Domů     Zahýbat jezdím na chalupu
Zahýbat jezdím na chalupu
6 minut čtení

Domek, dědictví po manželových rodičích, jsme neprodali, jak jsem navrhovala. Naopak. Dva roky jsem každý víkend musela dřít, abychom měli pěknou chalupu. Když jsem si konečně zvykla, začal manžel stávkovat. Prý tam mám jezdit bez něho!

Předpokládala jsem, že domek po manželových rodičích prodáme. Byl jejich jediný syn a tak se nemusel s nikým dělit. „Koupíme si nové auto a poletíme k moři! A také dáme něco dětem!“ plánovala jsem, ale on mě vyvedl z omylu. Jeho rodný dům se prodávat nebude!

jen práce a nepohodlí

Nedbal, že je domek od našeho domova vzdálený skoro sto kilometrů. A nezajímalo ho, že se téměř rozpadá. Domek potřeboval nejen novou střechu, ale snad úplně všechno. Alespoň nám to tvrdil šéf stavební firmy, co se na tu zchátralinu přijel podívat.

„Paní, na ten dům dlouho nikdo nesáhl. Já bych ho rovnou zboural a postavil na tom místě nějakou pěknou moderní dřevostavbu!“ radil, ale můj Jarda jen mávnul rukou. O takovém řešení nechtěl ani slyšet. Naopak, hned se pustil do rekonstrukce.

Místo abych se radovala z dědictví, mi nastalo peklo. V pátek hned odpoledne, po příchodu z práce, odjezd na chalupu. Dřina, nepohodlí, vaření na starých kamnech a spaní v nepohodlných a rozvrzaných postelích. Všude vlhko a zima.

Klouby mě bolely, jen jsem si na víkend vzpomněla! A návrat až v neděli večer!

Málem jsem se udřela

Vždycky jsem se už těšila na pondělí, až si konečně sednu a budu užívat tepla a klidu! Pracovala jsem v takové malé dílně a kompletovala dřevěné hračky. Svoji práci jsem milovala. Vůni dřeva a laku. S ženskými jsme byly sehraná partička a dobře si rozuměly.

Prostě, do práce jsem chodila ráda a poslední dobou čím dál raději. Z mého Jardy se totiž stával čím dál větší zarputilec. Do ničeho si nenechal mluvit, s ničím poradit. Jen poroučel a vydával rozkazy. Pasoval se na stavbyvedoucího a mně na svého podřízeného.

Byla jsem čím dál udřenější, ale musela jsem uznat, že ze zchátralého domku se stala moc hezká chalupa. Nové omítky a střecha udělaly svoje. „Měl jsi pravdu, Jarouši, byla by škoda to tady prodat. Budeme tu trávit víkendy a s vnoučaty prázdniny!

Je tu tak hezky…“ přiznala jsme upřímně, zatím co jsem se dojatě rozhlížela kolem sebe.

Bez manžela

Pěkně zelená travička, starý ořech, keře obalené rybízem, dvorek dlážděný starými pálenými cihlami. Učiněný ráj! „Tak to ses, holčičko, přepočítala. Už se nemohu dočkat klidu. Chalupu mohou využívat děti, ale já budu pěkně doma a užívat si pohodlí.

Z křesla se nezvednu celý víkend!“ oznámil mi, aniž by se na mě podíval. Koukal kamsi do daleka a popíjel pivko. Došlo mi, že cestu zpět budu muset odřídit opět já. Naštvalo mě to. Teď, když bych měla sklízet plody svojí poctivé dřiny, zůstane on doma?

Celou cestu jsem na Jardu nemluvila. Ne, že by mu to vadilo, ale když jsem zastavila před naším domem, prohlásil: „Tak si tam jezdi sama. Jak je libo!“ Měl vlastně pravdu. K ničemu jsem ho nepotřebovala! Klidně odjedu na tu naši chalupu sama! Hned příští víkend jsem vyrazila.

Soused byl krasavec

„Sousedko, sousedko, kde máte manžela?“ hulákal na mě náš soused a v ruce držel nějakou domácí pálenku. Aniž čekal na odpověď, přeskočil plot jako mladík a pozval se ke mně do kuchyně. Povídali jsme si skoro do půlnoci.

Teprve během večera jsem si všimla, jak je ten chlap hezký. Jaké má vyrýsované svaly a nádherně modré oči. Ošlehaná pleť a vějířky drobných vrásek kolem očí z něho dělaly málem krasavce! No, možná v tom hrál trochu roli i alkohol, kterým jsme zrovna nešetřili.

A možná i můj vztek na manžela, který mě v poslední době hodně zanedbával. Soused nakonec odešel až ráno. A nespal u stolu! Dopustila jsem se svojí první nevěry. Po třiceti letech manželství! Samotnou mě překvapilo, jak to bylo lehké. Snadné. A taky moc hezké!

Hřešit bylo tak snadné

Nevěry jsem vůbec nelitovala. Spíš naopak. První, co mě napadlo, byla myšlenka, že jsem si něco tak skvělého měla dopřát už dávno! „Tak zase večer!“ zavolal soused na rozloučenou, ale přišel už odpoledne. Prý se nemohl dočkat!

Z chalupy jsem jela domů značně utahaná. Ale už od pondělí jsem se těšila na další víkend i ten další. Asi po roce mě soused přestal bavit. Bylo to s ním hezké, ale pořád stejné. Takový stereotyp. Jen co přišel, hnal se do ložnice.

A ráno pospíchal domů, nakrmit zvířata a asi taky dospat to, co zameškal v noci. Byl už dost unavený. Začal se vymlouvat na bolesti zad, až jednou nepřišel vůbec. Mrzelo mě to, protože jsem se přece jen na víkendové povyražení těšila.

Doma byla pohoda, ale také velká nuda a stereotyp. „Přece nebudu jen tak sedět sama v prázdné chalupě?“ řekla jsem si a vyrazila do místního hostince.

Oslovil mě sympaťák

Ani jsem netušila, že se tu zrovna koná nějaká zábava. Místní kapela docela hezky hrála a všichni se na mě celkem přátelsky usmívali. Občas na mě dokonce zamrkali. Asi jim můj románek se sousedem nezůstal utajený.

Nebo mě už považovali trochu za svou, a ne za nějakou přivandrovalkyni z velkého města. Rozhlížela jsem se, zda nenatrefím na souseda, přece jen bych si s ním ještě dala říct. Nikde jsem ho ale nenašla.

A to jsem se podívala i pod stůl, přestože ještě nebyla ani půlnoc. Zklamaně jsem si přisedla ke stolu k nějakým mužským a poručila pivo s panáčkem. Na spravení nálady, kterou jsem měla zrovna úplně pod psa.

„Mohu vás pozvat k tanci?“ optal se mě nějaký, mně neznámý, pán. Byl to chalupář, ale já ho tu nikdy neviděla. „Koupili jsme tady s manželkou chalupu, ale ona sem nejezdí. Nelíbí se jí to tady! Tak jezdím sám,“ vysvětloval při ploužáku.

Užitek máme oba dva

Bal milý a tak jsem se mu i já se svým trápení svěřila. Tedy s manželským trápením, ne tím mileneckým! Domů mě samozřejmě ochotně doprovodil. Bylo jasné, na co oba myslíme. Jiskra přeskočila už při tom prvním tanci.

Měl takové pěkně pevné tělo, a jak hezky voněl! Nějakou vodou po holení. Pozvala jsme ho dál. Na štamprličku. „Abys byl povolnější!“ vtipkovala jsem, ale on mě ani nenechal domluvit, jak byl nedočkavý. Odešel až ráno, ale jen na nákup.

Vrátil se s čerstvými houstičkami a zůstal až do mého odjezdu. Domů jsem jela opět příjemně unavená. Těšila jsem se na další a další víkend! Chalupa mi prostě dělá velkou radost. Manžel ani netuší, jakou mě těší, že ji neprodal.

Ale i jemu přinesla chalupa užitek. Má ode mě klid!

Kristýna L. (57), Ústí nad Labem

Související články
5 minut čtení
Žila jsem s pocitem, jaké mám štěstí, že mám vydařené manželství. Teď jsem zjistila, že v tom manželství nejsem jedinou ženou mého muže. Smanželem Petrem jsme spolu přes třicet let. Na naše manželství jsem byla vždy pyšná – přežilo radosti i starosti, výchovu dvou dětí, finanční těžkosti i mé zdravotní problémy. Vždycky jsem si myslela, že jsme tým, který všechno zvládne. Až do chvíle, kdy se m
3 minuty čtení
Minulý týden jsem při nákupech zažila něco, co mi připomnělo staré, ale rozhodně ne dobré časy. Šla jsem jako každý čtvrtek na trh koupit zeleninu, když jsem v davu zahlédla známou tvář. Byla to Jitka, moje spolužačka ze základní školy. Stála u stánku s květinami, usmívala se a vypadala spokojeně. Na ni nikdy nezapomenu Chvíli jsem váhala, jestli se k ní mám vůbec hlásit, ale pak jsem se
3 minuty čtení
Můj manžel byl vždy pracovitý a starostlivý, ale taky tak trochu pecivál. Pak se přistěhoval nový soused a můj muž se změnil k nepoznání. S mým mužem Toníkem jsme prožili velmi pěkný život. Znali jsme se od dětství. Chodili jsme spolu do jedné školy, on o rok výš. První pusu jsem od něj dostala už ve třetí třídě, když jsem šla na maškarní za ovečku, a on za vlka. Vyhráli jsme hlavní cenu a tanc
3 minuty čtení
Dá se říct, že to bylo přátelství na život a na smrt. Moje morče a veverka z nedalekého parku. Kdo by to býval řekl, že v sobě tahle dvě zvířátka najdou zalíbení... Říkala jsem jí Cecilka. Běhala k nám na dvůr z nedalekého parku, vždycky něco dobrého oblízla, a zase upalovala pryč. Byla jsem tehdy ještě malé dítě, zvířátka jsem milovala a z veverky, která u nás byla častým hostem, jsem byla nad
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé