Domů     Kila navíc mě moc trápí
Kila navíc mě moc trápí
5 minut čtení

Nesnáším pohled do zrcadla. Nenávidím své špekovaté tělo. Hledám marně recept na hubnutí. Nic nezabírá a já jsem nešťastná.

Z pod skříňky v koupelně jsem vytáhla váhu, odhodlaná zase po delší době se podívat pravdě do očí. Vím, že nemá smysl donekonečna si hrát na mrtvého brouka. A nalhávat si, že ty legíny jsou mi volnější a já zhubla.

Je to hloupá lež, kterou se už nemá cenu utěšovat. Legíny se jen strašlivě vytáhli a tak prořídly, že už se brzy jistě rozpadnou. Co si pak vezmu na sebe? Tyhle černé legíny sou totiž jediné, které na svou obří postavu obléknu. Vše ostatní v šatníku je mi malé. „Tak odvahu děvče!“ Zavírám oči a hop na váhu.

Baculaté miminko

Tlustá jsem byla už v zavinovačce Jenže tehdy se všichni něžně rozplývali nad mými faldíky. Mačkali a pusinkovali moje nožičky a ručičky a válečky a roztomile na mě šišlali. Tehdy mi to samozřejmě bylo fuk. Stejně jako ve školce. Ráda jsem jedla.

A na rozdíl od ostatních dětí, mi chutnala i školková kuchyně. „Vyluxovala jsem bleskově svůj talíř a ještě si přidala z talíře od kamarádky, která se v tom strašně nípala. Všichni to brali s humorem a smáli se, jak mi chutná.

První srážka s realitou

To, že je něco špatně jsem měla poznat až ve škole. To, že jsem takový malý váleček už nikomu roztomilé nepřipadalo. Moje neohrabanost na tělocviku vyvolávala salvy smíchu spolužáků. Tělocvikářka dokonce domlouvala rodičům, ať s tím něco udělají.

Tehdy jsem si prvně uvědomila, že mám kolem sebe štíhlé a hezké kamarádky. A já? Při pohledu do zrcadla jsem se rozplakala. A přestala jíst.

Už jsem nechtěla, aby se mi ve škole kluci posmívali a říkali mi špekoune, tlusťoško, tlustoprdko a ještě mnoho dalších nadávek.

Hladovka není řešení

Mamince se nakonec podařilo mi vysvětlit, že hladovkou nic nevyřeším. Slíbila, že mi bude dělat speciální, zdravý jídelníček. A domluvili jsme se na tom, že začnu chodit cvičit na rytmiku. Po prvních dvou týdnech diety a mírného cvičení jsem zhubla tři kila.

Byla jsem spokojená a dospěla jsem k názoru, že to tak může fungovat kdykoli. A že další dietku si dám až časem. Teď bylo přece třeba se za tu námahu odměnit. Čím? No přece dobrým jídlem!

Nahoru a dolu

A tato metoda mě provázela celou základní školu. Chvíli jsem se zdravě stravovala, něco zhubla. A pak si zase dopřála. Rodiče neměli šanci mě uhlídat. A babička měla příliš měkké srdce. Když jsem dostala na něco chuť, ihned mi to koupila.

Na posměch a nadávky spolužáků jsem si už dávno zvykla a dokázala jim s čokoládou v ruce, v klidu čelit. Zlom přišel až v pubertě.

Pubertální léta

Puberta mě zastihla naprosto nepřipravenou. Hormonální smršť a vzepjaté emoce jsem začala zajídat. Kynula jsem jak těsto na vánočku a přitom prožívala muka. Začala jsem pokukovat po klucích, ale oni mě přehlíželi jako krajinu u Tábora.

A když už o mě zavadili pohledem, viděla jsem v jejich očích údiv a odpor. Na střední škole moje spolužačky chodily nastrojené a pořád prožívaly nějaké lásky. Jejich modely jsem ve své velikosti xxxxxl nemohla nikdy sehnat.

A moje lásky byly jednostranně platonické. Zase jsem přestala jíst.

Všechny jsem vyděsila

S minimálním přídělem stravy a vody šla kila zpočátku rychle dolů. Pak se to zastavilo. Ještě jsem tedy přitvrdila a jednoho dne omdlela na ulici. Zlomila jsem si přitom dost ošklivě nohu a skončila v nemocnici.

Rodiče i kamarády jsem tou událostí dost vyděsila. A všichni o mě začali pečovat a kolem mě skákat. Bylo to příjemné a já se nebránila. Ani těm dobrotám, které mi připravovaali. Zase jsem trochu přibrala. A tehdy jsem potkala Petra.

Štěstí netrvá věčně

Petrovi baculky nevadili a navíc byl zamilovaný. Vzali jsme se. Po dětech jsem zase ztloustla, ale Petr byl stále spokojený. Mně se nakonec podařilo zase nějaké to kilo zhubnout. Tehdy jsem byla šťastná. Děti už byly skoro dospělé, když manžel náhle onemocněl.

Zhoubná rakovina ho netrápila příliš dlouho. Můj hodný a milovaný Petr do dvou let zemřel. Myslela jsem, že to nepřežiju. A abych všechno vydržela, začala jsem jíst. Ne jíst, ale cpát se, žrát.

Mami, už přestaň!

Zase jsem se projedla do obřích rozměrů. Moje dcera byla zděšené a nutila mě, abych s tím něco dělala. A tak jsem nastoupila cestu pokusů a omylů. Tři roky už nedělám nic jiného, než že střídavě hubnu a tloustnu. Žal, že se nedaří, zajídám.

Pak zase zkouším další zaručenou dietu. Ta na chvíli zabere a já zase nevydržím nenacpat se něčím dobrým. A tak pořád dokola.

Už to nezvládám

Jsem asi beznadějný případ. Sama sebe nenávidím, nesnáším své tělo. Zavírám se doma. Jen z práce do práce rychle přejdu po ulici a pryč od lidí. Dcera chce, abych chodila cvičit. Mě ale bolí klouby, funím jak parní lokomotiva a strašně se potím.

Prý se jen vymlouvám a jsem zralá na psychiatra. Zná někdo skutečně účinnou dietu? Potřebuji pomoc!

Hana K. (56), Opava

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili, moje vlastní tělo vlastně napadá, ničí samo seb
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nemyslela, že mi bude chybět školní zvonek. Ten ostrý, protivný zvuk, co ukončoval hodiny a začínal přestávky. Celý život jsem učila na základní škole. Český jazyk a dějepis. Měla jsem ve třídě své království – tabuli popsanou křídou, štosy sešitů, a hlavně oči dětí, které na mně visely. Někdy z povinnosti, jindy se zaujetím. Ale byly tam. Byla tam odezva. I když jde o cizí lid
3 minuty čtení
Na nějaké zázraky jsem v životě nikdy nevěřila, do kostela nechodila. Ale život mě nakonec přece jenom přesvědčil, že se čas od času stávají i věci těžko uvěřitelné. Bylo mi skoro pětačtyřicet. V celém kraji nebyla živá duše, která by uvěřila, že se mi ještě podaří otěhotnět. Osobně jsem tomu rovněž nevěřila ani za mák. Bylo to vyloučeno už proto, že jsem po rozvodu žila sama. Za takových okoln
3 minuty čtení
Každé ráno si dělám čaj do dvou šálků. Jeden piju, druhý zůstává nedotčený. Možná to zní zvláštně, ale nějak mi to pomáhá. Jde o rituál, který zůstal, i když člověk, pro kterého byl určen, už nechodí v mém bytě, po tomto světě. Já bydlím sama v malém domku na konci vesnice, kde lišky dávají dobrou noc a pošťák se usmívá ještě dřív, než otevřu branku. Život tu běží pomalu, ale ne bez emocí. T
5 minut čtení
Po třiceti letech manželství, které jsem považovala za pevné, mi manžel Petr oznámil, že si našel jinou, a odstěhoval se. Odešel za ní a nechal mě samotnou. Nejen se zlomeným srdcem, ale i s hromadou dluhů, o kterých jsem neměla tušení. Moje rodina, kterou jsem milovala, se rozpadla, a já teď hledám sílu, jak začít znovu. Příliš mladí na lásku? S Petrem jsme se vzali velmi mladí a záhy js
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a