SkutečnéPříběhy.cz
Domů     Znovu jsme se našli
Znovu jsme se našli

Bylo mi dvacet pět let a byla jsem plná života. Osud si však se mnou zahrával.

Nebylo to tak dávno, co mě v té nejméně vhodné chvíli opustil přítel, se kterým jsem chodila dost dlouhou dobu a se kterým jsem i počítala do budoucna. Nedokázala jsem pochopit, proč to udělal a co jsem zkazila.

Kamarádka mi říkala, že nemůže být v pořádku, když mě nechal, protože jsem zkrátka skvělá holka. Takříkajíc mě donutila k tomu, abych jela na hory si zalyžovat a pročistit si hlavu.

reklama

Mé protesty odbila slovy, že na horách je krásně a ona také potřebuje vypadnout pryč. Měly jsme jet společně, ale kamarádce do toho na poslední chvíli něco přišlo a tak jsem musela jet sama. Dostala jsem jen instrukce na cestu a klíč od chaty.

Měla jsem sice divný pocit z toho, že mám jet sama do cizí chaty, ale kamarádka mě ubezpečila, že všechno je dávno dohodnuto.

Když jsem přijela na místo určení, překvapila mě ta krása kolem. Chata byla nedaleko od lyžařského centra a čekalo mě tam všechno, co jsem potřebovala. Byla jsem nakonec ráda, že jsem kamarádčiny rady uposlechla.

Všechna špatná nálada zůstala někde daleko od hor. Pobyt jsem si užívala plnými doušky. Osud však znovu zaúřadoval.

reklama

Měla jsem trochu toulavé nohy a tak když jsem se doslechla o kopci vzdáleném tři čtvrtě hodiny cesty na lyžích, odkud je nádherný výhled na celou oblast, nemusel mě nikdo dvakrát přemlouvat. Hned druhý den jsem si vyjela tu informaci si ověřit.

Teple jsem se oblékla, obula si lyže a vyrazila na cestu. Nepočítala jsem ale s tím, že se rychle unavím. Po půlhodině jsem toho měla dost, ale když už jsem dojela tak daleko, nechtěla jsem to vzdát. Hnala jsem se tvrdohlavě vpřed. A na vrcholu vytouženého kopce jsem skutečně byla unesena kouzelnou scenérií.

K odchodu mě přiměl až sílící vítr. Za pár minut začaly poletovat sněhové chomáčky, které mi bránily v rozhledu. Polekala jsem se, když jsem zjistila, že bloudím.

Uvědomila jsem si, že se musím někde schovat, protože vítr byl stále silnější a ze sněhu už byla slušná fujavice. Náhle jsem mezi stromy uviděla obláček dýmu. Vydala jsem se tím směrem, až jsem přišla k obrovské chatě.

reklama

Posbírala jsem všechny síly a zabušila na dveře. Za minutu se otevřely a mě ovanulo příjemné teplo. Už jsem nevnímala hlas, který se mě na něco ptal… pamatovala jsem si jen mužské ruce, které mě vyčerpanou odnesly na gauč a potom jsem usnula.

Když jsem se vzbudila, můj hostitel seděl v křesle naproti. Hned si všiml, že jsem otevřela oči. Nechápavě jsem se rozhlížela kolem a chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem a co se stalo.

Můj zachránce mi byl hrozně povědomý, ale nevěděla jsem odkud. Měl krátce ostříhané tmavé vlasy a nádherné oči. Podával mi s úsměvem šálek horkého čaje a působil velmi uklidňujícím dojmem. Čím dál víc se mi zdálo, že ho znám a chtěla jsem vědět, odkud.

Chvíli jsme tak seděli tiše, potom on promluvil: „Co tu vlastně děláte v takovém počasí?“ Ten hlas… Proboha, proč si nevzpomínám, odkud ho znám? Jak vyprávěl dále, tak mi to došlo. „Jindra?“ nesměle jsem se zeptala. Zarazil se a zmlkl.

Bylo vidět, že jsem ho zaskočila. „My se známe?“ podíval se na mě po chvíli. „Nejsem si jistá, ale myslím, že ano. Je to už hodně dlouho, co jsme se neviděli, ale…“ „Marcela?“ nevěřícně se zeptal, jakmile mu to došlo.

„Jsi to vážně ty?“ „Ano, jsem,“ přikývla jsem. „A jsem moc ráda, že jsme se znovu setkali. I když za takových hloupých okolností…“ cítila jsem, jak se červenám.

Jindra se mi kdysi líbil. Potom se ale přestěhoval a i když jsem si myslela, že ho poznám kdekoliv a kdykoliv, zmýlila jsem se. To mi potvrdilo dnešní setkání. „No, takže jsme se konečně setkali. Kolik let jsme se to neviděli? Ale jsem rád, že jsi tady.

A co tu vlastně hledáš?“ sypal ze sebe jednu větu za druhou. „Jsem tady na dovolené. Byla jsem se podívat na výhled z jednoho kopce a nějak jsem zabloudila,“ řekla jsem. „To mi došlo,“ přerušil mě s úsměvem. „Co kdybychom si domluvili setkání?

Měla bych se asi vydat k sobě do chaty, než bude tma a pak to tu nenajdu,“ navrhla jsem. Jindra potřásl hlavou: „To tě asi zklamu, venku je taková vánice, že se daleko nedostaneš. A pro nejbližší dva dny nehlásili zlepšení.“

Polekala jsem se: „A co já teď?“ „Já ti řeknu, co,“ prohlásil Jindra. „Zůstaneš u mě. Zvu tě a stejně nemáš jinou možnost.

A pokud jde o oblečení, sestra by tu měla mít nějaký rezervní svetr a kalhoty určitě také.“ „Jsi milý, moc ti děkuji,“ naklonila jsem se k Jindrovi a spontánně mu dala pusu na tvář.

Ukázal mi pokoj, který byl hned vedle toho jeho. Večer jsme šli spát oba dříve. Ráno jsem se osprchovala, učesala a potom sešla dolů do haly. Rostoucí bříško mi pod svetrem Jindrovy sestry nebylo vůbec vidět. Jindra také vypadal dobře.

Měl na sobě modré džínsy a pod flanelovou košilí se skrývala jeho mužná ramena. Když jsem si ho prohlížela, zjistila jsem, že i on mě pozoruje a tak jsem nejistě zůstala stát ve dveřích kuchyně.

Jindra se vrátil zpátky ke sporáku a navrhl, abych se posadila, že prý snídaně bude za chvilku. Byla opravdu skvělá… vlastně ta nejlepší snídaně, jakou jsem v poslední době jedla. A horký bylinkový čaj mi také dobře sedl.

Celý den jsme strávili v hale, oběd jsme vařili spolu a užili jsme si při tom spoustu zábavy. Povídali jsme si o posledních letech, o tom, co jsme dělali. Odpovídala jsem na všechny Jindrovy otázky a právě tak i on na ty moje.

Jediné, co jsem mu zatajila, bylo moje těhotenství. I když už trvalo delší dobu, stále jsem si na ně nemohla zvyknout. Ale s Jindrou mi bylo dobře, tak proč kazit tak hezký soulad… Večer jsme tiše seděli u krbu před praskajícím ohněm.

V celém pokoji vládla dokonale romantická atmosféra. A tehdy se to stalo. Jindra mě objal kolem ramen a přisunul se těsně ke mně. Obrátil moji tvář ke své, pomalu se sklonil a něžně mě políbil na rty.

Vrátila jsem mu polibek a pak jsme si je vyměňovali stále častěji a vášnivěji. Otočil mě k sobě víc a rukama vklouzl pod okraj svetru. ..

V tom jsem se jakoby probrala ze sladkého opojení a ovládl mě zdravý rozum. V duchu jsem si říkala, že mu to musím říct, teď nebo bude pozdě. Mírně jsem se od něho odtáhla. „Jindro, víš, já ti musím něco říct. Neměli bychom to dělat, dokud nevíš všechno.

Já…“ tichým hlasem jsem k němu promlouvala, ale on mě přerušil: „Copak? Jsi vdaná? Máš přítele? Ach jo…“ Se smutkem v očích jsem se na něho podívala a zakroutila hlavou:

„Ne, nejsem vdaná a nikoho nemám, jenže… jenže jsem těhotná a myslím si, že bys to měl vědět dřív, než bude pozdě.“ Jindra se ani nepohnul. Po delší chvíli vstal a nechal mě v místnosti samotnou. Seděla jsem v tichu a dívala se, jak v ohni tancují uhlíky.

Po tvářích mi stékaly slzy. Ptala jsem se sama sebe, proč nemůžu mít jednoduchý život jako ostatní. Krátce po desáté hodině jsem vstala a šla si lehnout do svého pokoje. V tom Jindrově se ještě svítilo.

Netušila jsem, co se mu honí hlavou a myslela jsem si, že je vše definitivně ztraceno. Proklínala jsem svého bývalého přítele, v jaké mě zanechal situaci.

Ráno, když jsem sešla do haly, Jindra právě snídal. Pozdravil mě trochu odměřeně a mě to zabolelo. Než jsem večer usnula, rozhodla jsem se, že je čas odejít. Pohled z okna mě jen ujistil v mém rozhodnutí – venku už nesněžilo.

Sedla jsem si na opačný konec stolu, než seděl Jindra. S bolestí jsem si uvědomila, jak mu to právě dnes sluší. Po chvilce ticha jsem mu poděkovala, že jsem u něho mohla přečkat nepřízeň počasí a oznámila jsem mu, že odcházím.

Jindra stále nic neříkal a já jsem se – se slzami v očích – otočila k odchodu. U kuchyňských dveří jsem se ještě jednou obrátila a doufala, že Jindra mě zastaví, ale on se ani nepohnul. Až když jsem vycházela z chaty, zavolal na mě: „Marcelo, počkej, prosím tě!“

Utíkal za mnou tak prudce, že cestou pár věcí shodil. „Včera v noci jsem nemohl spát,“ spustil. „Říkal jsem si, co jsem komu udělal, že se mi štěstí takhle vysmívá. Měl jsem tě rád i vždycky, i tenkrát.

A teď, když jsem dostal znovu šanci, jako by mi hned zase někdo vzal. Nedokázal jsem se rozhodnout. Věděl jsem, že tě miluji, ale neměl jsem jasno v tom, jestli dost na to, abych přijal i cizí dítě.

A kromě toho, poté, co jsem odešel beze slova pryč, sis o mě jistě nemyslela nic hezkého… Jakmile jsem tě ale viděl odcházet, došlo mi, že chci, abys zůstala.“

Obrátila jsem se k němu s uslzenou tváří a čekala, co bude dál. Vzal mě za ruce a něžně mi utřel slzy. Poté se naše rty spojily. Objala jsem ho kolem krku, on mě kolem pasu a přivinul si mě k sobě. „Promiň mi to, prosím. Ta zpráva o tvém těhotenství mě vzala.

Já jsem tě měl opravdu vždycky moc rád, jenže pak jsme se už neviděli… jinak bychom možná byli už dávno spolu. Chci tebe i tvé dítě. Bude to pro mě naše dítě,“ vyznal se se svými city. „Myslela jsem si, že tak krásná slova už nikdy neuslyším,“ zašeptala jsem.

„Také tě mám moc ráda. Jen mi slib, že mě nikdy neopustíš,“ poprosila jsem a Jindra mi to slíbil. Svůj slib zpečetil dlouhým polibkem. Připadali jsme si jako dva lidé, kteří se kdysi minuli a nyní se našli.

A oba jsme byli rozhodnuti udělat vše pro to, aby náš příběh měl šťastné pokračování…

Marcela (26), střední Čechy

reklama
Související články
24.3.2023
Vyrůstala jsem mezi kluky, a tak jsem byla sama tak trošku jako kluk. Případní nápadníci to se mnou neměli snadné. Mít sourozence je velká radost. I když přiznávám, že vyrůstat se dvěma staršími bratry bylo někdy náročné. Maminka zemřela, když mi bylo sedm let, a od té doby jsem byla jedinou ženskou silou v naší domácnosti. Tatínek na nás všechny praktikoval stejnou výchovu, a tak jsem už od dě
24.3.2023
Do manželství jsem se hrnula. Stačilo poznat Miloše, do kterého jsem se zamilovala tak, že jsem už po naší první schůzce slyšela svatební zvony. Když se zamiluji, jdu do všeho po hlavě. A přesně to se mi v budoucnu krutě vymstilo. Trvalo téměř osm let, než jsme se s Milošem vzali. Do svatby se mu totiž moc nechtělo. Zanedlouho se nám narodil syn a naše rodina byla kompletní. Spokojeně jsme žili
20.3.2023
Žila jsem si už svůj poklidný život důchodkyně, když ho pěkně rozvířila neuvěřitelná náhoda. Dnes jsem ráda, že jsem ji tehdy chytla za pačesy. Sedím u svatebního stolu spolu s celou rodinou a dvěma vnoučaty. Řeklo by se, normální svatební hostina, tak o co jde? Já totiž sedím v čele toho stolu a jako čerstvá nevěsta jím společnou lžící polévku se svým manželem. První svatba v životě. Špatné
19.3.2023
Poté, co jsem ovdověla a onemocněla, jsem nedoufala, že mě ještě něco pěkného potká. Pak jsem ale našla muže, který mi vrátil smysl života! Doufám, že můj příběh poslouží vašim čtenářkám jako důkaz o všemocné síle lásky a o tom, že dokud jsme tady na světě, může se stát cokoli. Hlavní je mít pevnou vůli a víru. Vždy nás totiž může potkat krásný a hluboký cit, bez ohledu na stáří. Nic mi nesc
11.3.2023
Když šel syn Honzík do první třídy, nebylo to zrovna jednoduché období. Byla jsem na něho sama, pracovala jsem do úmoru, aby měl všechno. Bláhově jsem se domnívala, že mu fakt, že nejsme úplná rodina, dokážu uspokojivě vynahradit. Naivně jsem si předsevzala, že budu-li pracovat za dva, vydělám dost na to, abychom v ničem netrpěli nedostatkem. Byl to absolutní nesmysl. Dřepěla jsem v kanceláři n
Nenechte si ujít další zajímavé články
Partner Melíškové odhalen?
nasehvezdy.cz
Partner Melíškové odhalen?
Sympatická herečka ze seriálů Podezření či Božena Klára Melíšková (51) nejenže před pár týdny získala Českého lva za nejlepší ženský výkon, ale nejspíš je i šťastně zamilovaná. Na předávání cen to
Udělali mi ze života peklo
skutecnepribehy.cz
Udělali mi ze života peklo
Vždy jsem si zakládala na dobrých sousedských vztazích. Už moje babička mi říkala, že je to důležité pro klidný život. Prudce jsem se posadila na posteli. „Co to bylo?“ Probudila mě totiž strašná rána. A teď přišla další a hrozný křik. Jejich hodinka Pak chvíli ticho. Vzápětí hysterický smích a neopakovatelná sprška velmi peprných nadávek. Podívala
Rosslynská kaple: Ukrývá nejcennější relikvii světa?
epochalnisvet.cz
Rosslynská kaple: Ukrývá nejcennější relikvii světa?
Skotsko je neuvěřitelně pestrá země s bohatou a bohužel také pořádně komplikovanou a krvavou minulostí. Tu připomíná i množství historických staveb, mezi které patří i slavný chrám stojící v zeleni ma
Excentrická svatyně klasického designu
rezidenceonline.cz
Excentrická svatyně klasického designu
Sebevědomá kombinace témat, materiálů a textur, směs paradoxů, tvořená moderními formami v kombinaci s nadčasovým nábytkem – to vše stojí za výsledným jemným leskem luxusního interiéru, jehož vyznění
Snoubenec Avril Lavigne omrzel, tak ho prostě vyměnila!
nasehvezdy.cz
Snoubenec Avril Lavigne omrzel, tak ho prostě vyměnila!
Dvě nevydařená manželství zpěvačce Avril Lavigne (38) nejspíš stačila. Více než dva roky byla šťastná po boku rappera Mod Suna (36), s nímž se vloni zasnoubila přímo pod Eiffelovkou. Jeden druhého
Klara Rott The Spa v representativních prostorách hotelu Andaz
iluxus.cz
Klara Rott The Spa v representativních prostorách hotelu Andaz
Lifestylový hotel Andaz Prague, unikátní místo čerpající z bohatých lokálních tradic, kultury, umění a architektury, poskytl své prostory a záštitu kosmetické značce Klara Rott, která zde vytvořila un
Slavkov otevírá brány. Město zažije přes stovku akcí
epochanacestach.cz
Slavkov otevírá brány. Město zažije přes stovku akcí
Barokní areál ve Slavkově u Brna se připravuje na další vlnu akcí a velkých koncertů. Zámek Slavkov – Austerlitz otevířel již tuto sobotu (25. března). Návštěvníky chce přilákat nejen na zvučná jmé
Přežil žralok megalodon do našich časů?
enigmaplus.cz
Přežil žralok megalodon do našich časů?
Naše planeta procházela mnoha epochami, kdy zuby cenil takřka celý svět. Jedním z nejstrašnějších predátorů, který kdy na Zemi žil, byl dozajista žralok megalodon. Jsme si však skutečně jistí, že vyhy
Zeleninový kuskus s krevetami
tisicereceptu.cz
Zeleninový kuskus s krevetami
Suroviny 250 g mražených krevet 2 hrnky kuskusu 1 l zeleninového vývaru 2 velké cukety 2 pórky 2 lžíce olivového oleje hrubozrnná mořská sůl pepř čerstvá bazalka Postup Suchý kuskus n
Špagety se zeleninou
tisicereceptu.cz
Špagety se zeleninou
Jídlo, se kterým si poradíte, i když vás na vaření zrovna moc neužije. Ingredience 500 g špaget 500 g mletého masa 250 g rajčatového pyré 1 větší cibule 3 velká rajčata 1 červená paprika 2
Voda, metan, prachové bouře. Webbův teleskop prozkoumal nedalekou planetu
21stoleti.cz
Voda, metan, prachové bouře. Webbův teleskop prozkoumal nedalekou planetu
Od vesmírného teleskopu Jamese Webba si vědci slibovali mnohé. A výkonný teleskop umístěný 1,5 milionu kilometrů od naší planety tyto naděje naplňuje. Nyní prozkoumal planetu, která se nachází v podst
Dárcovství krevní plazmy: 10 odpovědí na otázky, které se vám mohou honit hlavou
epochaplus.cz
Dárcovství krevní plazmy: 10 odpovědí na otázky, které se vám mohou honit hlavou
Krevní plazma je složka krve, která koluje v cévách každému z nás. Jde o velmi vzácnou tekutinu, jelikož obsahuje drahocenné plazmatické bílkoviny, jež každý den pomáhají statisícům nemocných zachráni