Nejsem na to pyšná, ale hlavu si také nelámu. Vždyť si každý zaslouží trochu zábavy. Nudné manželství jsem si zpestřila přítelem a potom ještě milencem. Nikomu neubližuji!
Manželovi jsem nikdy nebyla úplně věrná, ale moje okolí netušilo zhola nic. Za žádnou krasavici se nepovažuji a kamarádi by spíš řekli, že jsem taková šedá myška. Nenápadná a nezajímavá. Skoro bych s nimi souhlasila, nebýt něčeho, čím se asi od ostatních ženských trochu liším. Jsem na chlapy, nemohu si pomoct!
Všichni mě měli za vzornou
Během let jsem se naučila odhadnout, kdo si dá říct téměř okamžitě a s kým budu mít trochu práce. Těch posledních, kteří jsou věrní, je minimum. Jsou to spíš takové bílé vrány mezi těmi černými přelétavými ptáčky. Vdávala jsem se mladá, ale zkušená. Už na učilišti jsem vystřídala řadu kluků a zjistila, že s každým to má něco do sebe. Svůj osobitý půvab měli ti nesmělí i ti drzí. Dokázala jsem je, navzdory malé a křehké konstituci zvládnout všechny. Můj manžel vynikal důvěřivostí a hlavně tím, že mě vždycky opravdu miloval. Udělal by pro mě cokoliv a já pro něho taky. Nebýt mojí záletné povahy, byla bych tou nejvzornější manželkou pod sluncem. O naše dvě dcery jsem se vždycky vzorně starala. Manželovi denně chystala teplé večeře a udržovala domácnost ve vzorném pořádku. Nikdy bych si nešla lehnout, kdybych neměla vytřeno a vyluxováno.
Měla jsem svůj tajný život
V manželových očích jsem byla téměř světice, ale v těch svých rozhodně ne. Přes den jsem si musela svůj celkem stereotypní život prostě něčím zpestřit, abych se nezbláznila. A co je pro jednu zaměstnanou ženskou nejjednodušší, než si ulovit nějakého chlapa a pěkně si s ním užít? Ideálně v pracovní době, abych si nenarušila denní rozvrh. Ten jsem měla dlouhé roky dost nabytý. Vyzvedávat děti z kroužků a vozit je na další, psát s nimi úkoly a také se navíc postarat o stárnoucí rodiče. Bylo toho dost! Můj Vojta mi sice pomáhal, jak mohl, ale pracoval na směny a byl doma sporadicky. Slušně vydělával a tak jsem mu nikdy nic nevyčítala. Prostě jsem si žila dva odlišné životy. Ten domácí a ten svůj, tajný a nikým netušený! Když naše holky dospěly, předpokládala jsem, že těch záletů nechám. Už jsem nebyla nejmladší a energie ubývalo.
Milenec mě přestal bavit
Občas jsem byla tak unavená, že jsem celý týden manželovi nezahnula! „Nejsi nemocná?“ ptal se mě Vojta, když mě přistihl klimbat u televize. Na takovou pasivitu nebyl u mě zvyklý. I on si musel svoje povinnosti plnit, to věděl moc dobře! Já se ale jen nudila. S milencem, kterého jsem měla už skoro rok stále stejného, to nebylo v poslední době k vydržení. Pořád mluvil jen o svojí manželce! Já nikdy nikoho k rozvodu nepřemlouvala. Naopak, vždycky jsem dala hned jasně najevo, že si chci jen zpestřit svoje nudné manželství. Nic víc ani nic míň! A většině mužů šlo o totéž. Doma měli svoji puťku a tu by nikdy neopustili. Zřejmě spíš kvůli svému pohodlí, než kvůli nějaké velké a nehynoucí lásce. Ten můj současný přítel se ale začal nebezpečně podobat mému manželovi Vojtovi. I u něho jsem už dopředu věděla, co udělá a na co se vymluví, až bude pospíchat domů za manželkou. Dokonce měl občas už dopředu pro ni koupenou kytku!
Nový fešák se mi zamlouval
Dala jsem mu kopačky a našla si náhradu. Jenže, za pár měsíců to s ním bylo to samé! Kde ale sehnat někoho jiného? Někoho úplně odlišného, s kterým by byla legrace a zábava? Netoužila jsem po drahých dárcích ani nějakých luxusních večeřích. Ale nějakou tu pěknou chvilku jsem prostě k životu potřebovala! Jednou jsem narychlo, jen v takovém domácím dlouhém tričku, vynášela smetí, a potkala u dveří výtahu neznámého fešáka. Byl tak v mém věku, možná o trochu mladší, chlapi dneska vypadají moc dobře. Oslovil mě první a hned prý, že se přistěhoval, a v domě nikoho nezná. „Nechtěla byste mě trochu zasvětit do místních poměrů? Zeptal se na oko nevinně, ale já dobře věděla, o co mu jde. Neuplynul ani týden a už jsme se začali scházet. Bylo to jednoduché! Bydlel totiž jen o dvě patra výš, než my s Vojtou.
Manžel se mi zakoukal do sousedky
Jedinou vadou na kráse byla jeho žena. Stíhačka od pohledu. Pořád ho hlídala a kontrolovala. „Prohledává mi nejen kapsy, ale i mobil!“ svěřoval se mi, když nám vyšla společná chvilka. „Že nevíš, kdo se k nám přistěhoval?“ zeptal se mě jednou nadšeně manžel a hned začal líčit svoje setkání s úžasnou ženskou, jeho bývalou spolužačkou. Až po chvíli mi došlo, o kom mluví! O milencově manželce! „Pozval jsem ji s jejím mužem na večeři. Dneska! Nezlobíš se, drahoušku?“ zeptal s mě nevinně, ale já měla najednou pocit, že se mu v oku blýsknul vzdor. Schválnost! Možná dokonce nějaká pomsta. Nedala jsem na sobě nic znát, ale náladu jsem měla pod psa. Chystala jsem večeři a snažila se, aby byla skvělá. Aby mi ta metrnice nemohla nic vytknout!
Vůbec jsem ho nepoznávala
I na sobě jsem si dala mimořádně záležet. Vzhled šedé myšky jsem vylepšila rtěnkou a očními stíny, které mi kdysi koupila jedna z dcer. Skoro jsem se nemohla v zrcadle ani poznat! Ale můj muž si mě ani nevšiml. Polil se nějakou kolínskou a kolem krku dokonce uvázal kravatu. Takhle vyšňořeného jsem ho neviděla spoustu let! Přesně v sedm večer mi stanula návštěva na prahu. Metrnici to slušelo a mému novému milenci jak by smet! Tvářili se oba, jako by byli tím nejšťastnějším párem pod sluncem. Asi by nikdo neuvěřil, že on jí zahýbá a ona jeho pronásleduje! Konverzace u stolu byla v plném proudu, když jsem přistihla svého domněle nudného muže, jak dělá na tu metrnici oči. Opravdu! Byl jako vyměněný. S tetřevem by si nezadal!
Zmocnila se mě žárlivost
Pořád se natřásal, byl najednou neuvěřitelně vtipný a oči mu zářili jako dvě hvězdy na nebi. Vůbec jsem ho nepoznávala! Stal se z něho, jako mávnutím kouzelného proutku, úplně jiný chlap. Poprvé, po mnoha letech mě popadla žárlivost. Snad by mi neudělal to, co já jemu? Nezahnul by mi? Začaly mnou zmítat pocity, o kterých jsem neměla dosud ani tušení, že je mohu mít. O milence jsem zájem neztratila, ale úplně nově jsem se začala zajímat o manžela. Chtěla jsem ho znovu získat za každou cenu. Ale takového, jakým byl u večeře, ne jako když jsme doma samotní u televize… A tak jsem si nechala všechny tři. Svého Vojtu, přítele jen tak pro jistotu, a souseda z našeho domu. Je to občas docela fuška, ale alespoň mám na co myslet, čím se bavit! Nenudím se ani chviličku a to je hlavní, ne?
Věra T. (56 let), Ústí nad Labem
