Domů     První opravdu velká láska
První opravdu velká láska
7 minut čtení

Bylo už pozdě, zima a všude sníh. Přijela jsem od tetičky z jižních Čech. Vlak měl zpoždění a tak jsem se na nádraží dostala hodně pozdě, skoro v jedenáct hodin v noci.

To nebylo moc dobré… Měla jsem docela strach. V dnešním velkoměstě číhá na holku s batohem nebezpečí všude. A tramvaj ne a nejela. Na zastávce stáli dva lidé. Mladý muž a starší paní. Co dělat?

Naděje na to, že co nevidět přijede vytoužená linka, pohasínala s každou minutou…

K mé hrůze se najednou ten muž vydal směrem ke mně. Nevěděla jsem, co mám dělat. Stála jsem jako zařezaná. Až když se přiblížil skoro ke mně, ukázalo se, že vypadá celkem sympaticky. Mile se na mě usmál a pak mě ohromil tím, co pronesl:

„Promiňte, mé jméno je Dan a mám pro vás návrh. Co kdybychom si vzali společně taxíka? Vzhledem k tomu, že jste tu druhou tramvaj nechala odjet, čekáte na stejnou jako já.

Několik dlouhých stanic nepřipadají žádné přestupy v úvahu, takže – jak se zdá – máme přibližně stejnou cestu. Když si najmeme taxíka, tak ten, kdo to bude mít blíž, vystoupí a druhý pojede dál. Já zaplatím tu delší trasu, i kdybyste jela dál vy.

To je zajímavá nabídka, ne? Co tomu říkáte?“ Strnula jsem. Na první pohled se zdálo, že na tom návrhu nic špatného není a že tady nebudu muset stát kdoví jak dlouho. Ani finančně to nebude tak hrozivé.

Jenže já už jsem takový strašpytel, že vidím nebezpečí i tam, kde nehrozí. Chvíli jsem váhala, ale nakonec jsem se rozhodla a kývla.

Nasedli jsme do taxíku. Byl příjemně vytopený. Uvedla jsem adresu – samozřejmě takovou, kde vůbec nebydlím, nicméně ne příliš daleko od skutečného domova, abych to už pak klidně došla pěšky. Šlo mi o to, abych zmátla Dana.

On to měl dál, a tak jsem mu přispěla a vystoupila. Poděkovala jsem mu a při loučení dala i číslo mobilu – pro případ, že by mi chtěl někdy zavolat. Přišlo mi to takové nezávazné a kvůli jeho zájmu o mě i docela vhodné. Když jsem vystoupila, spadl mi kámen ze srdce a pospíchala jsem domů.

Přemýšlela jsem o Danovi ještě na chodníku. Proč to udělal? Byl to džentlmen? To se už tak hned nevidí… Nebo pragmatik, který nechtěl čekat a vypočítal si, že ho takto jízda přijde levněji? Udělala jsem dobře, že jsem mu dala ten mobil? A nesleduje mě náhodou?

Rychle jsem doklusala domů a pořád jsem se rozhlížela, jestli za mnou někdo nejde. Až když jsem za sebou zamkla, vydechla jsem si úlevou nad tím, že celé to mé dobrodružství dopadlo dobře. Ulehla jsem a spala jako zabitá. Ráno mě probudilo zvonění mobilu:

„Tak co, Terezko, jste v pořádku?“ No, ten to teda bere hopem, pomyslela jsem si a vedla s ním řeč tak „úspěšně“, že mě dříve, než jsem si to pořádně uvědomila, uhnal na rande. Na té schůzce jsme ještě ke všemu zjistili, že jsme oba nezadaní.

Zase to ze mě vytáhl, aniž jsem nějak dvakrát chtěla. Dan byl ale neuvěřitelně výřečný a nějak to na mě uměl. Zkrátka a dobře jsme spolu po tomto setkání začali chodit.

Nejprve to byly procházky, pokračovalo to návštěvou kina, sezením v kavárnách, tancovačkami a nakonec došlo i na dlouhé výlety.

Jednoho dne mě přiměl k návštěvě rodičů. A tam mi zazněl varovný signál, který jsem neuměla specifikovat. Znovu se ve mně probudila moje věčná bázlivost. Na té jeho rodině se mi něco nezdálo.

Nebylo to nic konkrétního, nic, co bych mohla popsat a pak promýšlet, jen takový nijaký divný pocit… Výřečnost Dana ale měla navrch.

Naše známost pokračovala rychlým tempem, já na své pocity zapomněla stejně jako na ostražitost a nechala jsem se postupně, bez zvláštního odporu, přemluvit ke svatbě. A ta se také zanedlouho uskutečnila…

Večer po obřadu, kdy už měl nadále Dan bydlet u mě, ke mně přistoupil tchán a nenápadně mi cpal do ruky jakési pilulky: „Terezko, tohle musíte Danovi dávat každý den do pití při snídani, jinak vás bude moc zlobit. Ale pozor, on to nesmí vědět!“ Cože?

To snad ne! Úplně jsem z toho zkoprněla… Tchán mi pak ještě po mém naléhání milostivě vysvětlil, že v jejich rodině je zlá duševní choroba, schizofrenie a Dan ji má… Proboha, a proč mi to nikdo neřekl? No, tak mu ty prášky budu dávat, no, ale jak?

Nevím, jak to dělali oni, ale v mém případě na mé „domácí léčení“ Dan přišel. Prášek totiž řízením osudu plaval v mléce. A já nestačila zírat. Dosud tak milý Dan se najednou šíleně rozběsnil:

„Ty… ty potvoro, tak ty jsi mě chtěla otrávit!“ Bylo to hrozné a nebyla s ním kloudná řeč. Nedal si nic vysvětlit, zuřil až k nepříčetnosti a nakonec si sebral své věci a dramaticky odešel pryč – zpátky k rodičům. Byla jsem z toho v šoku.

Vědomí velké lásky se rázem rozplynulo a já si vybavovala detaily, které jsem před tím neviděla, nebo snad ani nechtěla vidět. Nevěděla jsem, co mám dělat. Vrátila se mi má dřívější opatrnost a začala jsem jednat.

V první řadě jsem vyměnila zámky u dveří. Pak jsem si teprve sedla v pokoji a rovnala myšlenky. No dobře. Byl to šok, ale lepší takhle záhy, než kdybych musela žít se schizofrenikem, jehož stav by se jistě nelepšil.

Jako vždy, když mě potkalo něco zásadního, vydala jsem se za matkou. Byl krásný jarní den a tak jsme spolu vyrazily do Stromovky – osvěžit se po té hrůze svěží přírodou. Když jsme si spolu srovnaly všechna fakta, dospěly jsme k názoru, že nemám proč se trápit! Dítě na cestě není, tak co…

Za týden přišel Dan s prosíkem. Zase byl takový, jakého jsem ho znala celou dobu, a znovu spustil stavidla své výmluvnosti: že by se rád vrátil, ale že se nemůže dostat domů. I když ve mně byla malá dušička, sdělila jsem mu skrze zamčené dveře:

„Klíče jsem vyměnila. Zůstaň si u rodičů. Když se nechceš léčit, tak já za tebe odpovědnost brát nebudu. Ten jeden tvůj výbuch mi úplně stačil. Nechci domýšlet, jak by vypadal druhý a třetí a tak dále.

Nikdo z vás mi to navíc nebyl ochoten sdělit, všichni jste mi celou dobu lhali!“

Byla to vypjatá scéna. Já i dveře jsme vydržely – nevydržel Dan, který nakonec odešel a sám podal žádost o rozvod. Na první stání jsme byli od sebe. Utajení takové závažné choroby a žádné společné závazky, to byly dostačující důvody.

Asi jsem se zachránila, přinejmenším od letitého utrpení. Byla jsem zase svobodná a pomalu jsem se začala dávat dohromady z toho šoku. Jenže to ještě nebyl konec. Dan totiž přišel po čase znovu. Odchytil mě cestou domů.

Už ne tak elegantně a výmluvně se mě snažil přesvědčit, že bychom to mohli zase spolu zkusit. Nevěřila jsem vlastním uším a přičítala to vše jeho pokračující chorobě. Nicméně jsem se ho zeptala: „Tak ty už si tedy nemyslíš, že jsem tě chtěla otrávit? Fajn.

Řekli ti doma také, že to byl tvůj otec, kdo po mně chtěl, abych ti ty léky dávala tajně? Tak ať ti je dál ordinuje, jak uzná za vhodné, ale mě vynechej. Sbohem. Už tě nechci vidět!“ Měla jsem strach, aby mi neublížil.

Naštěstí bylo kolem na chodníku plno lidí a tak se zmohl jen na nenávistný pohled, beze slova se otočil a odešel. Mně se ještě dlouho potom klepala kolena.

I když jsem se skoro rok nemohla z rozvodu a s tím spojených událostí vzpamatovat, čas to zvolna zahojil.

Nakonec se naštěstí objevil muž, s nímž jsem zatoužila dojít kráčet bok po boku až do konce života a všechno už se pak stalo jen jakousi bizarní vzpomínkou mou „první opravdu velkou lásku“…

Tereza (28), Praha

Související články
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
epochalnisvet.cz
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
Když se fotbalový klub Chelsea rozhodne vstoupit do světa realit, nevznikne z toho jen obyčejný projekt. V Dubaji se právě chystá unikát, který spojuje vášeň pro sport, luxusní životní styl a architektonické ambice. Rezidenční mrakodrapy s výhledem moře nabídnou nejen prvotřídní zázemí pro regeneraci, ale dokonce i střešní fotbalové hřiště. V Dubaji jsme zvyklí na ledacos. Nekonečné skypooly
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
3 kati nacistů: Hitlerův popravčí přišel po válce Spojencům vhod
historyplus.cz
3 kati nacistů: Hitlerův popravčí přišel po válce Spojencům vhod
První se ještě houpe na laně a dalšího už přivádějí. Hrstku přítomných svědků snad občas zamrazí při pohledu na těla mrtvých nacistických pohlavárů. Jenom kat se s poklidem kouká na vykonanou práci. Není nervózní. „Jsem pyšný na to, že jsem těch deset nacistů popravil. Někdo to musel udělat,“ prohlásí později…   Stínání hlav rozhodně nepatří
Přítelkyně mého vnuka mi zkazila narozeniny
skutecnepribehy.cz
Přítelkyně mého vnuka mi zkazila narozeniny
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až
Branišová: Dítě, nebo rozchod?
nasehvezdy.cz
Branišová: Dítě, nebo rozchod?
Slavný hokejista Jaromír Jágr (53) se mění k nepoznání, ale možná ne tím směrem, který si jeho krásná přítelkyně, televizní moderátorka Dominika Branišová (30), přeje nejvíc. Pomáhá jí v domácnost
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Ze 4 800 let starých zubů byl sekvenován první lidský genom ze starověkého Egypta
21stoleti.cz
Ze 4 800 let starých zubů byl sekvenován první lidský genom ze starověkého Egypta
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele
Tajemný Vyšehrad: Skrývá ve svém nitru nález století?
enigmaplus.cz
Tajemný Vyšehrad: Skrývá ve svém nitru nález století?
Na konci srpna roku 2014 se výzkumníkům z Archeologického ústavu Akademie věd ČR podaří zásadní archeologický objev. V útrobách Vyšehradu odhalí pozůstatky gigantického kostela. Kdo ho postavil? Za ja
Když je vedro, hurá k vodě!
epochanacestach.cz
Když je vedro, hurá k vodě!
Léto na Vysočině voní po borovicích, opalovacím krému a studené malinovce. Ať už se vidíte spíš s nohama v rybníce nebo v proudu skluzavky, Vysočina nabízí obojí. Není to totiž jen kraj kopců a lesů, ale i vody – čisté, přírodní, zábavné i relaxační. Připravili jsme pro vás výběr těch nejlepších míst, kde se v létě
Bulharsko a jeho nejkrásnější přímořské skvosty
nejsemsama.cz
Bulharsko a jeho nejkrásnější přímořské skvosty
Na které vás čeká nejvíc zábavy, nejlepší servis a kde nejvíc načerpáte sílu z nespoutané přírody? Přinášíme vám výběr pláží na pobřeží Černého moře, na nichž si dovolenou v Bulharsku bezvadně užijete! Zlaté písky Pulzující život, dovolenková atmosféra a relax na lehátku s drinkem v ruce. Právě to je vyhlášená pláž Bulharska v letovisku Zlaté písky. Nachází se asi 17 kilometrů severně od přístavního města Varna. Jde
Průlomové vynálezy historie: Na počátku byl jeden rozdělaný ohýnek
epochaplus.cz
Průlomové vynálezy historie: Na počátku byl jeden rozdělaný ohýnek
Vývoj lidstva jde nezadržitelně kupředu, někdy dokonce spěchá tak rychle, že za sebou nechává stovky zmařených životů. Jindy ale přispěje ke zkvalitnění všedních dní, jako je tomu třeba v případě splachovacích toalet. Ovládnutí ohně, jednoho z prvních a nejdůležitějších vynálezů, však zcela zásadně proměnilo směr lidských dějin a položilo základy naší civilizace. Oheň: Dobrý sluha,
DS Automobiles nabízí N°4 už i v České republice
iluxus.cz
DS Automobiles nabízí N°4 už i v České republice
DS N°4, nejnovější výtvor představený společností DS Automobiles, je nyní k dispozici k objednání. Jako hybrid s autonomním dobíjením je DS N°4 k dispozici již od 770 000 Kč v zaváděcí akci na speciál