Přátelům, kteří stále jen šetřili a počítali úspory, jsme se smáli. Všem jsme tvrdili, že jsme skromní a peníze nepotřebujeme. Byl to omyl a nám zůstaly oči pro pláč! S manželem jsme shodou okolností odcházeli do důchodu společně. On trochu přesluhoval a já zase využila možnosti jít o rok dřív. Hned první ráno nově nabyté svobody jsme si začali říkat rentiéři. Jen tak z legrace, protože stesky na

Netušila jsem, že se manžel zamiloval. Jen chodil nápadně často k lékaři. Tady, místo léků, flirtoval se zdravotní sestřičkou a nakonec s k ní i odstěhoval. Naštěstí jim láska dlouho nevydržela! V poslední době můj muž dost ztloustnul. Začal se zadýchávat a v obličeji byl rudý jako rajče. Pořád se jen cpal. Do žádného oblečení se nevešel! „Takhle to dál nejde, musíš zhubnout,“ domlouvala jsem mu

Přestalo mě bavit poslouchat, jak mě manžel kritizuje. Vadila mu moje nadváha, vrásky i jídlo, které jsem mu vařila. Nejdřív jsem se tím trápila, ale potom mě napadlo, že se mu pomstím. Neuplynul den, kdy bych neslyšela nějakou kritiku. Jednou to byl údajně nepovedený oběd, podruhé zase šaty, které mi dle mínění mého Reného neslušely. Potom zase vrásky, kterých mi prý přibylo až moc. Bylo by toho

Soused byl stále samá návštěva. Dámská! Trochu jsem pátrala a zjistila, že má neobvyklou profesi. Nechává si platit za společnost! Není nic nového pod slunce, že ne každý soused se vyvede. V paneláku, kde jsou tenké zdi jako z papíru, to platí dvojnásobně. Člověk často slyšel i to, co nechtěl! Snažila jsme se být tolerantní. Malé děti se stále udržet v tichosti nedají, ale když si dospělí lidé po

Nikdo z mých blízkých by nevěřil, čeho jsem byla v zoufalství schopná. Pro kamarádku jsem ukradla její vytoužený parfém! Ve školce jsem byla otloukánek. Děti se mi smály kvůli pihám a rezavým vlasům. Když k nám do druhého oddělení nastoupila velká a silná dívenka, bála jsem se, že mi nandá dvojnásobně. Ona se mě ale proti všem zastala hned první den. Kluky pěkně propleskla! Tak vzniklo naše přáte

Dlouho jsem přecházela zcela jasné příznaky vyhoření. Až jednoho dne jsem prostě pochopila, že dál už takhle nemůžu. A podala jsem výpověď. Bylo to nejlepší rozhodnutí mého života. Už bude pomalu pět a já tu stojím od pravého poledne. Nohy mě možná trochu bolí, ale sílu mi dodává úžasný pocit štěstí. Baví mě pozorovat, jak lidé už dopředu mlsně nahlížejí přes půl na vystavené zmrzliny v chladícím

S Darkem jsem strávila jen pár chvil po rozvodu, a myslela si, že jsme se rozešli v dobrém. Jenže jen dokud jsem na jeho zamilovanost a později posedlost nenarážela doslova na každém kroku. Když jsem se rozvedla po patnácti letech s manželem, nebylo mi do smíchu. Děti situaci nesnášely dobře a já se čas od času potřebovala vyplakat někomu na rameni. Dnes už sice nevím proč, ale vybrala jsem si r

Když jsem byla malá, často u nás panoval hlad. Bylo nás pět děti a v dělnické rodině nebylo nikdy peněz nazbyt. Možná proto si dnes pocitu blahobytu tak užívám. Nejméně pět lahví dobrého vína, v mrazáku kuřata, několik zamražených vepřových řízků nebo káva, když je v akci. To všechno a ještě mnohem víc musím mít doma, abych měla klid. Co kdyby se mi zítra něco stalo a nemohla bych si dojít na nák

Chtěli jsme si jen vypěstovat trochu zeleniny a bylinek. Za rok se z nás stali farmáři. Zahrada nám nestačí, koupili jsme pole i s rybníkem! Opravdových přátel jsme měli s manželem poskrovnu, ale ti, kteří s námi právě seděli na zahrádce, k nim rozhodně patřili. Byli jako my, letití manželé a měli se celý život moc rádi. Tři manželské dvojice, pod starým ořechem, spřádali svoje přání a tužby. Ná

Běžela jsem se podívat, zda paní v rozbitém autě nepotřebuje moji pomoc. Zatím, co jsem volala sanitku, mi někdo ukradl kabelku s doklady i penězi! Občas mám smolné dny a ten, kdy se mě okradli, k nim rozhodně patřil. Hned ráno jsem rozbila svůj oblíbený hrníček na kávu a potom se pohádala se sousedkou. Přišla si půjčit, jako vždy, jen pytlíček s kořením. Jenže, ono to koření také není zadarmo. P