Žila jsem totiž na samotě, a když napadnul sníh, byla jsem od civilizace odříznutá ča