Domů     Hledala jsem štěstí v hlavním městě
Hledala jsem štěstí v hlavním městě
7 minut čtení

Práce ve světě módy mě už pomalu přestávala bavit. Kromě toho jsem se rozešla s partnerem, kterého zase přestaly bavit ženy.

Kdekdo jezdí na Vánoce domů, a tak mi nic jiného nezbylo. Naši nejsou tak špatní, ale vydržet v jejich společnosti delší dobu vyžaduje sebeovládání. Měli o mé budoucnosti odedávna úplně jiné představy než já.

Tři dny to musím vydržet, umiňovala jsem si, když jsem vystupovala z vlaku, který měl kvůli stromům spadlým na koleje dvě hodiny zpoždění. To to pěkně začíná, povzdechla jsem si v duchu.

Byla jsem zmrzlá jako preclík, čepice ani rukavice nepomáhaly, sněžilo jak na obrázcích Josefa Lady.

Pod nohama křupal sníh, měděná věž kostela si nasadila bílého kulicha, obecní rozhlas chraptěl a chrchlal – asi hrál koledy, ale vzhledem k jeho technickému stavu to nebylo příliš poznat. Slova a hudbu jste si museli domyslet.

Hned jsem potkala spolužačku Magdu, brodila se závějemi s kočárkem, a v duchu jsem zaúpěla. Tak už má mimino i Magda. To budu mít na talíři celé Vánoce.

Máma mi pravidelně vyjmenovávala, kdo všechno z mých spolužaček už chová, a Magda na seznamu donedávna ještě nebyla.

Chudinka statečně bojovala s čerstvým prašanem, s kočárkem se vichřicí jen těžko probojovávala, v jedné ruce táhla tašku s nákupem, cinkalo tam pivo. Měla o dvacet kilo víc než v deváté třídě základní školy, zato jiskřiček v očích ubylo. Tak takhle dopadnout nechci.

Kolik je ti let?

“Á, návrat ztracené dcery,” vítal mě tatínek. “Vidělas Magdu?” neodpustila si maminka.

“I Magda už vozí kočárek.” Kuchyň byla vánočně nazdobená, záclonky bílé jako sníh, ve váze zlatě kvetly větvičky zlatého deště, podlaha se leskla čistotou, cukroví na stole lákalo k ochutnání. “Dělala jsem pětadvacet druhů,” pyšně pronesla maminka.

Místo abych ji pochválila, pronesla jsem: “Ze mě hospodyňku neuděláš.”

To byl startovní výstřel – všichni tři jsme se začali hádat. “Kolik ti je let, Ivano?” štěkla maminka. “Tak ji nech, Hanko, vždyť jsou svátky,” nesměle ji napomenul tatínek, aby vzápětí vyslechl: “Ty mlč, Karle!

Všechno je to tvoje vina!” Divila jsem, proč táta může za to, že jsem mizerná hospodyně. “Příšerně tě rozmazlil,” oznámila máma. “A takhle to dopadlo. Zůstala jsi na ocet. Nikdo tě nechce.” Sevřela jsem ruce v pěst a odpověděla:

“Veselé Vánoce!” Pak jsem popadla batoh a vláčela ho nahoru do dětského pokojíčku, odkud jsem před nevím už kolika lety utekla do Prahy, protože jsem si myslela, že tam na mě čeká bůhvíco.

Svalila jsem se na gauč a očima bloudila po stěnách, po starých zarámovaných fotografiích, po tapetách plných modrých chrp a růžových tulipánů. Dole se otevřely dveře a vysoký ženský hlas zavřeštěl: “Našla sis už konečně v té Praze někoho?”

Model Martin

Koukala jsem ven z okna pokojíčku, jak se stmívá a jak padají veliké těžké sněhové vločky, sedají na římsu a na borovici a na smrky, vítr se ztišil, vypadalo to, že bude klidná noc.

Bylo mi třicet devět let, pracovala jsem v Praze jako děvče pro všechno v módním salonu, byla jsem sekretářka, asistentka, hromosvod majitelky a vrba pro modelky, zákazníky, milence modelek a milence zákaznic.

Nejdřív se mi moje práce jevila jako zábavná, později jako docela zábavná a s léty už to byla jenom rutina, občas snesitelná, jindy nepříjemná. Toho času se se mnou rozešel model Martin, neboť zjistil, že ho daleko více než ženy zajímají muži.

To by byla pěkná historka pro uši mých konzervativních rodičů, mohla bych ji vyprávět, až se rozbalí dárky, maminka nám rozdá červené víno svařené s hřebíčkem a skořicí a v krbu bude přátelsky praskat oheň.

To je atmosféra jako stvořená k vyprávění příběhů, a ten o Martinovi, který mi utekl s Igorem, by maminka a tatínek obzvlášť ocenili.

Lachtan u stolu

Bílé Vánoce, to není samozřejmost. Tentokrát nám je obloha seslala. Okouzleně jsem oknem pozorovala zasněženou krajinu a pomáhala mamince prostírat k slavnostní večeři. “Budeme tři, to je liché číslo,” varovala jsem z legrace.

“Jestlipak víte, že smrtka o Štědrý den nakukuje do domácností, aby zjistila, kde je u stolu lichý počet strávníků? A do roka si pak pro jednoho přijde.”

Máma se oproti očekávání zasmála a spokojeně mi sdělila: “Ale my nebudeme tři.” Vidlička mi vypadla z ruky. Jestli pozvala strýce Josefa a tetu Boženu, strávím večer v lese, v krmítku pro zvěř. Svatosvatě mi slíbila, že je pozve až na Boží hod.

“Neboj,” smál se táta. “Pepa s Božkou přijdou až na Boží hod. Máma pozvala Tomáše.”

Teď mi vypadl z ruky i nůž. “Děláte si legraci, že jo? Přece s námi nebude u stolu sedět cizí…” Máma mě přerušila: “Tomáš není cizí. Bydlí o dva baráky dál a letos mu umřel táta. Nikoho nemá. Byl rád, když jsem ho pozvala.” Nevěřila jsem svým uším.

U štědrovečerního stolu s námi bude sedět můj spolužák ze základní školy, který měl přezdívku Lachtan. “Nemohli by přijít radši Božka s Pepou?” zaprosila jsem.

Šikovný kluk

Když jsem se v pokoji oblékala do svátečních šatů, táta zaklepal, pootevřel dveře a zašeptal do ticha: “Radši ti to řeknu. Máma Tomášovi namluvila, že byl tvoje tajná láska, že jsi ho na základce potají milovala.” Málem jsem se skácela. Ten trapas nepřežiju.

Chystala jsem se seběhnout prastaré schody a ječet jako siréna, ale zvonek vše změnil. Když vešel Lachtan v tmavém obleku a se dvěma kyticemi, byl můj obličej zkřivený vzteky, což se ke slavnostnímu večeru nehodilo.

Trošku mi spravilo náladu, že se podobal lachtanovi o něco méně než ve školních lavicích. Ovládla jsem svou nezměrnou zuřivost a poděkovala za květiny. “Ivanka pracuje v Praze v módním salonu,” hrdě prohlásila máma, aniž vnímala mé vzteklé obličeje.

Lachtan odpověděl, že to ví, a zasedli jsme ke stolu. Bylo mi tak trapně, že se mi chtělo vlézt pod stůl anebo se schovat za příborník, který ostatně zhotovil šikovný Lachtan, truhlář, o kterého se v kraji zákazníci prali. Hodně vydělával, i proto z něj byla maminka celá pryč.

Přišel už Ježíšek?

Při kávě a cukroví jsem se rozhodla stát se královnou trapasů. “Proč ty ses, Tome, vlastně neoženil?” vypálila jsem. Máma se rozkašlala a Lachtan odpověděl: “Protože mě nikdo nechce.” Táta rozlil kafe a já pokračovala v konverzaci: “Mě taky ne.

Akorát teď jsem s jedním chodila, jeomže víš co? Utekl mi s chlapem.” Zazvonilo to, jak mámě upadla lžička, a táta zachraptěl: “Tak jestlipak už nepřišel ten Ježíšek?”

Kupodivu přišel. Když jsme vybalili pletené čepice, teplé svetry, ponožky, vázy, ba i smysluplné dárky, tedy lahve, vytratila jsem se na zahradu se svou věrnou družkou cigaretou. Blížila se půlnoc, byl slyšet kostelní zvon.

Sněžilo, hvězdy se schovaly, svítila jen moje cigareta a najednou se k ní přidala druhá. I Lachtan si přišel zapálit. “Hele, to že jsem tě v devátý třídě tajně milovala, to si máma vymyslela,” řekla jsem zajíkavě do svaté noci.

“To mi bylo jasný,” zasmál se Lachtan. “Byl jsem nejtlustší ze třídy.” Teď se k nám nesl tklivý zvuk varhan. “Mrzí mě, že ti ten tvůj prásknul do bot s chlapem,” řekl zdvořile Lachtan.

Dívala jsem se, jak padá sníh, a něco mi šeptalo, že je ten Lachtan vlastně docela prima. Za nějaký čas hrály zdejší varhany jenom pro nás.

Ivana (53), okolí Prahy

Související články
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
3 minuty čtení
Rozvod vás semele. Člověk se dlouho vzpamatovává a čeká, kdy se konečně z toho dna dostane. Já věřila tomu, že už zůstanu navždycky sama. Naštěstí si mě láska našla. Po rozvodu jsem spálila všechny mosty, dala sbohem milovanému městu a přátelům, z nichž mnozí ani opravdovými přáteli nebyli, prodala byt a koupila domeček na venkově. Sehnala jsem tu i práci v místní prodejničce a sama sobě řekla,
3 minuty čtení
Žila jsem už dlouho v nefunkčním manželství, ale stále jsem se nemohla odhodlat k rozvodu. To se stalo až po srazu se střední školou, kde jsem potkala svou dávnou lásku. Dvacet let jsme se s Mirkem neviděli. Setkali jsme až na jednom srazu se střední školou. Předtím jsme ani on, ani já na srazy nechodili, ale najednou, samozřejmě aniž jsme se domluvili, jsme se tu oba ocitli. Od začátku jsme
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
epochalnisvet.cz
V Dubaji vzniká rezidence s fotbalovou duší
Když se fotbalový klub Chelsea rozhodne vstoupit do světa realit, nevznikne z toho jen obyčejný projekt. V Dubaji se právě chystá unikát, který spojuje vášeň pro sport, luxusní životní styl a architektonické ambice. Rezidenční mrakodrapy s výhledem moře nabídnou nejen prvotřídní zázemí pro regeneraci, ale dokonce i střešní fotbalové hřiště. V Dubaji jsme zvyklí na ledacos. Nekonečné skypooly
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
3 kati nacistů: Hitlerův popravčí přišel po válce Spojencům vhod
historyplus.cz
3 kati nacistů: Hitlerův popravčí přišel po válce Spojencům vhod
První se ještě houpe na laně a dalšího už přivádějí. Hrstku přítomných svědků snad občas zamrazí při pohledu na těla mrtvých nacistických pohlavárů. Jenom kat se s poklidem kouká na vykonanou práci. Není nervózní. „Jsem pyšný na to, že jsem těch deset nacistů popravil. Někdo to musel udělat,“ prohlásí později…   Stínání hlav rozhodně nepatří
Přítelkyně mého vnuka mi zkazila narozeniny
skutecnepribehy.cz
Přítelkyně mého vnuka mi zkazila narozeniny
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až
Branišová: Dítě, nebo rozchod?
nasehvezdy.cz
Branišová: Dítě, nebo rozchod?
Slavný hokejista Jaromír Jágr (53) se mění k nepoznání, ale možná ne tím směrem, který si jeho krásná přítelkyně, televizní moderátorka Dominika Branišová (30), přeje nejvíc. Pomáhá jí v domácnost
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Ze 4 800 let starých zubů byl sekvenován první lidský genom ze starověkého Egypta
21stoleti.cz
Ze 4 800 let starých zubů byl sekvenován první lidský genom ze starověkého Egypta
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele
Tajemný Vyšehrad: Skrývá ve svém nitru nález století?
enigmaplus.cz
Tajemný Vyšehrad: Skrývá ve svém nitru nález století?
Na konci srpna roku 2014 se výzkumníkům z Archeologického ústavu Akademie věd ČR podaří zásadní archeologický objev. V útrobách Vyšehradu odhalí pozůstatky gigantického kostela. Kdo ho postavil? Za ja
Když je vedro, hurá k vodě!
epochanacestach.cz
Když je vedro, hurá k vodě!
Léto na Vysočině voní po borovicích, opalovacím krému a studené malinovce. Ať už se vidíte spíš s nohama v rybníce nebo v proudu skluzavky, Vysočina nabízí obojí. Není to totiž jen kraj kopců a lesů, ale i vody – čisté, přírodní, zábavné i relaxační. Připravili jsme pro vás výběr těch nejlepších míst, kde se v létě
Bulharsko a jeho nejkrásnější přímořské skvosty
nejsemsama.cz
Bulharsko a jeho nejkrásnější přímořské skvosty
Na které vás čeká nejvíc zábavy, nejlepší servis a kde nejvíc načerpáte sílu z nespoutané přírody? Přinášíme vám výběr pláží na pobřeží Černého moře, na nichž si dovolenou v Bulharsku bezvadně užijete! Zlaté písky Pulzující život, dovolenková atmosféra a relax na lehátku s drinkem v ruce. Právě to je vyhlášená pláž Bulharska v letovisku Zlaté písky. Nachází se asi 17 kilometrů severně od přístavního města Varna. Jde
Průlomové vynálezy historie: Na počátku byl jeden rozdělaný ohýnek
epochaplus.cz
Průlomové vynálezy historie: Na počátku byl jeden rozdělaný ohýnek
Vývoj lidstva jde nezadržitelně kupředu, někdy dokonce spěchá tak rychle, že za sebou nechává stovky zmařených životů. Jindy ale přispěje ke zkvalitnění všedních dní, jako je tomu třeba v případě splachovacích toalet. Ovládnutí ohně, jednoho z prvních a nejdůležitějších vynálezů, však zcela zásadně proměnilo směr lidských dějin a položilo základy naší civilizace. Oheň: Dobrý sluha,
DS Automobiles nabízí N°4 už i v České republice
iluxus.cz
DS Automobiles nabízí N°4 už i v České republice
DS N°4, nejnovější výtvor představený společností DS Automobiles, je nyní k dispozici k objednání. Jako hybrid s autonomním dobíjením je DS N°4 k dispozici již od 770 000 Kč v zaváděcí akci na speciál