Na muže jsem neměla štěstí. Opravdu jsem se zamilovala jen dvakrát. Poprvé do otce svých dětí, který nás po třech letech opustil a žije na druhém konci světa. Na toho druhého „vysněného prince“ jsem zase po ročním vztahu musela volat policii. S Viktorem jsem se poznala v době, kdy jsem prožívala krizi. Deset let jsem žila s dětmi sama a přestávala jsem si připadat jako ženská. Práce, domácnost, š

Některé věci se nám dějí jako vyrovnání účtů z minulosti. Často o tom ani nevíme. Je to možná lepší, než když hrozbu známe! S tou historií mě moje rodina seznámila už v době dospívání. Šlo o to, že kdysi dávno, někdy začátkem 19. století, urazil někdo z našich předků jednu starou ženu. Později vyšlo najevo, že to byla čarodějka, která provozovala černou magii. Ta žena proklela celý náš rod do d

Můj vnouček zažíval v první třídě peklo. Spolužáci se mu smáli kvůli oblečení i brýlím, které musel nosit. Musela jsem mu pomoct, ale jinak, než si představoval. Do první třídy se můj vnuk Matyáš těšil. Uměl už trochu číst i psát, ani nevím, jak se to sám naučil. Dcera za tím určitě nebyla, měla co dělat, aby mu připravila večeři a trochu si s ním popovídala. Byla na něho sama, otce Matyáš nikdy

Někdy někoho poznáme, ani ho příliš neznáme, ale přesto je nám svým způsobem blízký. A když pak nečekaně zemře, zasáhne nás to. Pracuji v nemocnici a jednou se mi stala příhoda, ze které mě mrazí ještě dnes. To odpoledne, kdy jsem měla službu, k nám dovezli na příjem jednu starou paní na vozíčku, která byla od prvního pohledu velmi milá, ale zároveň se z výrazu její tváře dalo vyčíst, že se ve

Nepomohly pamlsky ani podlézání. Už mě nebavilo se stále ucházet o přízeň někoho, kdo mě nenávidí a neudělá mi nic dobrého. Nezbývalo než bojovat. I nečestně a lstivě! Zpočátku mi všechno přišlo úsměvné, dokonce milé. Můj nový přítel, o kterého jsem velmi stála, měl raději svoji kočku než mě! Neustále ji zahrnoval přízní i těmi nejdražšími pamlsky. Trůnila ve svém sametově růžovém pelíšku a pyšně

Chlubila jsem se svými znalostmi hub, ale opak byl pravdou. Po mojí vynikající smaženici skončila celá rodina v nemocnici! Čím jiným pohostit rodinu, než pořádnou porcí smaženice z pravých hříbků? Rostly nám hned za chalupou. Z lesa jsem se pravidelně vracela s plnými košíky, i když ostatní nenacházeli nic. „Sousedko, kam vy na ty hřiby chodíte?“ vyptával se soused, ale nečekal, že bych mu svoje

Chystala jsme se dát výpověď, už jsem nemohla snášet šikanu mojí nadřízené. Potom se vše změnilo a ze mě se stala chůva jejích tří malých dětí! S manželem jsme oba pracovali ve stejném podniku, ale často se za celý den ani nepotkali. On byl řidič a já mistrová ve výrobě. Těžko říct, kdo z nás na tom byl hůř. On, taková ta děvečka pro všechno. Hodně nadřízených a nikdo spokojený. Když vyhověl jedn

Vždycky jsem se hrozně bála, aby se Hugovi něco nestalo. A pak najednou vidím, že se na něj řítí krvelačná obluda. Zamlada jsem byla šťastnou majitelkou roztomilého vlčáka. I když nebyl tak úplně čistokrevný, ale křížený bůhví s čím, přesně to nevěděl ani veterinář, byl to úžasný pes. Zbožňovala jsem ho a bála jsem se o něj, nejspíš zbytečně, protože byl zdravý jako řípa a dost silný na to, aby

Sokyni v lásce, manželovu milenku, jsem nenáviděla a chtěla ji zničit. Později, když ji můj bývalý ublížil stejně jako mně, se z nás staly nerozlučné přítelkyně! Moje deset let trvající manželství vzalo za své, když jsem se dozvěděla o manželově nevěře. Rozvádět jsme se nechtěla, měla jsem v živé paměti svůj předchozí rozvod. První manžel byl totiž velký despota a lhář. Slíbil mi, že mě zničí a m

Vdávala jsem se z lásky. Měl oči jako studánky, kudrnaté vlasy, vlastně mi připomínal nějakou hvězdu z filmu. Ale já si nebrala hvězdu z filmu. To byste mi tedy křivdili, kdy byste si to mysleli, že jsem byla tak naivní. Přece nežijeme ve filmu. Můj instinkt mi říkal, že s tímhle chlapem budu šťastná. Jenže on se do ženění moc neměl. Já jsem zase nechtěla žít jen tak na hromádce, třebaže v té dob