Domů     Oslovil mě až během noční přestávky
Oslovil mě až během noční přestávky

Bylo mi třicet let a vydala jsem se hledat ženicha k moři. Zpočátku to však vypadalo, že budu mít obrovskou smůlu.

Stalo se to dávno. Tu noc před vysněným zájezdem do Jugoslávie jsem nemohla usnout, tak jsem se těšila. Jela jsem s kamarádkou Ivanou.

Ivana byla celkem fajn holka, jenomže já se v té době zoufale chtěla vdávat, a v tom mi žádná kamarádka na světě pomoci nemohla. Vlastně jsme byly vdáváním posedlé obě. Bylo nám třicet, a to bylo v té době už na hranici.

Dnes mi to připadá nesmírně trapné, ale vlastně jediné, na co jsem cestou autobusem myslela, bylo: je mezi spolucestujícími nějaký přijatelný chlap?

Pozorovala jsem spolucestující

Během cesty jsem vyhlížela vhodné objekty. Velké množství kandidátů bylo předem vyloučeno. Tlustí, ženatí, příšerně staří, případně s knírem, to všechno jsem škrtala pomyslnou tlustou čarou. Až zbyl jen jeden jediný.

Vypadal skvěle, cestoval s kamarádem, věk, výška, barva vlasů, všechno bylo v nejlepším pořádku. Tedy, až moc v pořádku. Bylo jasné jako facka, že se líbí ženám. Také Ivana na něm ulpívala pohledem častěji, než se slušelo.

Uvítací večírek

Autobus se časně ráno dokodrcal k hotelu, kde jsme byli všichni ubytováni. Nebyl to právě luxusní hotel. Ale v té době se nejezdilo za komfortem. Proto jsme se stavem příšerného hotelu dlouho nezabývaly, měly jsme na starosti důležitější věci.

Byla nám přidělena průvodkyně, která nás v jídelně seznámila s programem zájezdu a také s tím, že hned první večer proběhne malý seznamovací večírek. Přišla naše chvíle! V pokoji jsme se dlouhé hodiny parádily.

Pozvání k tanci

Když jsme vpluly na večírek, byl už v plném proudu. Dostaly jsme víno jako pozornost. Večírek se odehrával na terase obklopené růžovými keři, za kterými již bylo slyšet a částečně i vidět moře.

Místní hudební skupina hrála jako o život a ti odvážnější rekreanti křepčili s plným nasazením. Když se nade mnou ozvalo „smím prosit“, v duchu jsem zajásala, ale jen na okamžik. Vzhlédla jsem a pochopila, že mě o tanec žádá nikoli můj idol, ale jeho kamarád.

Byl, pravda, docela sympatický, jenomže ten druhý se mi líbil asi tak tisíckrát víc. Pochopitelně jsem na sobě nedala nic znát a s úsměvem jsem se svým společníkem zamířila na parket.

Odešel do noci

Často jsem se rádoby nenápadně dívala směrem, kde seděl můj idol. S nikým netančil, tvářil se nezúčastněně, kouřil jednu cigaretu za druhou, pak vstal a odešel směrem k moři. Důležitý seznamovací večírek jsem tak s trávila s mužem, o kterého jsem neměla zájem.

Stejně tak Ivana, pro kterou si přišel chlápek, co vypadal jako z veselohry. Protože nám ale oba pánové po celý večer platili víno, nárokovali si naši pozornost. Večer se šli s námi projít k moři.

Dívala jsem se, jestli se někde neprochází tamten, ale ani koutkem oka jsem ho nezahlédla.

Bědovaly jsme nad naším osudem

Později večer jsme se s Ivanou na pokoji shodly, že se prostě nevdáme a že je třeba se s tím smířit.

Vzájemně jsme se rozesmávaly představami, jak ona bude už jenom plést nehezké beztvaré ponožky, zatímco já bych si mohla pořídit jezevčíky a pečovat o ně, když už mi osud odepřel ženicha a případné dětičky.

Jenomže když jsem usínala, zaslechla jsem divný zvuk, a smích mě přešel. Ivana plakala. Takže to pro ni zase až taková legrace nebyla. Ani další dny nebyly k popukání.

Oba naši noví známí nám dělali společnost od rána do večera a my jsme se tomu nedokázaly vzepřít.

Pár letmých setkání

Můj idol si zvolil osamělý způsob života, ráno běhal podél moře, potom dlouho plaval, odpoledne jsem ho vídala číst si na balkoně. Několikrát jsem měla pocit, jako by se na mě usmál.

Dvakrát v jídelně, jednou, když jsme se míjeli na pobřeží, jednou v obchodě se suvenýry. Podívali jsme se na sebe. Teď by mě mohl oslovit, řekla jsem si v duchu, plna naděje. Ale mlčel jako ryba.

Mušlička na památku

S nadějí jsem vzhlížela k chystanému závěrečnému večírku, ale ani tam jsem neuspěla. Můj idol se totiž vůbec nedostavil, ale kdo se dostavil, byli naši nápadníci, ještě ke všemu s nekalými úmysly.

Objednávali neuvěřitelné množství silného červeného vína ve snaze nás opít a vylákat ven. Tomu jsme samozřejmě odolaly a šly jsme obdivovat večerní moře samy. Ten romantický chlapík sám postával na útesu a hleděl do vln.

Obě jsme při pohledu na něho vzdychly a Ivana poznamenala, že se na zbytek svého života, kdy bude už jenom plést ponožky, netěší. Pak nás čekala jenom dlouhá noční zpáteční cesta.

Protože u moře bylo hrozně draho, jediným suvenýrem, který jsem si vezla, byla malá mušlička z pláže. Řekla jsem si, že mi bude navždy připomínat toho hezkého chlapíka na útesu.

Pozorování noční oblohy

Řidiči autobusu dělali pochopitelně noční přestávky na toaletu či občerstvení. Když kolem půlnoci zastavili na parkovišti, bolela mě už záda tak, že jsem opustila spící Ivanu a vyšla na chvíli ven. Pozorovala jsem oblohu plnou hvězd a cítila těžký smutek.

Za mnou se ozvalo: „Poznáte Orion?“ Ohromeně jsem se otočila. Ano, byl to on. Vykoktala jsem: „Poznám sotva Velkej vůz.“

Hned mi ukázal i Malý vůz a Orion, pak už jsme museli nastoupit.

Obě jsme našly lásku

Mušlička mi i po letech připomíná zájezd, na kterém jsem se seznámila s manželem. Naštěstí ani Ivana nezůstala sama, ba právě naopak. Stačila se už dvakrát rozvést a brzy se provdá potřetí.

Marie S. (53), Most

Předchozí článek
reklama
Související články
28.3.2024
S novým chytrým telefonem jsem to vůbec neuměla. Dvakrát jsem vyťukala špatné číslo. Místo švadleny to zvedl nějaký muž… Před dvěma lety jsem dostala nový moderní mobil. Jako žena nepolíbená moderními technologiemi jsem z toho nebyla moc nadšená. Vůbec jsem s ním neuměla pracovat. Jednou jsem dokonce popletla při přepisování kontaktu dvě čísla. Právě to mi ale přineslo štěstí v podobě nového mu
28.3.2024
V dlouholetém manželství jsem nebyla šťastná, ale manželovi jsem byla věrná, i když on byl přesvědčený o opaku. Lidé jsou různí, hodní, dobrotiví, ale také zákeřní a zlomyslní. A někteří také rádi druhým ubližují vymyšlenými zprávami. Někdy se ale stane, že pomluvy mají nakonec úplně opačný účinek. Já jsem se před několika lety stala terčem takových pomluv. Naštěstí to ale nakonec vyústilo v do
25.3.2024
Bylo nádherné jaro, všechno kvetlo, nad řekou tančily sluneční paprsky a já jsem byla nešťastně zamilovaná. Miloš totiž chodil s Vendulou. Maturita se blížila mílovými kroky, ale já jsem měla zároveň tolik řekněme mimoškolních starostí, až mi z toho praskala hlava. Jaro bylo v plném rozpuku, nad řekou tančily sluneční paprsky zasněný waltz, kvetlo kdeco, vzduch voněl jarem a všichni se z něho r
24.3.2024
Žila jsem v chatrném domečku s otcem opilcem a nespolehlivým přítelem. Sklouzli jsme do dluhů. Byla jsem zoufalá! Bylo mi líto souseda, protože měl za ženu nesympatickou hysterku. Ale ani já jsem se nemohla chlubit vzorným rodinným životem. Občas jsem se dívala z okna do sousední zahrady a v duchu jsem mu říkala: „Kamaráde, my jsme tomu ale dali na frak, oba.“ V té době si lidé v naší ulici dom
20.3.2024
Potkala jsem u řeky přízrak, do kterého jsem se překvapivě rychle zamilovala. Ale tomu se nelze divit, vždyť mi bylo sedmnáct. Jaro přišlo dřív, zahrady a louky kvetly jako o život, byla sobota, a tak jsem se vydala na romantickou procházku kolem řeky. Co kdyby mě tam potkala láska? A jak jsem se tak courala voňavou jarní trávou, najednou jsem vyjekla. Spatřila jsem fatu morgánu, rytíře na koni
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští