Příbuzné si člověk nevybírá. A to platí i o té, kterou si berete se svým protějškem. Bratr mého manžela se pro mě stal noční můrou. Svého manžela jsem milovala od první chvíle, a to nejen proto, jak vypadal, ale také pro jeho dobrou duši. Byl vždycky tak ochotný a starostlivý. Jenže s jeho bratrem jsem se nemohla nikdy moc sžít. Jako by to ani nebyli sourozenci. Už když jsme se s Jiřím poznali,

Byla to naše oblíbená dětská hra. Nikdo tehdy netušil, že se může snadno proměnit ve velké drama. Jako každá malá holka z vesnice i já byla živé nátury. S bráchou Pavlem jsme doma vyráběli po domácku různé zbraně, jako byly luky a samostříly, a nadšeni kultovním Vinnetouem jsme se proháněli místními kopci a představovali si, že se prodíráme prérií a pronásledujeme zlodušského nepřítele. Nejednou

Rodiče odjeli k moři, a tak jsem měla volný byt. Asi si umíte představit, co mě napadlo. Konec školního roku voní po růžích a po jasmínu, z té vůně se až točí hlava. Zejména když si vzpomenu na konec školního roku, když jsem chodila do třídy 3.B gymnázia. Všechny holky zbožňovaly píseň Vítězslava Vávry Holky z gymplu, která o gymnazistkách vyprávěla s pochopením. Mají v hlavě trochu zmatek, zpíva

To, co jsem zprvu brala s nadhledem jako dobrou legraci, mi najednou začalo dost komplikovat život. Najednou jsem přestala rozlišovat, co je pravda a co jen má pouhá fantazie. Paní doktorka si mě zkoumavě prohlíží. „Jste připravená na to setkání?“ Ptá se a znovu mě retgenuje svým pohledem. No, jak jí odpovědět. Jsem a nejsem. Strašně moc se těším na to, až zase uvidím svou nejlepší kamarádku. Na

V hloubi své duše si možná neseme dávná neštěstí a tragédie. Bezdůvodný strach mi objasnil až zážitek z minulého života! Jistě mi dáte za pravdu, když tvrdím, že každý z nás má své slabé místo, něco, čeho se bojí. Některý strach je vysvětlitelný kvůli zážitkům z minulosti, nejčastěji z dětství. Moje dobrá kamarádka Martina má třeba hrůzu ze psů, a to jen proto, že ji jako dvouletou povalil vlčá

Když se zamiluje mladý člověk, je to někdy pěkný malér. Když se zamiluje stárnoucí mužský, je to mnohem horší. A končí to někdy i špatně. Honzík už se zase vrtá v odpadu. Zřejmě, už pokolikáté, ucpal výlevku dřezu. Už mi to vážně jde strašně na nervy. Měla bych ho litovat, soucítit s jeho neštěstím, ale mě už to doopravdy tak docela nejde. Jeho neštěstí se totiž stalo i mým velkým neštěstím. Přit

Můj přítel byl moc hodný, ale jednu špatnou vlastnost jsem mu nemohla odpustit. Stále mě srovnával se svojí bývalou manželkou a nic mu nebylo dobré! S přítelem jsem žila již druhým rokem, ale pomalu začala pomýšlet na rozchod. Nebylo to ale jednoduché, protože jsem se k němu přistěhovala a svůj byt přenechala dceři. Nebylo by ode mě fér, kdybych ji nutila žít s mámou, nebo ji dokonce vystěhovala.

Na duchy jsem nikdy moc nevěřila. Loni v den Památky zesnulých jsem se však na vlastní kůži přesvědčila, že krátce po uložení do hrobu mohou být duše zemřelých velice aktivní. Před lety chodili lidé za svými zesnulými blízkými na hřbitov každou chvíli. V dnešní hektické době je to už bohužel jiné – mnoho lidí chodí za své milované zapálit svíčku už pouze v období Dušiček. Já byla jednou z výjim

Nikdy se ve svých vizích nemýlila. V rodině si proto získala velký obdiv a důvěru. Také díky ní jsem ustála vlnu anonymů na svého muže a zachránila si své manželství. Máme doma zázračnou babičku. Vždycky nám řekne dopředu, jak co dopadne nebo co se bude dít nového. Pamatuji si, jak mě jednou, ještě když jsem byla malá, varovala před školním výletem. Maminka ji tehdy neposlechla, protože ještě n

Po deseti letech samoty jsem si podala inzerát a nestačila se divit. Nápadníci se jen hrnuli, ale byli to samí podivíni. Ten nejslibnější přišel na rande s matkou. Po rozvodu jsem zůstala sama a nevadilo mi to. Manžel mi nescházel. Byl to arogantní podvodník. Připravil mě o peníze a vystěhoval s pomocí právníka z bytu. Ocitla bych se tenkrát na ulici, nebýt mojí sestry, která mi hodně pomohla.