Domů     Chce mě připravit o rodný dům
Chce mě připravit o rodný dům
5 minut čtení

Sestru jsme rodiče, i já sama, odmalinka dost rozmazlovali. Nikdy se nechovala zrovna jako vzorná dcera a sestra. Teď to ale vypadá, že s ní budu muset vést válku o dům.

Moje sestra Iva je o třináct let mladší než já. Dlouho jsem byla jedináček a sourozence jsem si marně přála. Když nakonec přibyla malá Ivanka, byla jsem šťastná.

Na vrcholu blaha byli i rodiče, kteří už v dalšího potomka skoro nedoufali – a snad i proto našeho benjamínka od peřinky rozmazlovali. A ani já jsem v tomto ohledu nezaostávala.

Na rozdíl od jiných vrstevnic jsem svoji malou sestřičku ráda vozila v kočárku, hrála si s ní a skoro ve všem jí ustupovala.

Dostala všechno, co chtěla

Dlouho si to nikdo z nás nechtěl přiznat, a rodiče si to nepřiznali dodnes, ale z Ivanky vyrostl pěkný sobec. Není divu, vždy dostala skoro všechno, co chtěla, a když ne, dovedla se pořádně vztekat.

Časem se sice trochu srovnala, ale naučila se vynucovat si vše jinak, brala to přes city. Dokázala by vymámit cokoli, stačilo, aby se zatvářila jak hromádka neštěstí, slzička ukápla, a vzápětí měla všechno, na co ukázala.

Já ji ale měla – a mám – moc ráda, takže jsem jí nakonec vždycky všechno odpustila, i když si bez dovolení brala mé věci, oblečení a podobně.

S manželem si do oka nepadli

Později jsem se vdala a odstěhovala z našeho města. Sestru jsem už tak často nevídala, ale když se našla volná chvilka, jezdila jsem i s manželem za rodiči a za ní a vždycky jsem jí něco pěkného přivezla.

Brala to jako naprostou samozřejmost, ale když chtěla, uměla být úžasně milá a okouzlující. Můj muž Pavel si ale Ivu neoblíbil, a také jí to dával od začátku jasně najevo. Snad jediná naše návštěva neproběhla bez toho, aby se ti dva nepohádali.

Za rodiči jsem jezdila sama

Mrzelo mě to a snažila jsem se jejich spory mírnit, ale moc se mi to nedařilo. Pavel nakonec odmítal k mým rodičům jezdit. Tvrdil, že nemá zapotřebí se s mojí sestrou pořád hádat, a taky o ní říkal, že je to vypočítavá mrcha.

Sice jsem mu v tom oponovala, ale začala jsem tam jezdit raději už jen sama. Při mých návštěvách se Iva o Pavlovi slůvkem nezmínila, vypadala spokojeně a vše probíhalo jako dřív.

Otce odvezla sanitka

Jak šla léta, narodily se nám dvě děti, Mirek a Lucinka, a už jsem neměla tolik času za svými rodiči jezdit. Iva s nimi stále bydlela, a i když měla „vážnou známost“, do svatby nebo odstěhování se nijak nehrnula.

Zřejmě jí vyhovoval domácí servis, nemusela hnout prstem a jen si užívala. Rodiče pomalu stárli a já byla nakonec ráda, že je sestra u nich, a může jim tak v případě potřeby pomoct. To jsem se ale přepočítala.

Jak se věci ve skutečnosti mají, jsem zjistila, až když mi volala máma, že tátu odvezli do nemocnice, dostal zápal plic.

Pro rodiče nehnula ani prstem

Zařídila jsem si v práci volno a jela ho s mámou navštívit. Stavila jsem se i u nich doma, Iva tam ale zrovna nebyla, prý měla něco důležitého. Táta si v nemocnici poležel dost dlouho a máma to nesla těžce.

Myslela jsem si, že jí Iva aspoň teď trochu pomáhá, jenže to jsem se mýlila. To jsem se ovšem dozvěděla až později.

Nečekaná sestřina návštěva

Když tátu z nemocnice pustili, jeli jsme se na něj i s Pavlem a dětmi podívat. Iva se chovala jako by nic, dokonce i k Pavlovi byla v rámci možností celkem milá a k žádné hádce tentokrát nedošlo. Za pár týdnů se ale všechno mělo změnit.

Jednu sobotu mi sestra zavolala, že je zrovna blízko nás a sondovala, jestli je Pavel doma. Když jsem jí řekla, že ne (byl zrovna s dětmi na výletě), řekla, že se u mě zastaví. Přišla, posadila se ke kávě a pak to na mě vybalila.

Šokující zpráva

Řekla mi, že s otcem to prý od návratu z nemocnice nevypadá dobře, matku že to taky dost zasáhlo a že se dohodli, že svůj dům přepíšou na ni. Zůstala jsem jako opařená.

Ne, že bych o dům stála, bydleli jsme si celkem spokojeně v bytě, ale zaskočilo mě, že mi to sestra přišla oznámit jako hotovu věc, že se mě nikdo na nic neptal.

Iva argumentovala tím, že s rodiči bydlí a že se o ně stará, takže to je pro všechny nejlepší řešení. Dopila kafe a odjela.

Manželovi bylo vše jasné

Když jsem to řekla manželovi, rozzlobilo ho to. Tvrdil, že mě chce sestra připravit o část dědictví, na které mám nárok, a že bych si to rozhodně neměla nechat líbit.

A že se Iva o rodiče nijak nestará, to oni se naopak doteď starají o ni, zatímco ona jen čeká, až jí majetek spadne do klína. Já ale říkala, že o majetek nestojím, jenže muž mi řekl, že když ne na sebe, měla bych myslet do budoucna aspoň na naše děti. Ten večer jsme se hrozně pohádali.

Boj o dědictví

Vím, že Pavel má svůj kus pravdy, ale nedokážu jít proti svým rodičům a sestře. Pavel chce, abych se šla poradit alespoň s nějakým právníkem, když na něj nedám. To sice udělat můžu, ale nemyslím si, že by mi to nějak zvlášť pomohlo.

Rodiče mi ohledně domu doteď nic neřekli, tak třeba to Iva na mě jen zkouší. Anebo už je na ni dům přepsaný, aniž by mi to řekli? Nevím, co mám dělat, ale nečinně sedět nehodlám.

Bojím se však, že až se ozvu a začnu se o to zajímat, rozpoutá se mezi mnou a sestrou válka.

Růžena P. (58), Ostrava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé