I když mi bylo jen devatenáct, maminka s babičkou si myslely, že mám nejvyšší čas na vdávání. I ženicha mi vybraly. Doma to už nebylo k vydržení. Denně jsem se očima vyptávala hvězd, kdy už mi pošlou prince, který by mě vysvobodil, ale odpovědi jsem se nedočkala. Jen na mě tak tiše spiklenecky pomrkávaly, ale to bylo všechno. Bylo mi devatenáct, prodávala jsem v textilní galanterii na náměstí a m

Dva lidé, kteří se mají rádi, by si měli své chyby umět odpouštět, pokud to nepřekračuje určité hranice. V mém případě bohužel často k překročení hranic docházelo. Jakmile jsem začala s nějakým klukem chodit, byla jsem si tím vztahem strašně moc jistá a podle toho jsem se chovala. Namyšleně jsem se domnívala, že pokud už mám nějakého kluka v hrsti, bude jednat tak, jak chci já a moje nedostatk

Manželův odchod do zahraničí kvůli práci jsem nejprve nepovažovala za nic razantního, co by mělo narušit náš společný život. Jenže opak byl pravdou. Někdy uběhne i několik dní bez toho, abychom si s partnerem pořádně promluvili. Je toho zapotřebí mnoho zařídit, nakoupit, udělat a doma pak chceme mít alespoň na chvíli ticho a klid, abychom sebrali síly na to druhý den ten samý kolotoč povinnost

Vždy jsem věřila v lásku na celý život. Po osmi letech manželství jsem si však už žádné velké iluze o tomto citu nedělala. S Jaroslavem jsem si toho neměla mnoho co říct a on byl na tom zřejmě podobně. Byl celý den v práci a o víkendech s kamarády na fotbale nebo na rybách. Večery jsme také většinou trávili každý zvlášť. Já u televize nebo knížky, manžel s přáteli v hospodě. Co na srdci, …

Stírací los, který jsem dostala od vnuka k narozeninám, mě vůbec netěšil. A názor jsem nezměnila, ani kvůli padesátikorunové výhře. Když mě ale přímo v trafice pozval šaramantní pán na kávu, názor jsem měla najednou úplně jiný! Oslava mých narozenin se blížila a mně nastaly, jako každý rok, malé galeje. Pohostit osm vnoučat a jejich rodiče, nebyl nijak snadný úkol. Zatímco moje kamarádky prostě

Bylo mi sedmnáct let a jemu o patnáct roků víc. Navíc byl ženatý, i když se zrovna rozváděl. Nikdy bych doma nemohla přiznat, s kým chodím. A tajit mě musel kvůli svému rozvodu samozřejmě i Jarda. Přes tuto nepřízeň osudu v podobě výchozí situace jsme jeden druhého strašně moc milovali a prožívali jsme nejkrásnější dny svého života. U mě to v mém věku nebylo až tak neobvyklé, první láska bývá v

Dodělala jsem si řidičák. Znáte asi ten pocit úlevy, že je to za vámi a vy jste pánem situace. A tak hned první volný a krásný den jsem si vyjela se svým novým, i když starším a ojetým autem na výlet. Blažilo mě vědomí, že auto je moje, že si jedu, kam chci a řídím, jak chci, tedy v rámci dosud ještě plně dodržovaných předpisů. Unášela mě silnicí za městem nejen kola vozu, ale i fakt, že jsem v

Dnešní doba už není tak totalitní, aby na člověka koukali skrz prsty jenom proto, že žije s partnerem či partnerkou bez toho, aby se vzali. A taky k čemu. Je to jen papír a na vztazích to nic nemění. Navíc svatba nikoho k ničemu stejně nezavazuje. A když chce přehodit výhybku, tak nastává plno trapných obstrukcí a dohadování. Zejména, jestli je nějaké to děcko. To už je úplně za hranicí. Tak pr

Ne každému se v životě poštěstí potkat velkou lásku. Mně se o povedlo, i když to vůbec nebylo jednoduché. Co ale v životě snadné je. Karel mi pevně stiskl ruku a usmál se, až se mu ve tvářích udělaly ty jeho roztomilé dolíčky. Říkat nic nemusel, hned jsem věděla, o co jde. Šli jsme totiž právě kolem našeho stromu, kde jsme se prvně políbili. Bylo to ještě dávno v minulém století. Mě bylo jednadva

Bývala jsem tvrdohlavá. Svoje zklamání jsem si málem až hýčkala. Dnes, po tolika letech, už vím, že lidé by měli umět odpouštět. Moje neštěstí, které jsem kdysi považovala za celoživotní, zavinil dávný ples. Milovala jsem zimní plesy, žádný jsem nevynechala. Sníh křupal pod vysokými podpatky, pouliční lampy obdivně pomrkávaly. Aby ne, byla jsem nejhezčí děvče ze třídy. Dnes by tomu už žádné zr