Není možné vůbec pochopit, čeho všeho jsou lidé schopni. Naštěstí jsme nevinného tvorečka našli včas, A máme z něj velkou radost.
Roníček se rozeběhl a skočil mi na klín. Pusinkuje mě o sto šest a to, že přitom křičím „Dost“! Považuje za velkou legraci. Ale co, dnes mu to prominu, protože je dnes jeho velký den. Slaví své první narozeniny. Vlastně tedy spíš první výročí.
Co to tam kňourá?
Vloni o Vánocích jsme zůstali celá rodina doma. Obvykle totiž jezdíme přes svátky na hory. Můj vnouček byl ale po operaci, a tak se nikam nejelo. Najednou ke mně přiběhla vnučka, kterou jsem poslala před dům s odpadky. „Babi, tam u popelnic něco strašně kňučí!“ Byla celá vyděšená, a tak jsem šla dolů s ní. Za popelnicemi v malé krabici jsme objevili štěňátko, které strašně naříkalo.
Brzy pookřál
Pejsek byl celý zmrzlý, hladový a hrozně vyděšený. Zabalili jsme ho do dečky, dali mu napít a trochu pribináčka. I když mu už po chvíli začala spokojeně zářit očička, vypravili jsme se raději hned k veterináři. Ten havíka prohlédl, řekl nám vše potřebné, co máme dělat. A dal nám i kontakt na psí útulek, kam ho, až se trochu vzpamatuje, můžeme odvézt.
Nebylo co řešit
Cestou z veteriny zavládla pochmurná nálada. Všichni jsme to cítili stejně, ale nikdo z nás se neodvážil říct, že přece to štěně do útulku nedáme. Nakonec to nakousla má dcera a oznámila dětem, že je to vlastně takový dodatečný dárek od Ježíška. Že není náhoda, že jsme pejska našli zrovna my a zachránili mu tak život.
Starají se o něj skvěle
Moje vnoučata ta slova brala velice vážně. Starají se o Roníčka, jak jsme ho pojmenovali, opravdu vzorně. Venčí ho, učí povely a začali s ním chodit i do psí školky. Jsou šťastné a náš roztomilý pejsek také. Svou vděčnost a lásku nám dává neustále najevo. Dnes je to rok, co jsme ho našli a podruhé se tak narodil. Pořád jsem ale nepochopila, jak ho mohl někdo tak odložit. Kdyby šla vnučka k odpadkům jen o chvíli déle, mohlo být pozdě.
Zdenka B. (59) Olomouc
