Zcela bezdůvodnou nevraživost souseda vůči nám jsme se snažili ignorovat a nevyvolávat zbytečné konflikty. Byla to chyba. Stále nemůžu uvěřit tomu, že se ten darebák nakonec přiznal. Případ je vyřešen a pro policii definitivně ukončen. Co ale my? Vždyť ten chlap je nebezpečný blázen. Bude se nám dále mstít? Co provede příště? Bojím se. Už se doma vůbec necítím dobře a bezpečně. Když to ale někomu

Moje sestra Magda dlouho hledala partnera, muže, se kterým by prošla životem, měla velkou rodinu a byla konečně spokojená. Její hledání skončilo tragicky. Bývala taková tichá, vlastně až zakřiknutá, to není nejlepší vlastnost pro navazování vztahů. Náš otec vždycky z legrace občas říkal, že tomu nějak nerozumí. Dvě dcera a každá tak jiná. Já jsem podle něho byla do větru, Magda taková tichá voda.

Bylo to pro velice ponižující. Propadla jsem zoufalství a nikdo se mi nemůže divit. Ale konečné rozhodnutí nebylo správné. Kamarádka Marta vyndavá Petříka z kočárku a posazuje si ho na klín. Je z ní opravdu hrdá babička. Sedíme v parku na lavičce a ona láskyplně krmí vnoučka dětskou výživou. I když je to moje nejlepší kamarádka, nemůžu se ubránit závisti. Stydím se za to. Ale musím přiznat, že

Moje nešťastná vážně nemocná dcera už svůj život pomalu vzdala. Pak jsme dostali s manželem dobrý nápad a přivedli jí do života Roniho. Marika sedí na zahradě ve svém invalidním vozíku a na jejím klíně je schoulený její nový, věrný kamarád. Vidím svoji dceru se zase po dlouhé době usmívat. Hladí rukou pejska a rozhlíží se vesele po okolí. Pryč je její nedávná apatie a doufejme, že i všechny zlé

Po nepříjemném rozvodu jsem se musela postavit na vlastní nohy. Závistiví lidé mi ale úspěch nepřejí. Vdávala jsem se velmi mladá a děti jsme měli hned po svatbě. Ty už jsou dnes dospělé a mají vlastní život. Žili jsme celkem spokojeně, dokud si můj muž si před několika lety našel mladší model, jak říkal. Přišla na něj „druhá míza“ a jednoho dne mi prostě oznámil, že chce žít jinak a s jinou ženo

Jak jsem stará, tak jsem hloupá. Jenže to člověk pochopí, až když je po všem. A mně to trvalo dost dlouho. Policistka zaklapla poznámkový blok, podívala se na mě a pokusila se o úsměv. Vyzněl dost rozpačitě. Nakonec přece sama moc dobře vím, že dostat zpátky, co mi patří bude asi nemožné. Jen jsem doplnila statistiku stejně podvedených žen. Přesto jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a šla vše nahlá

S mým milovaným Patrikem jsem zažila nejen krásné chvíle, ale i okamžiky plné strachu. Dokonce jsem několik měsíců nevěděla, jestli je vůbec živý. Přes všechny tyto potíže jsem ho však nikdy nepřestala milovat. Můj první kluk mě okouzlil nejen svým šarmem, ale i drahými dárky. Až mnohem později jsem zjistila, že peníze, kterých měl vždycky dost, pocházely z kriminální činnosti. Do Patrika jsem se

Vlezli mi do bytu, když jsem spala. Dva chlapi jako hora, jeden z nich mi vytrhl mobil z ruky, když jsem chtěla volat policii. Vyděsila jsem se, že mě chtějí vykrást. Ta ruka bolela, já tam stála bezbranná jenom v noční košili. Otevřeli si, protože jsem neotvírala. Přišli mi zabavit majetek kvůli nesplaceným dluhům mého přítele. Exekuce. Kolikrát už jsem se proklela, že jsem tenkrát kývla a dělal

Při své povaze jsem to neměla s navazováním známostí s muži nikdy moc lehké. Jen si to vezměte: uzavřená intelektuálka, nesmělá, životem příliš nedotčená, se strachem z mužů… pěkně složitá kombinace. Vystudovala jsem medicínu a po vysoké škole jsem se vrátila jako praktická lékařka do svého rodného městečka. Pociťovala jsem určité naléhání ze strany svého okolí: nenápadné narážky, kdy si najdu n

Odjakživa jsem považovala manželství svých rodičů za přímo ukázkově vzorný vztah. Hádali se jen málokdy a nešlo o nic zásadního, vždy jen o běžné provozní věci. Takhle uběhla celá léta. Bratr odešel z domu jako první, pracoval dlouhodobě v zahraničí. Já jsem si našla přítele a začala jsem žít s ním. K rodičům jsem ale pravidelně jezdila – neměla jsem to do sousedního města daleko. Připadalo mi,