SkutečnéPříběhy.cz
Domů     U moře jsem poznala životní lásku
U moře jsem poznala životní lásku

Ještě mi nebylo osmnáct, a tak mi rodiče oznámili, že mě samotnou doma nenechají. Na dovolenou jsem musela s nimi.

Živě si pamatuji, jak jsem se strašně pohádala s mámou. Syčela jsem na ni, že s nimi na dovolenou nepojedu, že nejsem malá holčička, a tak přece mohu zůstat doma. „Nebylo ti osmnáct, nejsi plnoletá, jedeš s námi!

Chceme tě vzít do Bulharska, a ty, místo abys projevila vděčnost, ještě protestuješ,“ rozčilovala se.

Měla jsem vztek

Seděla jsem v pokojíčku a fňukala. Měla jsem tak velkolepé plány! Těšila jsem se, že jakmile za mými rodiči zaklapnou dveře, zavolám holkám a začneme pořádat divoké mejdany. A teď mi to rodiče všechno překazili.

reklama

Táta nanosil kufry do auta, maminka udělala řízky na cestu a já jsem smutně telefonovala spolužačkám, že je všechno jinak. A mohla za to dovolená v Bulharsku. Jak já to Bulharsko nenáviděla!

Kluk pod slunečníkem

Moje nenávist však trochu opadla, když jsme přijeli do kempu. Dýchlo to na mě prázdninami a letní bezstarostností. Slunce sálalo, rekreanti pod slunečníky lízali zmrzlinu anebo se zahrabávali do písku, vzduch voněl mořskou vodou, foukal osvěžující vítr.

Přestala jsem smutnit, přece jen, tohle není žádný koncentrační tábor. Převlékla jsem se do krásných světle modrých plavek a vyrazila na pláž, kde se za mnou nejeden kluk otočil.

reklama

Rodiče se rozhodli zpříjemnit mi pobyt co nejvíce, abych tolik nelitovala, že jsem musela jet, a tak mi neustále nosili zmrzliny a další sladkosti.

Večer jsme si někdy dopřáli i večeři v restauraci, na rozdíl od jiných českých rekreantů v kempu, kteří si večeře připravovali u stanů na plynovém vařiči. Vzpomínám si na chuť místních ryb, byla božská.

Nejvíce si však vzpomínám na jednoho z rekreantů, mladíka, který pravidelně sedával pod slunečníkem poblíž naší rodiny. S trochou škodolibosti jsem zaznamenala, že je tu také s rodiči. Vypadal tudíž dost otráveně. Odhadla jsem, že bude přibližně v mém věku.

Asi třetí nebo čtvrtý den pobytu se osmělil, a když jsem se šla koupat, rádoby nenápadně se loudal za mnou.

Seznámení v moři

Oslovil mě v moři, když jsme plavali k bójkám. Ptal se, jak se jmenuji a odkud jsem. Zjistili jsme, že v Čechách bydlíme nedaleko, že pocházíme ze sousedních měst.

reklama

Vyšlo najevo, že už odmaturoval a dosáhl plnoletosti, ale přesto jel na zájezd s rodiči, aby jim udělal radost. To mi bylo sympatické, říkala jsem si, že to bude asi nějaký citlivý mladý muž. Pak už jsme plavali mlčky, byl docela plachý.

Po očku jsem si ho prohlížela a došla jsem k povzbudivému závěru, že vypadá ještě lépe než Pavel – kluk z naší třídy, který se mi líbil.

Strhla se hádka

Vyšli jsme z vody společně. Tušila jsem, že nás můj tatínek pozoruje ostřížím zrakem. Nemýlila jsem se. Jakmile jsem došla k naší dece, hned jsem postřehla znepokojené obličeje obou rodičů. „Kdo to je?“ vybafl táta. „Co je to za cizího kluka?“ syčela máma.

Hned jsme se začali hádat. „Jen jsme si spolu povídali, co má být?“ ječela jsem. „Nebudeš tady navazovat kontakty s žádnými mladíky!“ volala máma. Zase už jsem cítila, že mám v očích slzy. Rodiče mě střežili jako dva hlídací psi. A mně se ten kluk pod nedalekým slunečníkem tak líbil!

Nepustili mě z očí

Rodiče mě však od toho dne nepustili ani na krok. Přestali jsme chodit i do restaurace, abychom ho nemohli potkávat. Máma totiž trpěla utkvělou představou, že otěhotním ještě před maturitou, a neuvěřitelně se toho bála.

Rozhodli se s tátou, že tomu zabrání za každou cenu. Vyplížit se večer ze stanu bylo vyloučeno, a tak jsme se s Honzou vídali jen na pláži. Ani do moře jsem už nechodila sama, táta se vždycky šel koupat se mnou.

Řekla jsem mu adresu

Připadala jsem si jako princezna zamčená ve věži. Už jsme si s tím hezkým klukem nevyměnili jediné slovo. V ten úplně poslední den rekreace se mi podařilo jít si sama pro zmrzlinu, když rodiče plánovali zpáteční cestu.

Honza si toho naštěstí všiml a také uháněl ke stánku. „Řekni mi adresu,“ zašeptal. Sotva jsem mu ji odrecitovala, už u mě stál táta. Koupil zmrzlinu a v podstatě mě od stánku odvlekl.

První a poslední láska

Vrátili jsme se domů. Myslela jsem, že už se s Honzou nikdy neuvidíme. Pravda, adresu znal, ale nenapadlo by mě, že mě doopravdy vyhledá. Ještě o prázdninách však někdo zazvonil. Vyhlédla jsem z okna a dole stál Honza!

Moji rodiče bezstarostně odjeli na večeři k babičce, a tak jsme se spolu procházeli po sídlišti a povídali jsme se. Líbil se mi čím dál víc.

Rodiče ho nakonec museli vzít na vědomí, protože jsem v září oslavila osmnácté narozeniny s tím, že už mě nemohou tolik omezovat. Od té doby uplynulo už mnoho let a my s Honzou jsme pořád spolu…

Eva L. (56), Opava

Předchozí článek
reklama
Související články
24.3.2023
Vyrůstala jsem mezi kluky, a tak jsem byla sama tak trošku jako kluk. Případní nápadníci to se mnou neměli snadné. Mít sourozence je velká radost. I když přiznávám, že vyrůstat se dvěma staršími bratry bylo někdy náročné. Maminka zemřela, když mi bylo sedm let, a od té doby jsem byla jedinou ženskou silou v naší domácnosti. Tatínek na nás všechny praktikoval stejnou výchovu, a tak jsem už od dě
24.3.2023
Do manželství jsem se hrnula. Stačilo poznat Miloše, do kterého jsem se zamilovala tak, že jsem už po naší první schůzce slyšela svatební zvony. Když se zamiluji, jdu do všeho po hlavě. A přesně to se mi v budoucnu krutě vymstilo. Trvalo téměř osm let, než jsme se s Milošem vzali. Do svatby se mu totiž moc nechtělo. Zanedlouho se nám narodil syn a naše rodina byla kompletní. Spokojeně jsme žili
20.3.2023
Žila jsem si už svůj poklidný život důchodkyně, když ho pěkně rozvířila neuvěřitelná náhoda. Dnes jsem ráda, že jsem ji tehdy chytla za pačesy. Sedím u svatebního stolu spolu s celou rodinou a dvěma vnoučaty. Řeklo by se, normální svatební hostina, tak o co jde? Já totiž sedím v čele toho stolu a jako čerstvá nevěsta jím společnou lžící polévku se svým manželem. První svatba v životě. Špatné
19.3.2023
Poté, co jsem ovdověla a onemocněla, jsem nedoufala, že mě ještě něco pěkného potká. Pak jsem ale našla muže, který mi vrátil smysl života! Doufám, že můj příběh poslouží vašim čtenářkám jako důkaz o všemocné síle lásky a o tom, že dokud jsme tady na světě, může se stát cokoli. Hlavní je mít pevnou vůli a víru. Vždy nás totiž může potkat krásný a hluboký cit, bez ohledu na stáří. Nic mi nesc
11.3.2023
Když šel syn Honzík do první třídy, nebylo to zrovna jednoduché období. Byla jsem na něho sama, pracovala jsem do úmoru, aby měl všechno. Bláhově jsem se domnívala, že mu fakt, že nejsme úplná rodina, dokážu uspokojivě vynahradit. Naivně jsem si předsevzala, že budu-li pracovat za dva, vydělám dost na to, abychom v ničem netrpěli nedostatkem. Byl to absolutní nesmysl. Dřepěla jsem v kanceláři n
Nenechte si ujít další zajímavé články
Miliardy planetárních vyvrhelů se toulají naší galaxií
21stoleti.cz
Miliardy planetárních vyvrhelů se toulají naší galaxií
Většina dosud známých planet svůj život tráví v rodinném kruhu s mateřskou hvězdou a mnohdy i s planetárními sourozenci. Ale jak to tak někdy bývá u lidí, tak i mezi planetami může dojít ke konfliktu,
Klara Rott The Spa v representativních prostorách hotelu Andaz
iluxus.cz
Klara Rott The Spa v representativních prostorách hotelu Andaz
Lifestylový hotel Andaz Prague, unikátní místo čerpající z bohatých lokálních tradic, kultury, umění a architektury, poskytl své prostory a záštitu kosmetické značce Klara Rott, která zde vytvořila un
Kvůli komu se tak Lucie Benešová stále šlechtí?
nasehvezdy.cz
Kvůli komu se tak Lucie Benešová stále šlechtí?
Těžko věřit, že je Lucie Benešová (48) babičkou. Vzhledem směle konkuruje i o generaci mladším herečkám – není divu, že ještě dnes jí scenáristé předepisují košilaté scény, jak je sama nazývá. Z je
Rosslynská kaple: Ukrývá nejcennější relikvii světa?
epochalnisvet.cz
Rosslynská kaple: Ukrývá nejcennější relikvii světa?
Skotsko je neuvěřitelně pestrá země s bohatou a bohužel také pořádně komplikovanou a krvavou minulostí. Tu připomíná i množství historických staveb, mezi které patří i slavný chrám stojící v zeleni ma
Bez zakryté hlavy to nejde: Kdo kvůli zničenému slamáku zrušil svatbu?
epochaplus.cz
Bez zakryté hlavy to nejde: Kdo kvůli zničenému slamáku zrušil svatbu?
Francouzské královně Marii Antoinettě (1755–1793) dělá její manžel Ludvík XVI. (1754–1793) všechno, co jí na očích uvidí. Projevuje se to na výdajích dvora. Ministru financí Turgotovi dochází trpělivo
Záhada rodinné chaty
skutecnepribehy.cz
Záhada rodinné chaty
V mládí jsem zažila na naší chatě opravdu hrozivé věci, které jsem si nedovedla vysvětlit. Odpovědi na moje otázky přinesl až čas. Jako dívka z Prahy jsem si uměla vychutnat víkendy na naší chatě. Oproti panelákovému bytu to byla vždycky vítaná změna. Přírodu a čerstvý vzduch jsem milovala odmalička. Měli jsme chatu kousek od jednoho rybníka,
Excentrická svatyně klasického designu
rezidenceonline.cz
Excentrická svatyně klasického designu
Sebevědomá kombinace témat, materiálů a textur, směs paradoxů, tvořená moderními formami v kombinaci s nadčasovým nábytkem – to vše stojí za výsledným jemným leskem luxusního interiéru, jehož vyznění
Špagety se zeleninou
tisicereceptu.cz
Špagety se zeleninou
Jídlo, se kterým si poradíte, i když vás na vaření zrovna moc neužije. Ingredience 500 g špaget 500 g mletého masa 250 g rajčatového pyré 1 větší cibule 3 velká rajčata 1 červená paprika 2
Zeleninový kuskus s krevetami
tisicereceptu.cz
Zeleninový kuskus s krevetami
Suroviny 250 g mražených krevet 2 hrnky kuskusu 1 l zeleninového vývaru 2 velké cukety 2 pórky 2 lžíce olivového oleje hrubozrnná mořská sůl pepř čerstvá bazalka Postup Suchý kuskus n
Vymění Martin Zounar partnerku za kolegyni?
nasehvezdy.cz
Vymění Martin Zounar partnerku za kolegyni?
Po třinácti letech se rozešel s partnerkou Simonou Brdičkovou (46). Mají spolu dceru Claudii (14). Když to ale Martin Zounar (55) nejméně čekal, vstoupila mu do cesty pohledná psycholožka Kateřina K
První knihu na území dnešního Slovenska napsal římský císař: Ale kde?
enigmaplus.cz
První knihu na území dnešního Slovenska napsal římský císař: Ale kde?
Už pozorná dítka ve školách se mohou dozvědět, že první knihu na území sousedního Slovenska napsal římský císař Marcus Aurelius. Dokážeme však určit přesné místo, kde slavná sbírka úvah „Hovory k sobě
Pardubický kraj Vůně perníku, úsměv loutek a UNESCO
epochanacestach.cz
Pardubický kraj Vůně perníku, úsměv loutek a UNESCO
Ačkoli patří k těm menšímv České republice, nabízí aktivity a působivé expozice, kterým nelze říci „ne“. Pouze v Pardubickém kraji můžete nasát omamnou vůni perníku, stát se součástí dostihového vesel