Domů     První opravdu velká láska
První opravdu velká láska

Bylo už pozdě, zima a všude sníh. Přijela jsem od tetičky z jižních Čech. Vlak měl zpoždění a tak jsem se na nádraží dostala hodně pozdě, skoro v jedenáct hodin v noci.

To nebylo moc dobré… Měla jsem docela strach. V dnešním velkoměstě číhá na holku s batohem nebezpečí všude. A tramvaj ne a nejela. Na zastávce stáli dva lidé. Mladý muž a starší paní. Co dělat?

Naděje na to, že co nevidět přijede vytoužená linka, pohasínala s každou minutou…

K mé hrůze se najednou ten muž vydal směrem ke mně. Nevěděla jsem, co mám dělat. Stála jsem jako zařezaná. Až když se přiblížil skoro ke mně, ukázalo se, že vypadá celkem sympaticky. Mile se na mě usmál a pak mě ohromil tím, co pronesl:

„Promiňte, mé jméno je Dan a mám pro vás návrh. Co kdybychom si vzali společně taxíka? Vzhledem k tomu, že jste tu druhou tramvaj nechala odjet, čekáte na stejnou jako já.

Několik dlouhých stanic nepřipadají žádné přestupy v úvahu, takže – jak se zdá – máme přibližně stejnou cestu. Když si najmeme taxíka, tak ten, kdo to bude mít blíž, vystoupí a druhý pojede dál. Já zaplatím tu delší trasu, i kdybyste jela dál vy.

To je zajímavá nabídka, ne? Co tomu říkáte?“ Strnula jsem. Na první pohled se zdálo, že na tom návrhu nic špatného není a že tady nebudu muset stát kdoví jak dlouho. Ani finančně to nebude tak hrozivé.

Jenže já už jsem takový strašpytel, že vidím nebezpečí i tam, kde nehrozí. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem se rozhodla a kývla.

Nasedli jsme do taxíku. Byl příjemně vytopený. Uvedla jsem adresu – samozřejmě takovou, kde vůbec nebydlím, nicméně ne příliš daleko od skutečného domova, abych to už pak klidně došla pěšky. Šlo mi o to, abych zmátla Dana.

On to měl dál, a tak jsem mu přispěla a vystoupila. Poděkovala jsem mu a při loučení dala i číslo mobilu – pro případ, že by mi chtěl někdy zavolat. Přišlo mi to takové nezávazné a kvůli jeho zájmu o mě i docela vhodné. Když jsem vystoupila, spadl mi kámen ze srdce a pospíchala jsem domů.

Přemýšlela jsem o Danovi ještě na chodníku. Proč to udělal? Byl to džentlmen? To se už tak hned nevidí… Nebo pragmatik, který nechtěl čekat a vypočítal si, že ho takto jízda přijde levněji? Udělala jsem dobře, že jsem mu dala ten mobil? A nesleduje mě náhodou?

Rychle jsem doklusala domů a pořád jsem se rozhlížela, jestli za mnou někdo nejde. Až když jsem za sebou zamkla, vydechla jsem si úlevou nad tím, že celé to mé dobrodružství dopadlo dobře. Ulehla jsem a spala jako zabitá. Ráno mě probudilo zvonění mobilu:

„Tak co, Terezko, jste v pořádku?“ No, ten to teda bere hopem, pomyslela jsem si a vedla s ním řeč tak „úspěšně“, že mě dříve, než jsem si to pořádně uvědomila, uhnal na rande. Na té schůzce jsme ještě ke všemu zjistili, že jsme oba nezadaní.

Zase to ze mě vytáhl, aniž jsem nějak dvakrát chtěla. Dan byl ale neuvěřitelně výřečný a nějak to na mě uměl. Zkrátka a dobře jsme spolu po tomto setkání začali chodit.

Nejprve to byly procházky, pokračovalo to návštěvou kina, sezením v kavárnách, tancovačkami a nakonec došlo i na dlouhé výlety.

Jednoho dne mě přiměl k návštěvě rodičů. A tam mi zazněl varovný signál, který jsem neuměla specifikovat. Znovu se ve mně probudila moje věčná bázlivost. Na té jeho rodině se mi něco nezdálo.

Nebylo to nic konkrétního, nic, co bych mohla popsat a pak promýšlet, jen takový nijaký divný pocit… Výřečnost Dana ale měla navrch.

Naše známost pokračovala rychlým tempem, já na své pocity zapomněla stejně jako na ostražitost a nechala jsem se postupně, bez zvláštního odporu, přemluvit ke svatbě. A ta se také zanedlouho uskutečnila…

Večer po obřadu, kdy už měl nadále Dan bydlet u mě, ke mně přistoupil tchán a nenápadně mi cpal do ruky jakési pilulky: „Terezko, tohle musíte Danovi dávat každý den do pití při snídani, jinak vás bude moc zlobit. Ale pozor, on to nesmí vědět!“ Cože?

To snad ne! Úplně jsem z toho zkoprněla… Tchán mi pak ještě po mém naléhání milostivě vysvětlil, že v jejich rodině je zlá duševní choroba, schizofrenie a Dan ji má… Proboha, a proč mi to nikdo neřekl? No, tak mu ty prášky budu dávat, no, ale jak?

Nevím, jak to dělali oni, ale v mém případě na mé „domácí léčení“ Dan přišel. Prášek totiž řízením osudu plaval v mléce. A já nestačila zírat. Dosud tak milý Dan se najednou šíleně rozběsnil:

„Ty… ty potvoro, tak ty jsi mě chtěla otrávit!“ Bylo to hrozné a nebyla s ním kloudná řeč. Nedal si nic vysvětlit, zuřil až k nepříčetnosti a nakonec si sebral své věci a dramaticky odešel pryč – zpátky k rodičům. Byla jsem z toho v šoku.

Vědomí velké lásky se rázem rozplynulo a já si vybavovala detaily, které jsem před tím neviděla, nebo snad ani nechtěla vidět. Nevěděla jsem, co mám dělat. Vrátila se mi má dřívější opatrnost a začala jsem jednat.

V první řadě jsem vyměnila zámky u dveří. Pak jsem si teprve sedla v pokoji a rovnala myšlenky. No dobře. Byl to šok, ale lepší takhle záhy, než kdybych musela žít se schizofrenikem, jehož stav by se jistě nelepšil.

Jako vždy, když mě potkalo něco zásadního, vydala jsem se za matkou. Byl krásný jarní den a tak jsme spolu vyrazily do Stromovky – osvěžit se po té hrůze svěží přírodou. Když jsme si spolu srovnaly všechna fakta, dospěly jsme k názoru, že nemám proč se trápit! Dítě na cestě není, tak co…

Za týden přišel Dan s prosíkem. Zase byl takový, jakého jsem ho znala celou dobu, a znovu spustil stavidla své výmluvnosti: že by se rád vrátil, ale že se nemůže dostat domů. I když ve mně byla malá dušička, sdělila jsem mu skrze zamčené dveře:

„Klíče jsem vyměnila. Zůstaň si u rodičů. Když se nechceš léčit, tak já za tebe odpovědnost brát nebudu. Ten jeden tvůj výbuch mi úplně stačil. Nechci domýšlet, jak by vypadal druhý a třetí a tak dále.

Nikdo z vás mi to navíc nebyl ochoten sdělit, všichni jste mi celou dobu lhali!“

Byla to vypjatá scéna. Já i dveře jsme vydržely – nevydržel Dan, který nakonec odešel a sám podal žádost o rozvod. Na první stání jsme byli od sebe. Utajení takové závažné choroby a žádné společné závazky, to byly dostačující důvody.

Asi jsem se zachránila, přinejmenším od letitého utrpení. Byla jsem zase svobodná a pomalu jsem se začala dávat dohromady z toho šoku. Jenže to ještě nebyl konec. Dan totiž přišel po čase znovu. Odchytil mě cestou domů.

Už ne tak elegantně a výmluvně se mě snažil přesvědčit, že bychom to mohli zase spolu zkusit. Nevěřila jsem vlastním uším a přičítala to vše jeho pokračující chorobě. Nicméně jsem se ho zeptala: „Tak ty už si tedy nemyslíš, že jsem tě chtěla otrávit? Fajn.

Řekli ti doma také, že to byl tvůj otec, kdo po mně chtěl, abych ti ty léky dávala tajně? Tak ať ti je dál ordinuje, jak uzná za vhodné, ale mě vynechej. Sbohem. Už tě nechci vidět!“ Měla jsem strach, aby mi neublížil.

Naštěstí bylo kolem na chodníku plno lidí a tak se zmohl jen na nenávistný pohled, beze slova se otočil a odešel. Mně se ještě dlouho potom klepala kolena.

I když jsem se skoro rok nemohla z rozvodu a s tím spojených událostí vzpamatovat, čas to zvolna zahojil.

Nakonec se naštěstí objevil muž, s nímž jsem zatoužila dojít kráčet bok po boku až do konce života a všechno už se pak stalo jen jakousi bizarní vzpomínkou mou „první opravdu velkou lásku“…

Tereza (28), Praha

reklama
Související články
3.6.2023
Seznámili jsme se na diskotéce. Tehdy mi každý prorokoval, že nám vztah nevydrží, protože je Pavel mladší, my se ale navzdory tomu vzali. Narodily se nám tři děti. Oba jsme chodili do práce a doma jsme měli středně velké hospodářství. A když jsme měli chvilku, rádi jsme ji strávili třeba na horách. Všichni podváděli? Vlastně mi nic nescházelo. Jen můj život pomalu zapadal do stereotypu. S
2.6.2023
Než jsme k sobě s mým současným partnerem našli cestu, trvalo to řadu let. Ale vyplatilo se nám počkat si. Když jsem Aleše poprvé spatřila po příchodu do kanceláře, netušila jsem, že jednou, za pár let, budeme žít v jednom bytě, na jedné adrese a s vidinou společné budoucnosti. Přátelsky se na mě usmíval a hned se mi líbil. Dlouho se pak nic nedělo, každému z nás ubíhal život vlastním směrem. P
26.5.2023
Prodavačkou jsem chtěla být už jako malá. Ovšem neměla jsem ani tušení, že mi má vysněná profese přinese i životní štěstí. Když jsem po škole dostala první místo v obchodě s textilem, byla jsem z toho v sedmém nebi. Ochotně jsem pomáhala lidem s výběrem oděvů a s velkým nadšením pro ně v našem krámku hledala ty nejvhodnější doplňky, jako kloboučky, rukavičky či kravaty. A právě jedna taková kra
23.5.2023
V noci se mi zdálo, že se za ním štrachám na vrchol skály s úmyslem vší silou do něj strčit, aby spadl do propasti. Příšerně mi lezl na nervy. Vyrůstali jsme vedle sebe, naše vilky spolu sousedily. Mám v živé paměti, jak se do vedlejšího domku, několik let opuštěného, přistěhovali. Lubošovi bylo šest, stejně jako mně, a brečel. Vylezl z bledě- modrého embéčka, v jedné ruce malý dětský kufřík, v
22.5.2023
Prožili jsme spolu spoustu krásných roků, které se nedaly jen tak zahodit. Naštěstí si to včas uvědomil i můj manžel Jakub. Byla jsem přesvědčená o tom, že jsme šťastní a že je všechno v pořádku. Žili jsme s Jakubem už mnoho let ve spokojeném manželství. Netrápily nás žádné problémy. Nehádali jsme se. Byli jsme spokojení, zajištění. Alespoň já jsem si to tedy myslela. Vůbec jsem netušila, co bu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Certina zahalila své DS Action Diver do černé barvy
iluxus.cz
Certina zahalila své DS Action Diver do černé barvy
Hodinky DS Action Diver od značky Certina se vynořují z temných hlubin oceánu a jsou nyní k dostání v černém provedení. Jako pravé potápěčské hodinky mají voděodolnost 300 metrů a jsou ideálně vybaven
Nový lék účinný v boji proti nádorům na mozku
21stoleti.cz
Nový lék účinný v boji proti nádorům na mozku
Glioblastomy jsou nejčastější a nejagresivnější primární mozkové nádory, které typicky postihují dospělé mezi 45 a 75 lety, navíc mají velmi špatnou prognózu. Naději na změnu přináší nový lék, který ú
Galetka s medovými fíky
tisicereceptu.cz
Galetka s medovými fíky
Galetky mají neuvěřitelné kouzlo. Jsou snadné na přípravu a chutnají skvěle. Suroviny na 8 porcí Na těsto 1 a ½ hrnku hladké mouky ¼ hrnku podmáslí 120 g másla 3 lžíce krupicového cukru š
Smetanové brambory se sýrem
tisicereceptu.cz
Smetanové brambory se sýrem
Potřebujete uvařit snadný oběd do jedné hodiny? Vsaďte na netradičně zapečené brambory zjemněné poctivou smetanou. Ingredience 500 g brambor 100 ml smetany 30% 150 ml plnotučného mléka 1 lžíc
České muzeum stříbra
epochanacestach.cz
České muzeum stříbra
Bývalá středověká tvrz Hrádek stála na svém místě už na počátku 14. století, ale zřejmě je ještě mnohem starší. Dnes v unikátní historické budově sídlí České muzeum stříbra, kde se dozvíme mnohé nejen o těžbě vzácného kovu, ale můžeme si prohlédnout i vzorky rud nebo expozici o ražbě zdejších stříbrných mincí. Prohlídkový okruh Cesta stříbra nás
Zatracený bolševník: Co vám dokáže 5metrový postrach udělat?
epochaplus.cz
Zatracený bolševník: Co vám dokáže 5metrový postrach udělat?
Ten tlustý dutý stonek k tomu přímo vybízel. Partička dětí si právě vyrábí provizorní píšťalky. Kamaráda pak z legrace sešlehají velkými listy. O hodinu později sedí na pohotovosti vyděšená skupina ma
Za návrat do života vděčí Milan Šteindler exotické ženě!
nasehvezdy.cz
Za návrat do života vděčí Milan Šteindler exotické ženě!
Do povědomí diváků se herec Milan Šteindler (66) zapsal jako bavič, který si nebere servítky a humor rozdává na potkání. Soukromý život herce se ale bezstarostné komedii rozhodně nepodobá. Dlouhé r
Prsten z Atlantidy: Jediný pozůstatek bájné civilizace?
epochalnisvet.cz
Prsten z Atlantidy: Jediný pozůstatek bájné civilizace?
V roce 1860 objeví francouzský egyptolog Marquis d’Agrain v Údolí králů v Egyptě záhadný prsten, který do této kultury vůbec nezapadá. Podle legendy jej tam zanechal kněz z legendární Atlantidy. Jasno
Tajemství skotské hrobky Maeshowe: Ukrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty?
enigmaplus.cz
Tajemství skotské hrobky Maeshowe: Ukrývá poklad nevyčíslitelné hodnoty?
Na skotském souostroví Orkneje se nachází tajemná hrobka z mladší doby kamenné zvaná Maeshowe. Údajně byla postavena tak, aby její vchod za soumraku zimního slunovratu zachytával paprsky zapadajícího
Nedala jsem na řeči kamarádek
skutecnepribehy.cz
Nedala jsem na řeči kamarádek
Když jsem poznala Dana, byla jsem už nějakou dobu sama a jeho zájem mi lichotil. Vlastnil kavárničku a já si u něj ráda poseděla. V ždy jsem měla pocit, že spolu lehce flirtujeme, ale brala jsem to dost na lehkou váhu, protože byl o pár let mladší než já. Brzdila jsem se, přece jen, co by tomu řekli lidi, říkala
Další dárky pro Agátu za statisíce!
nasehvezdy.cz
Další dárky pro Agátu za statisíce!
Mediální magnát Jaromír Soukup (54) na své partnerce, modelce Agátě Hanychové (54), rozhodně nešetří. K narozeninám jí koupil dárek, který si rozhodně jen tak někdo dovolit nemůže. Tentokrát ji potě
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je