I když je to už deset let, stále čekám, že jednou zazvoní u nás u dveří a já ho konečně obejmu. Nedokážu si přiznat, že je to nepravděpodobné. Krásné slunečné odpoledne a my všichni sedíme na dece u našeho rybníka. Já s manželem, můj syn Aleš s Martinou, svou ženou a Evičkou, mojí vnučkou. Užíváme si první prázdninový víkend, stejně jako tenkrát před deseti lety. Na velkou piknikovou deku se sotv

Jsem si jistá, že nikdy nezapomenu na ten děsivý okamžik. Byla jsem opravdu svědkem odchodu duše z těla mladé ženy? Prodělaná operace kyčelního kloubu mi přivodila dlouhodobé potíže s chůzí. Můj ošetřující lékař, ke kterému jsem docházela na pravidelné kontroly, mi kladl na srdce, abych se snažila chodit co nejvíce. Domlouval mi, že si neustálým sezením nebo poleháváním jen přitěžuji. Když zača

Když se člověku stane něco hrozného, neměl by svou zlobu obracet proti okolí. Bohužel můj muž to nezvládl. Sedím v soudní síni a dívám se na svého manžela. Brzy už svoji nebudeme. Rozvodové řízení už je jen čistá formalita. Rozešlí jsme už dávno. Od té děsivé chvíle tenkrát na Silvestra. Byl odjakživa bavič Pavel byl velký srandista. Už jako mladý. Proto jsem si ho tehdy také vybrala. Nas

Nechtěně jsem ublížila a zasloužila bych si spravedlivý trest. Přesto jsem se dočkala odpuštění od člověka, od kterého jsem to už ani nečekala. Sedím na zahrádce našeho rodinného domku spolu s mou dcerou Alenou. Je tady zase doma, přestože tomu pořád ještě nějak nemohu uvěřit. Kdysi jsme byli v pohodě Když se mi narodila Alenka, byly jsme ještě několik let celkem normální prima rodina. Mě

Když jsme se s manželem přestěhovali na statek na venkově, rozzlobili jsme duchy dávno zavražděných lidí. Naštěstí se nám je podařilo udobřit a zbavit se jejich přítomnosti. Osobně jsem nikdy netoužila po stěhování z města. Jenže osud nemívá s našimi přáními soucit a já se v pětatřiceti letech ocitla uprostřed venkova. Důvodem byl můj životní vztah k Hansovi, kterého jsem potkala na služební ce

Žádný majetek - žádné starosti, říká jedno české rčení, ale manžel mojí kamarádky Marušky o tom ví své. Nikdy toho moc neměl, zato starostí plnou hlavu. Když si konečně pořídil své vysněné auto, čekal ho šok. Maruška s Jardou nikdy nic nezískali zadarmo. Starali o Jardovy výrazně mladší sourozence, potom i o zestárlé rodiče a postupně vychovali tři děti. Měli se co ohánět, a když si pořídili pr

Když mi dcera vyprávěla, že vídá v pokoji nějakého pána, nevěřila jsem jí. Nejenže mluvila pravdu, ale navíc se mi podařilo odhalit, kdo ten pán vlastně je! Babička s dědou a jejich děti byli na sebe hodně fixovaní. O to větší šok pro mou maminku a její sourozence byl, když je jednoho dne jejich tatínek navždy opustil. Maminka si z té doby moc nepamatovala, bylo jí tehdy pouhých šest let. Dědu

Nepovažovala jsem za nic divného, když jsem v garáži objevila věci, které patřily našim příbuzným a známým. Netušila jsem ale, že je manžel nekoupil ani nedostal darem. Zdánlivě by se mohlo zdát, že moje manželství bylo vždy šťastné a bez mráčku. Opak byl ale pravdou. Už od mládí trpěl můj Přemek nočními děsy a jeden čas dokonce somnabulismem, což je náměsíčnost. Coby mladí novomanželé jsme tom

Půl století mi trvalo sebrat odvahu a říct spolužákům pravdu do očí. Byla jsem obětí šikany a nikdo se mě tehdy nezastal! Třídních srazů jsem se nikdy neúčastnila, přestože na mě manžel vždycky naléhal, abych šla a trochu se pobavila. Tentokrát, když mi jako každých pět let přišla pozvánka, to bylo jiné. Ne, že bych se chystala porušit svoji zásadu nikam nechodit, ale manžel byl neoblomný. Rozh

Naše sousedka byla vždycky moc hodná ženská a všichni jsme ji měli rádi. Když začala domů nosit věci od kontejnerů a ze skládky, brali jsme to jen jako přechodný výstřelek. Naše Tonička, jinak sousedce od vedle nikdo z domu neřekl. Každý ji měl rád, protože nám všem pomáhala. Byli jsme všichni v přibližně stejném věku, jen ona byla starší. Fungovala jako náhradní babička. Roky ubíhaly a z Toničk